Když se z Hyperkinetických poruch stalo ADHD: Implikace pro diagnostiku, výzkum a klinickou praxi
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) podobně jako další duševní poruchy, značně ovlivňuje jak okolí jedince vnímá jeho osobnost. Hyperaktivně-impulsivní symptomy mohou být vnímány jako projevy extraverze, projevy symptomů nepozornosti jako nedostatek motivace či vůle. Tato diagnóza též bývá zaměňována s některými poruchami osobnosti. Počátkem roku 2022 vstoupila v platnost diagnostická kritéria Mezinárodní klasifikace nemocí ve své 11. edici (MKN-11). Dosavadní kategorie hyperkinetických poruch tímto zanikla a byla nahrazena poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), dosud používanou v diagnostickém a statistického manuálu duševních poruch (DSM). Oba koncepty jsou nyní v zásadě identické. Účel tohoto přehledového příspěvku je 1) demonstrovat, co mají oba koncepty společného a v čem se liší; 2) zdůraznit další symptomy o kterých se uvažuje, že by měly být součástí kategorie ADHD; 3) popsat některé nové výzvy, kterým tento koncept může dále čelit a 4) usnadnit osvojení si konceptu ADHD odborníkům a expertům na hyperkinetické poruchy. Koncept hyperkinetických poruch měl omezené možnosti využití při diagnostice adolescentů a dospělých pacientů a významné bias při diagnostice žen. Nový koncept ADHD mnoho z těchto problematických oblastí vyřešil, avšak skutečná psycho-bio-sociální perspektiva mu nadále chybí. Sjednocení obou konceptů v rámci DSM-5 a MKN-11 zjednoduší mezioborovou komunikaci na globální úrovni a poskytne tak nové zdroje informací i potencionální spolupráce. |