Využití pojmových map v geografickém vzdělávání: systematická přehledová studie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Pojmové mapy (nebo taky konceptuální, angl. concept maps, CMs), které mají kořeny v teoriích konstruktivismu a smysluplného učení Davida Ausubela, se objevily v 60. letech 20. století jako nový a důležitý nástroj reprezentace a integrace znalostí. Tento nástroj vytvořil Joseph Novak a jeho tým na Cornellově univerzitě (Novak & Canas, 2006). Tyto mapy, tvořené hierarchií tvrzení postavených na pojmech spojených spojovacím slovem, umožňují žákům vyjádřit a pochopit souvislosti mezi jejich stávajícími představami, propojit nové představy s předchozími znalostmi a uspořádat své představy do nové struktury (Hay a kol., 2008). Hledání vztahů mezi lidskou a přírodní složkou hraje klíčovou roli při studiu geografie, osvojování geografického myšlení a pochopení složitého světa, ve kterém žijeme. Zemské systémy a jejich vzájemné vztahy lze pomocí takových dvourozměrných grafických organizátorů lépe pochopit (Assaraf & Orpaz, 2009) a snadno diagnostikovat miskoncepce o náročnějších a abstraktnějších pojmech (např. koloběh vody nebo horninotvorný cyklus). Jejich zařazení do výuky geografie může podpořit učení a hodnocení žáků (Wehry a kol., 2012). Desetiletí výzkumů v oblasti vzdělávání ukázala, že pravidelné používání těchto map může studentům pomoci s rozvojem vyšších kognitivních dovedností (Canas a kol., 2017), kritického myšlení, metakognitivní reflexe, a kreativity (Machado & Carvalho, 2020). Cílem tohoto posteru je představit vybrané části systematické rešerše. Hlavním cílem bylo kategorizovat a analyzovat nejčastější využití pojmových map ve výzkumu v oblasti geografického vzdělávání. Hlavními proměnnými pro analýzu bylo použití map kódované buď jako nástroj pro učení, nebo pro hodnocení (v pěti případech nesly články obě charakteristiky) a úroveň vzdělání účastníků (podle ISCED). Tato analýza se zaměřuje pouze na studenty. Rozsah rešerše byl rozšířen i mimo školní předmět geografie, neboť obsah této vědní disciplíny je interdisciplinární a často se v zahraničí vyučuje ve větším bloku tzv. přírodních věd spolu např. s fyzikou, chemií a biologií, nebo společenských věd např. s dějepisem a občanskou naukou. |