School climate and other factors influencing the risk of burnout in nursery school teacher.
| Název česky | Školní klima a další faktory ovlivňující riziko vyhoření u učitele mateřské školy |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | EDULEARN21 Proceedings. |
| Citace | |
| www | https://obd.upol.cz/id_publ/333187529 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.21125/edulearn.2021.0511 |
| Klíčová slova | Kindergarten teacher; burnout syndrome; school climate |
| Popis | Učitelé představují profesní skupinu silně postiženou stresem, jehož dlouhodobý účinek může dokonce vést k rozvoji syndromu vyhoření. V poslední době je tento problém významněji diskutován v odborné literatuře, zejména ve vztahu ke zdravotním problémům, sladění osobního a profesního života učitelů, jejich schopnosti vyrovnat se s vážnými životními problémy nebo problémem životní spokojenosti učitelů. V případě učitelské profese je zvýšené riziko syndromu vyhoření, pokud učitel musí bojovat s dlouhodobým stresem a selhává ve své práci. Učitelé ve své každodenní praxi prožívají mnoho stresových situací, které poměrně rychle vedou ke ztrátě jejich počátečního optimismu a motivace a jsou nahrazeny frustrací. Učitelská profese je jednou z profesí, na které jsou kladeny extrémně vysoké nároky. Kromě profesní kvalifikace vyžaduje učitelské povolání řadu schopností a dovedností, morální kredit a pozitivní osobnostní charakteristiky. Současně však učitelská profese není společností plně doceněna, a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska prestiže. V důsledku toho jsou učitelé vystaveni značnému tlaku, který může z dlouhodobého hlediska ovlivnit jejich duševní zdraví. Syndrom vyhoření je závažný problém, který významně ovlivňuje kvalitu života a celkovou životní spokojenost jedince a negativně se odráží na spokojenosti učitelů s prací. Cílem příspěvku bylo zmapovat, jak učitelé mateřských škol hodnotí svoji spokojenost s prací a jsou ohroženi syndromem vyhoření, zjistit vztah mezi těmito jevy a faktory, které jsou těmito oblastmi nejvíce ovlivněny. Výzkum byl proveden mezi 485 učiteli mateřských škol v České republice (věkové rozmezí 25–65 let). Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření. Úroveň vyhoření byla měřena pomocí Maslach Burnout Inventory-Educators Survey (MBI-ES), sociální klima bylo měřeno pomocí jednorozměrné hodnotící škály měřící vnímání sociálního klimatu. Výsledky výzkumu naznačily, že největší riziko syndromu vyhoření je v oblasti emočního vyčerpání učitelek mateřských škol; vysoký stupeň v této dimenzi navrhlo 28,5% respondentů. V dimenzi depersonalizace vykazovalo vysoké hodnoty 11,1% učitelů, zatímco nízkou úroveň osobního úspěchu navrhlo 15,9% učitelů mateřských škol. Výsledky výzkumu také ukázaly, že spokojenost se sociálním klimatem mezi pedagogickými pracovníky statisticky významně souvisí s úrovní rizika syndromu vyhoření ve všech dimenzích. Mezi kvalitou klimatu a úrovní emočního vyčerpání a depersonalizace existuje negativní vztah. Byla zjištěna pozitivní významná korelace mezi sociálním klimatem a úrovní osobní spokojeností. |