Napětí buněčné stěny (BS), výsledek vektorových tahových sil vznikajících během
diferenciačního růstu buněk, bylo navrženo jako důležitý mezibuněčný signál, který řídí tvorbu a vývoj nových orgánů v rostlinách. Expansiny jsou neenzymatické proteiny, které hrají klíčovou roli při rozvolňování BS, což vede k uvolnění napětí a následného prodloužení BS po její hormonálně stimulované acidifikaci. Naše předběžné výsledky naznačují prostorově specifickou distribuci expansinů v kořeni Arabidopsis. Narušení tohoto jemně vyladěného optimálního pH a napětí vede k zastavení růstu. Pomocí genetických nástrojů rozvolníme BS jednotlivých kořenových pletiv Arabidopsis nadměrnou expresí expansinu a H+-ATPázy ve specifickém buněčném typu a budeme sledovat dynamiku růstových a vývojových změn. Použijeme nové techniky k měření pH in vivo, charakterizaci biomechanických vlastností buněk, včetně Brillouinovy spektroskopie, AFM, nanoskopie s vysokým rozlišením a matematické modelování k objasnění role expansinem řízené biomechaniky BS v růstu a diferenciaci kořenových buněk
Arabidopsis.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace