Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Informace o projektu
Vztahy mezi člověkem, klimatem a vegetací v předindustriální krajině na různých prostorových měřítcích (CLOVEG)

Informace

Projekt nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka projektu je na webu muni.cz.
Kód projektu
MUNI/M/1790/2014
Období řešení
3/2015 - 12/2017
Investor / Programový rámec / typ projektu
Masarykova univerzita
  • Grantová agentura MU
  • INTERDISCIPLINARY - Mezioborové výzkumné projekty
Fakulta / Pracoviště MU
Přírodovědecká fakulta
Další fakulta/pracoviště MU
Filozofická fakulta

Současná krajina je výsledkem složité koevoluce přírodních procesů a lidských aktivit během Holocénu. Projekt přistupuje k vývoji předindustriální krajiny z hlediska vztahu mezi lidskou společností a přírodou, s důrazem na klíčové dějinné úseky z hlediska archeologického i paleoekologického. Jde především o období neolitu, stěhování národů, Velké Moravy a středověkou transformaci. Projekt navazuje na dosavadní výzkum historie vegetace i na archeologické poznání vývoje společností střední Evropy. Jeho cílem je pochopení komplexních změn, které vedly ke vzniku dnešní krajiny, její druhové diverzity a struktury lidského osídlení. Záměrem je sledovat změny životního prostředí v závislosti na intenzitě lidských aktivit na různých prostorových a časových škálách. Na regionální a lokální škále budeme přímo propojovat archeologická a ekologická data a testovat hypotézy o vztazích mezi druhovou bohatostí a prehistorickým osídlením. Výzkum bude prováděn na gradientu mezi nivou řeky Moravy (staré sídelní území) a Bílými Karpaty, které jsou naopak periferií pravěkého i středověkého osídlení. Území hostí druhově nejbohatší obhospodařované trávníky na světě, přičemž se předpokládá, že unikátní historie lidských aktivit je jednou z hlavních příčin extrémní druhové bohatosti. Zároveň je přírodní prostředí této oblasti senzitivnější ke změnám osídlení než niva řeky, která je ovlivňována mnoha faktory. Je zde tedy větší šance zachytit krajinné změny související s intenzitou osídlení. Důležitým zdrojem paleoekologických informací jsou nivní sedimenty malých vodních toků a pramenišť, které jsou na rozdíl od nivy velké řeky snadněji interpretovatelné. V tomto čtecím rámci je možné sledovat detailně historii lidského osídlení a využití krajiny v archeologickém a paleoekologickém záznamu. Při řešení daného problému bude využit multi-proxy přístup, kdy budou kombinovány biologické proxy s fyzikálními analýzami sedimentů, klimatologií a archeologickým výzkumem vývoje osídlení. To umožní pochopit a predikovat vývoj lidské civilizace při měnícím se prostředí, včetně klimatických změn. Projekt povede k syntetickým studiím integrujícím poznatky více oborů a k etablování tohoto mezioborového přístupu na Masarykově Univerzitě.

Publikace

Počet publikací: 20

2019

2018

Předchozí 1 2 Další

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.