Nelehký život architekta okolo roku 1900 na příkladech z Moravské Ostravy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Zprávy památkové péče : časopis státní památkové péče |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | architecture; historicism; Art Noveau; Ostrava; Felix Neumann; Karl Benirschke; Otokar Bém; Bohumil Židlický; František R. Tichý |
| Popis | Předkládaná studie se soustředí na osudy architektů, kteří okolo roku 1900 aktivně působili v Moravské Ostravě, tedy sice v průmyslovém centru, které však bylo architektonickou a uměleckou periferií. Případové studie, zaměřené na osud a dílo žáků Otty Otto Wagnera, Karla Benirschkeho a Otokara Béma, dále absolventa vídeňské polytechniky Felixe Neumanna, v Praze studovaného Bohumila Židlického a jejich kolegy Františka Tichého, si kladou za cíl prozkoumat především vztah mezi architekty zaměstnanými v lokálních architektonických kancelářích a jejich zaměstnavateli. Klíčovým příspěvkem k této otázce je spor Felixe Neumanna s jeho zaměstnancem Hermannem Müllerem, který se odehrál nejen u soudu, ale také v dobovém tisku. S tím souvisí druhý záměr článku – poukázat na to, jak nám dnes tehdejší praxe zaměstnávání architektů stavebními firmami komplikuje snahy dopátrat se autorství některých budov. Vedle toho však tato studie také dokládá, že aby architekt na periferii dosáhl úspěchu, musel se stát nejen prakticky zaměřeným podnikatelem, ale také společensky angažovanou osobou. Životní příběh Bohumila Židlického je navíc důkazem, jak mohlo být toto postavení vratké a jaká rizika podnikání ve stavebnictví skýtalo. |
| Související projekty: |