Metrické a jiné příčiny refrakčních vad oka
Úvod
Podle světové zdravotnické organizace (WHO) jsou refrakční vady jednou z nejčastějších příčin zrakového postižení (44 %). V roce 2010 bylo na celém světě zrakově postižených lidí 285 miliónů, z toho 39 miliónů bylo slepých. Podle autora Naidoo et al. (2016) bylo na světě v roce 2010 téměř 101 miliónů lidí postižených nekorigovanou refrakční vadou. Slepotou (zraková ostrost menší než 3/60) bylo postiženo 6,8 milionu lidí. Téměř každé lidské oko je postiženou nějakou refrakční vadou bez ohledu na to, zda je korigováno brýlovou nebo kontaktní čočkou (Harb 2019).
Refrakční vady jsou výsledkem nesprávného nastavení axiální délky oka a jeho optické mohutnosti, které se projevuje mimo jiné rozmazaným obrazem na sítnici. Toto nevhodné nastavení se může objevit již u novorozenců, ale díky procesu emetropizace oka se v průběhu života jedince snižuje a může zcela vymizet (Muti et al. 2005). Nejčastěji rozlišujeme tři typy refrakčních vad: hypermetropii, myopii a astigmatismus. Z jiného pohledu můžeme konstatovat, že astigmatismus je pouze modifikace krátkozrakého nebo dalekozrakého oka.
Proces emetropizace představuje redukci refrakční vady při narození dítěte do stavu emetropie. Vývoj oka v sobě zahrnuje proces prodlužování oka, tj. zvětšování je axiální délky a redukci optické mohutnosti oka. Průměrná cykloplegická hodnota refrakční vady novorozence je +2 D a v průběhu života se přibližuje k nule (Mayer et al. 2001). V několika klinických studiích (Kiorpes & Wallman 1995, Rabin et al. 1981) bylo zjištěno, že pokud je na oku přítomna například katarakta nebo ptóza, dochází k selhání emetropizačního procesu.
Prevalence refrakčních vad
Podle meta analýzy autora Hashemi et al. (2018) můžeme konstatovat, že vyšší prevalence refrakčních vad je u dospělých v porovnání s dětmi. U dětí byla zjištěna prevalence astigmatismu (>0,5 D) v 14,9 % případů, hypermetropie (≥+2,0D) v 4,6 % případů a myopie (≤-0,5D) v 11,7 % případů. U dospělých to bylo 40,4 % u astigmatismu, 30,9 % u hypermetropie a 26,5 % u myopie. Prevalence refrakčních vad se liší také podle zemí a je ovlivněná zevními vlivy prostředí. Pozoruhodný je nárůst prevalence myopie z 10,4 % v roce 1993 na 34,2% v roce 2016.
Myopie se nejčastěji objevuje v období mezi 6 a 8 roky. Vývoj myopie je zprvu rychlý s následnou stabilizací refrakční vady ve věku 15 až 21 let. V n

Výsledky

Cíle: Prokázat příčiny refrakčních vad u dospělých jedinců. Zhodnotit vliv systémové, tedy především křivkové a na druhé straně axiální příčiny refrakčních vad oka. Předpokládáme nalezení kombinace výše uvedených příčin při porovnání s Gullstrandovým modelem oka.
Materiál a metody: Základní soubor obsahoval 30 subjektů s průměrným věkem 22,3 ±1,1 let. V soboru byli 3 muži a 27 žen. Jednalo se o mladé, celkově zdravé jedince bez závažných očních patologií. Průměrná hodnota sférického ekvivalentu na pravém oku všech jedinců byla -1,3 ±1,9 D a levém oku všech jedinců byla -1,0 ±1,9 D. Měření axiální délky oka jsme prováděli za pomoci optického biometru IOL MASTER 500 (Zeiss). Měření topografických a keratometrických hodnot rohovky jsme prováděli přístrojem Pentacam HR (Oculus). Hodnoty objektivní refrakce jsme získali měřením na standardním přístrojovém refraktometru. Pro naši studii jsme jako významnou proměnnou stanovili axiální délku oka (AXD), průměrnou hodnotu ketratomerie (KRT) a sférický ekvivalent refrakční vady (SE). Vzájemné hodnocení závislosti proměnných jsme prováděli pouze pro pravé oči (OD).
Výsledky: V naší studii jsme na podkladě Gullstrandova modelu oka vypočítali významnost axiální a křivkové příčiny ametropie oka ve skupině myopů a v kontrolní skupině složené z emetropů a hypermetropů. Procentuální vyjádření poměrů příčin ametropie u myopické skupiny bylo 72 % axiální a 28 % křivková příčina. U kontrolní skupiny byla příčina ametropie z 83 % axiální a ze 17 % křivková. Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl mezi axiální příčinou ametropie u skupiny myopů a kontrolní skupinou (p = 0,28). Naopak jsme prokázali statisticky významný rozdíl mezi poměry axiální délky oka a průměrnou keratometrií u skupiny s myopií (AL/KRTM = 3,1 ±0,1) a kontrolní skupinou (AL/KRTK = 2,9 ±0,1, p <0,001).
Závěr: Při porovnání poměrů příčin ametropie na základě porovnání hodnot axiální délky oka a ketratometrie s Gullstrandovým modelem oka jsme neprokázali statist

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.