| Popis |
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit postoje vzorku žáků druhého stupně základní školy k moderním informačním a komunikačním technologiím, frekvenci a způsob jejich využívání. Byl zvolen design kvantitativní studie realizované pomocí anonymního dotazníkového formuláře sestaveného na základě odborných pramenů. Ke statistické analýze dat bylo využito balíku EpiInfo, k analýze pracovních hypotéz chí-kvadrát testu. Výzkumný vzorek byl složen z 500 žáků druhého stupně 8 základních škol z oblasti jižní Moravy, nábor byl prováděn metodou nabalující se sněhové koule. V celém souboru byli 47 % zastoupeni hoši a 53 % dívky. Dominovali prospěchově lepší žáci (90 %), žáci 6. ročníku představovali 12 % vzorku, žáci 7. ročníku pětinu, žáci 8. a 9. ročníku dvě třetiny. Respondenti nejčastěji tráví volný čas individuálně, méně navštěvují zájmové kroužky či sportují. Třetina komunikuje s přáteli na sociálních sítích, třetina se setkává s přáteli osobně, zbytek tráví osobní volno samostatně či s rodinou. Každý pracovní den sleduje televizi více než desetina žáků, o sobotách a nedělích se na televizi pravidelně dívá pětina, o jednom volném dni více než třetina. Celková doba sledování televize v týdnu činí u více než třetiny souboru 6–10 hodin, u 30 % 11–15 hodin, u pětiny 16 a více hodin. Žáci preferují zejména akční a vědeckofantastické filmy. K zábavě využívá počítač pětina žáků denně, téměř dvě třetiny po větší část týdne. Celková doba denně strávená na počítači je rovnoměrně rozdělena do skupin 2–3 hodiny, 3–4 hodiny, 4–5 hodin a více. Více než 40 % souboru komunikuje na společenských sítích, téměř čtvrtina hraje hry, pětina surfuje po internetu, desetina sleduje video. Denně se v prostředí sociálních sítí pohybuje 80 % uživatelů, polovina žáků kontaktuje též neznámé uživatele. S kyberšikanou se setkal každý dvacátý žák, k útokům bylo využito posměšných textů či fotografií. Pravidelná rodičovská kontrola se uskutečňuje u pouhých 16 % žáků, u desetiny není využívána vůbec. Několikrát měsíčně si na herních automatech zahraje 8 % vzorku, pravidelně několikrát týdně 1 %. V případě setkání se závadovým obsahem na internetu se méně než desetina oslovených radí s rodiči či s učiteli, třetina s vrstevníky, více než polovina tuto situaci nijak neřeší. S rizikovým obsahem na webu se často setkává pětina žáků, hoši podstatně častěji. Doba denně strávená žáky s lepším a horším prospěchem činnostmi na počítači i míra rodičovského dohledu nad mladšími a staršími žáky nejsou významně rozdílné. Žáci nejčastěji tráví svůj volný čas individuálním způsobem, méně organizovaně, třetina využívá komunikace s virtuálními přáteli, třetina se s přáteli setkává osobně. Třetina tráví sledováním televize během týdne 16 a více hodin. Většině žáků slouží počítač k zábavě po podstatnou část týdne. Třetina žáků se zabývá činnostmi na počítači 5 hodin denně a více, nejčastěji komunikují na sociálních sítích, polovina i s neznámými uživateli. Každý dvacátý žák se již setkal s kyberšikanou, přibližně každý třicátý někoho šikanoval. Pravidelná rodičovská kontrola se uskutečňuje pouze u méně než pětiny souboru, u desetiny zcela chybí. Přibližně každý desátý žák si zahraje na automatu alespoň několikrát měsíčně. Závadový obsah na webu žáci řeší především s vrstevníky, polovina jej zcela ignoruje. Žádoucí je důslednější mediální výchova v rodině i ve škole, častější a intenzivnější rodičovský dohled nad žáky při využíváním moderních technologií.
|