Rekonstrukce průběhu česko-moravské zemské hranice a zmapování hraničních znaků pro účely jejich prohlášení za kulturní památku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Reliktní hranice, tedy hranice, které měly v minulosti územně správní funkci, mohou být chápány jako památky či dědictví využitelné v cestovním ruchu. Dobrým příkladem je českomoravská zemská hranice, která přestala být od 1. 1. 1949 respektována nově vzniklými kraji, ale jejíž mnohé připomínky – především hraniční kameny, které lze označit za turistické atraktivity, se dochovaly dodnes. Zejména v důsledku krádeží a nešetrné lesní techniky však dochází k neustálému zániku těchto reliktů historické hranice Čech a Moravy. Jistou ochranu by mohlo hraničním kamenům přinést jejich prohlášení za kulturní památku. Cílem příspěvku je představit metodologii probíhajícího projektu TA ČR Éta směřujícího právě ke zpamátnění zachovalých hraničníků a diskutovat výhody a nevýhody využívaných pramenů a metod. V první fázi projektu byl především na základě bývalých katastrálních map (stabilního a pozemkového katastru) zrekonstruován průběh reliktní česko-moravské hranice s přesností až na jednotlivé parcely a zároveň byly vytipovány lokace, kde se v minulosti nacházely hraniční kameny. V druhé fázi projektu je na základě zrekonstruované polohy hranice a hraničníků prováděn terénní výzkum, při němž jsou mapovány (dokumentovány) zachovalé hraniční znaky, především kameny. Rekonstrukce historické hranice s požadovanou přesností je velmi časově náročná, v terénu však přináší plody. Nicméně hraničních kamenů označujících historické země se z původního počtu několika tisíc dochoval do dnešní doby pouze zlomek. |
| Související projekty: |