První doklady výskytu velké paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) ze svrchního karbonu lokality Nýřany (Česká republika)

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

BARTÁK Pavel IVANOV Martin NEDĚLA Vilém

Rok publikování 2024
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Svrchnokarbonské uhelné usazeniny vyskytující se jihozápadně od Plzně na lokalitě Nýřany (střední pennsylvan, moskov) představují světově unikátní naleziště fosilních obratlovců zachovaných v jezerním prostředí limnické kontinentální pánve často ve výjimečných detailech. Jejich pozůstatky zde byly poprvé dokumentovány Fritschem (1870), a vyskytují se v několika sapropelitových polohách uvnitř hlavní nýřanské sloje, jejíž sedimenty dokládají depoziční prostředí malého, zarůstajícího sladkovodního jezera s anoxickými podmínkami u dna (Fritsch 1879; Milner 1980). Diverzifikované společenstvo obratlovců zahrnuje četné zástupce raných tetrapodů, mezi nimiž početně dominují temnospondylní a „lepospondylní“ druhy (Barták 2020). Ichtyofauna je zastoupena hojnými nálezy akantodů, xenakantiformních žraloků, paprskoploutvých ryb a ojedinělými výskyty ryb dvojdyšných (Zajíc 2006). Ve srovnání s ostatními lokalitami limnických pánví obdobného stáří (např. Linton, USA) je však diverzita paprskoploutvých ryb na dané lokalitě pozoruhodně nízká a zahrnuje pouze tři hojně zastoupené druhy, Pyritocephalus sculptus (Frič, 1875), Sceletophorus biserialis Fritsch, 1894 a Sceletophorus verrucosus (Fritsch, 1894). Ty představují drobné zástupce s celkovou délkou těla nepřesahující 150 mm (Štamberg 2013). Zde jsou z lokality Nýřany poprvé dokumentovány kosterní pozůstatky velké paprskoploutvé ryby řazené k druhu Acrolepis gigas (Frič, 1877), dosahující celkové délky nejméně 1250 mm (Štamberg 1991). Ty jsou zastoupeny izolovanými kosterními elementy, jež zahrnují část maxily, fragmenty spodní čelisti s dobře zachovanou denticí a část lopatkového pletence. Spodní čelist byla zobrazena s pomocí mikro-tomografie (µCT) a detaily zubů byly snímány prostřednictvím technik pokročilé rastrovací elektronové mikroskopie (A-ESEM). Dentice druhu Acrolepis gigas je zde poprvé detailně popsána a tvoří ji jediná řada masivních, kónických, homodontních zubů, které naznačují dravý způsob obživy tohoto taxonu. Báze zubů zobrazená pomocí virtuálních řezů µCT vykazuje přítomnost jednoduchého typu plicidentinu, který pravděpodobně sloužil pro efektivnější fixaci dentice v čelisti (Preuschoft et al. 1991). Vzácné nálezy izolovaných a fragmentárních kosterních elementů druhu Acrolepis gigas na lokalitě Nýřany naznačují, že tyto pozůstatky byly do mělkého vodního prostředí dané lokality transportovány posmrtně a taxon zřejmě obýval hlubokovodní prostředí přilehlých oblastí.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.