The Development of Communication Skills for People after a Stroke in a Chronic Stage Using Special Pedagogical Approaches
| Název česky | Rozvoj komunikačních schopností u osob po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu za využití speciálně pedagogických přístupů |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | ICERI2018 Proceedings |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Doi | http://dx.doi.org/10.21125/iceri.2018.1052 |
| Klíčová slova | development of communication skills; educational intervention; special pedagogical approach; stroke |
| Popis | Příspěvek se zabývá rozvojem komunikačních schopností u osob po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu za využití speciálně pedagogických přístupů. Konkrétně v České republice je cévní mozková příhoda druhou nejčastější kardiovaskulární problematikou. Jedná se o klinický syndrom, který je charakterizovaný rychle se vyvíjejícími klinickými známkami, buď formou ložiskové či globální poruchy. Kromě klasických příznaků, jako je ochrnutí jedné poloviny těla a její následné opomíjení se také setkáváme s kognitivním deficitem a s narušením komunikačních schopností, což znemožňuje řádnou edukační intervenci u těchto pacientů. Mluvíme tak o vzniku a rozvoji afázie a jejich forem (motorická či senzorická). Pro rok 2010 bylo na území České republiky zasaženou tímto onemocněním na 15 380 mužů a 15 613 žen. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda půlroční edukační intervence povede ke zlepšení komunikačních schopností u vybraných probandů za pomoci diagnostického nástroje, standardizovaného Addenbrookského kognitivního testu, který hodnotí právě slovní produkci a jednotlivé složky kognitivních funkcí. V článku jsme se zaměřili na 6 vybraných klientů, kteří v rámci chronického stádia měli diagnostikovanou afázii. U těchto probandů jsme navýšili počet intervencí o námi stanovené postupy, zatímco probandi z kontrolní skupiny měli klasické postupy v rámci hospitalizace. Jako metodiku jsme zvolili komparaci výsledků vstupního a výstupního testování za pomoci neparametrické statistické analýzy, která nevyžaduje tzv. Gaussovské rozložení dat. Následné vyhodnocení výsledků bylo provedeno za pomoci testu Mann-Whitney na hladině významnosti alfa = 0, 05. Samotný výzkum trval půl roku (3x týdně po 1 hodině na intervenci) a během této doby jsme se celkově zaměřili na rozvoj jednotlivých složek kognitivních funkcí a také na podporu a rozvoj komunikačních schopností, které jsou pro pacienty velmi důležité, neboť při narušení komunikačních schopností se pacient stává více závislý na svém okolí a v případě nedorozumění může vzrůstat také agresivní chování, které je výsledkem nepochopení přenášené informace mezi pacientem a terapeutem. Závěrem poukazujeme na fakt, že pravidelná aktivizace probandů za předem stanovených edukačních postupů vedla ke zlepšení v testovaných oblastech a v rozvoji jejich komunikačních schopností. |