| Popis |
Hlavním cílem práce bylo zmapování preventivních aktivit (minimálního preventivního programu) na vybraných středních školách, znalostí a postojů žáků k primární prevenci rizikového chování. Žáci středních škol patří z pohledu drogové epidemiologie mezi významné rizikové populační skupiny. Je u nich třeba formovat a posilovat žádoucí vzorce chování a poukazovat na výhody zdravého životního stylu. Podstatnou roli v tomto dlouhodobém působení hraje též škola. Škola musí mít zpracován svůj preventivní program, jímž se řídí a který je kontrolován. Týká se opatření k prevenci rizikového chování, např. užívání návykových látek, patologického hráčství, šikany, záškoláctví, rasismu, xenofobie. Bylo využito designu smíšeného výzkumu. Metodou nabalující se sněhové koule byly vybrány 3 střední školy v Brně. Pomocí obsahové analýzy dokumentů a rozhovorů se školními metodiky prevence byly zhodnoceny preventivní programy dle kritérií zveřejněných v odborné literatuře. Dále byly získány odpovědi 147 žáků oslovených pomocí anonymního dotazníku o 21 položkách. Z výsledků vyplynulo, že preventivní program školy 1 byl zpracován velmi kvalitně, u školy 2 obsahoval větší počet nedostatků, u školy 3 nevyhovoval ani základním požadavkům. Z dotazování vyplynulo, že preventivní aktivity jsou na 2 školách velmi sporadické, na 1 pravidelné. Nejčastěji se jedná o přednášky, méně často besedy, exkurze, filmové projekce. Dotazovaní nejvíce oceňovali promítání filmů, méně aktivity, které počítaly s jejich osobním zapojením. Více než polovina vzorku je pasivním konzumentem prevence, přestože téměř vždy existuje prostor pro zpětnou vazbu. Typická doba trvání aktivit činí 1-2 hodiny, žáci se jich většinou účastní rádi a jsou pro ně téměř vždy bezplatné. Nejčastějším námětem prevence jsou nelegální návykové látky. Žáci se zajímají i o další témata, hlavně o závislost na moderních technologiích, poruchy příjmu potravy, šikanu, rizika spojená s pohlavním stykem. Subjektivní hodnocení školní prevence je průměrné, respondenty sice aktivity baví a považují je za užitečné, ale jejich širší dopad a změnu vlastního stylu života přiznalo pouze 15 % z nich. Více než polovinu oslovených by prevence neodradila od užívání drog. Prevence je prezentována hlavně v základech společenských věd, silný důraz je kladen na osobnost přednášejícího.
|