| Popis |
Standardizované zkoušky z jazyka skládají kandidáti z řad maturantů, vysokoškolských studentů i žadatelů o trvalý pobyt. Ačkoli jde zpravidla o zkoušky vysoké důležitosti a přestože se jazykovým testováním zabývá značné množství odborné literatury (např. Brunfaut, 2023; Fulcher & Harding, 2021), získala problematika interakce během ústní zkoušky výzkumnou pozornost teprve relativně nedávno v souvislosti s rozvíjejícím se zájmem o tzv. cizojazyčnou interakční kompetenci (Pekarek Doehler, 2018). Z pohledu tvorby a administrace testových úloh přitom interakční pohled hraje důležitou roli ve vztahu ke způsobu, jakým zkouška probíhá a jakým jsou hodnoceny jednotlivé výkony, neboť souvisí s nutností zajistit kandidátům podmínky vedoucí ke srovnatelným a zároveň diferencovaným výkonům. Tyto požadavky představují značnou výzvu zejména pro ty části zkoušky, při kterých mají kandidáti interagovat společně, jelikož výpovědní hodnota úkolu se v dané situaci odvíjí od způsobů, jakými kandidáti vyjednávají téma ve vzájemné interakci a (ne)dávají jeden druhému prostor k reakci (srov. Galaczi, 2008; Gan et al., 2009). Náš příspěvek se zaměřuje právě na tuto výzvu tím, že analyzuje interakce kandidátů během diskusního úkolu, při kterém dostanou pracovní list s tematicky souvisejícími položkami a standardizované pokyny. Data pro náš výzkum tvoří videonahrávky 66 párových a skupinových interakcí během standardizovaných zkoušek z angličtiny, které proběhly na jedné univerzitě v Česku. Nahrávky byly pořízeny dvěma kamerami, přičemž jedna zachycuje kandidáty a druhá se zaměřuje na zkoušejícího. Jazykovou úroveň zkoušky lze označit za vyšší pokročilou, neboť byly použity standardizované materiály pro zkoušku Cambridge First (dříve First Certificate in English, jedná se o úroveň B2 dle SERRJ, viz Council of Europe, 2020). Naše analýza se zaměřuje na část zkoušky, během které kandidáti dostanou pracovní list s centrálním tématem a několika souvisejícími aspekty daného tématu. V souladu se standardizovanými pokyny mají kandidáti následně dvě minuty o tématu diskutovat. Nahrávky byly podrobně přepsány a analyzovány za použití principů multimodální konverzační analýzy (Goodwin, 2018) s cílem podrobně popsat, jak kandidáti během zkoušky používají pracovní list: jak se k němu vztahují (pohledem, ukazováním) a jak zařazují položky z pracovního listu do rozhovoru. V příspěvku se konkrétně zaměříme na sekvence, v nichž jeden kandidát položí druhému otázku vztahující se k některé z položek na pracovním listu a druhý kandidát na tuto otázku reaguje. Předběžná analýza ukazuje, že kandidáti se při iniciaci nebo odpovědi k materiálu pozorovatelně vztahují (nahlíží do něj, ukazují) a v některých interakcích organizují diskusi jako sérii otázek a odpovědí, jež se pracovním listem řídí. Položky z něj přitom kandidáti do různé míry gramaticky integrují do svých otázek a odpovědí. Uvedená zjištění odkrývají způsoby, jimiž se položky z pracovního listu odráží v interakcích kandidátů společně s jejich různě rozvinutými interakčními repertoáry (Hall, 2018), nezbytnými pro kladení otázek a odpovídání na ně. Tato zjištění jsou zásadní pro další uvažování o způsobu hodnocení cizojazyčné interakční kompetence při ústních zkouškách: kandidáti dostávají shodný pracovní list a stejné pokyny od zkoušejícího, následně však používají různé jazykové a tělesné prostředky k tomu, aby o zadaném tématu vedli hovor. Studie tak přispívá k poznání v oblasti jazykového testování a cizojazyčné interakční kompetence (Galaczi & Taylor, 2018; Malabarba & Betz, 2023).
|