Možnosti rekonstrukce a dokumentace reliktní hranice: příklad česko-moravské zemské hranice

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Fakultu sociálních studií. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

MAREK Petr ŠTAMPACH Radim SVITÁK Zbyněk JEŘÁBEK Milan

Rok publikování 2024
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj GEOGRAFIE
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sociálních studií

Citace
www https://geografie.cz/129/3/0323/
Doi http://dx.doi.org/10.37040/geografie.2024.014
Klíčová slova reconstruction; documentation; methodology; relict border; Bohemian-Moravian boundary
Popis Článek otevírá diskusi o možnostech rekonstrukce, dokumentace a ochrany reliktních mírových hranic, tj. bývalých správních hranic bez obranné funkce v minulosti. Na příkladu česko-moravské historické zemské hranice (kterou samotnou nebo v podobě jejích hmotných reliktů lze považovat za dědictví či památku s potenciálními pozitivními kulturními, společenskými a ekonomickými přínosy) jsou v článku představeny výhody a nevýhody pramenů a metod rekonstrukce hranice a dokumentace hraničních znaků. Má-li terénní mapování odhalit maximum zachovalých hraničních znaků (zejména hraničních kamenů), je klíčové použít co nejpřesnější dostupné měřické přístroje s co nejpřesněji zrekonstruovanou reliktní hranicí k datu její poslední právní existence; v opačném případě může zůstat mnoho hraničních znaků/kamenů nenalezeno, jak ukázaly dokumentace předchozích badatelů. Celý proces rekonstrukce hranice i mapování jsou však velmi časově náročné, což je hlavní nevýhodou.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.