Santa Maria Maggiore v pozdní antice. Prostor jako stvořený pro stacionární liturgii?

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	LEŠÁK Martin
Rok publikování	2022
Druh	Kapitola v knize
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
Popis	Santa Maria Maggiore, v češtině známá jako bazilika Panny Marie Sněžné, patří k historicky nejvýznamnějším památkám Říma. Je jedinou z pěti patriarchálních bazilik, která vznikla na objednávku římských biskupů bez jakéhokoli císařského zásahu; jde o první chrám zasvěcený Panně Marii v Římě a pravděpodobně i na Západě; a navíc byla i jedním z prvních římských kostelů — nepočítáme-li takzvané hřbitovní baziliky stojící za hradbami města — zasvěcených světci či světici. Její výstavba byla dokončena za pontifikátu Sixta III. (432—440). Výsadní postavení chrámu v historii papežství nás nutí přemýšlet o tom, jakým způsobem se souvislosti jeho vzniku mohly odrazit na architektonickém řešení a výzdobě. Zde se zaměříme především na liturgickou funkci: pokud je totiž Santa Maria Maggiore skutečně ryzí objednávkou římských biskupů, dalo by se očekávat, že i její forma bude uzpůsobena stacionární (tedy biskupské/papežské) liturgii.
Související projekty:	Zadání, umělecká úloha a funkce v dějinách architektury a výtvarného umění