The experience of implementation of primary prevention of risk behaviour in nursery schools
| Název česky | Zkušenosti z realizace primární prevence rizikového chování v mateřských školách |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | ICERI2021 Proceedings |
| Citace | |
| www | https://library.iated.org/view/CIBAKOVA2021EXP |
| Doi | http://dx.doi.org/10.21125/iceri.2021.1160 |
| Klíčová slova | Preventive measures; risk behaviour; preschool age; qualitative research |
| Popis | Příspěvek je věnován problematice primární prevence rizikového chování u dětí předškolního věku. Problematiku považujeme za velmi aktuální a důležitou, protože již v období předškolního věku v institucionalizované výchově je nutné začít utvářet postoje a kompetence dětí v této oblasti. Příspěvek nabízí přehled rizikových forem, se kterými se učitelé při výkonu svého povolání v mateřských školách setkávají, metodickou podporu, kterou využívají, i preventivní opatření, která uplatňují v rámci primární prevence rizikového chování. V první části příspěvku se věnujeme problematice rizikového chování a také důležitosti adekvátních opatření a primární prevence v mateřských školách. Uvádíme také informace o tom, jak je problematika preventivních opatření zakotvena v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání v ČR. Druhá část příspěvku je věnována výzkumu, který je založen na kvalitativní metodologii. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaká preventivní opatření učitelé v mateřských školách používají v rámci primární prevence rizikového chování dětí. Dalšími cíli bylo zjistit, jaké měli učitelé zkušenosti, jaké metody, strategie a metodiky používali při realizaci primární prevence rizikového chování a také míru spolupráce rodiny s mateřskou školou či jinými institucemi při výskytu tohoto jevu. Výzkumný soubor tvořili učitelé mateřských škol, kteří měli zkušenosti s realizací preventivních opatření zaměřených na rizikové chování v mateřských školách a jejich pedagogická praxe byla minimálně tříletá. Hlavní výzkumnou metodou byl strukturovaný rozhovor. Každý rozhovor byl podroben následnému kódování a kvalitativní interpretaci získaných výsledků. |