Jak se studenti učitelství učí pracovat s žákovskou diverzitou? Využití vícemístné etnografie ve výzkumu diverzity v pregraduální učitelské přípravě
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2022 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | V této kapitole představuji metodologický přístup vícemístné etnografie, který klade důraz na souběžné studium více prostředí relevantních pro zkoumaný fenomén v kontrastu s tradičnějším pojetím etnografického paradigmatu, které klade důraz na zúčastněné pozorování skupiny jedinců v jedné ohraničené lokalitě. Její aplikaci ilustruji na výzkumném projektu zaměřeném na způsoby, kterými se budoucí učitelé učí adresovat žákovskou diverzitu ve své pregraduální vzdělávací přípravě, a diskutuji o jejích hlavních metodologických výhodách i potížích, kterým jsme čelili v rámci týmové etnografie. Objevily se následující metodologické problémy: 1) jak analyzovat rozsáhlý a různorodý datový korpus a včas připravit výstupy projektu; 2) jak se vyrovnat s omezeními zavedenými v souvislosti s vypuknutím pandemie Covid-19, která výrazně zkomplikovala naši práci v terénu; a 3) jak zajistit koordinaci při realizaci etnografie v týmu. Nejprve vysvětluji, že pro triangulaci dat shromážděných šesti výzkumníky napříč různými prostředími pomocí různých technik sběru dat je důležité analyzovat celý datový korpus nikoli v rámci jednotlivých případů (tj. budoucích učitelů v pregraduálním vzdělávání), ale napříč vzorkem. Kromě toho je důležité rozdělit analýzu dat shromážděných v různých fázích realizace terénních prací do několika fází, aby bylo zajištěno, že výstupy projektu budou dokončeny včas. Za druhé vysvětluji, proč zapojení virtuálních prostředí do naší terénní práce s ohledem na omezení Covid-19 a z toho vyplývající distanční forma výuky na univerzitách i na druhém stupni základních škol neohrozila metodologické imperativy vícemístné etnografie. Naopak toto zapojení bylo v souladu s hlavním principem tohoto přístupu, tj. „následování lidí“, kteří se pohybují mezi různými místy. Rozšíření původně zkoumaných prostředí do virtuálního prostoru nám tedy umožnilo porovnat myšlení a jednání studentů učitelství v různých kontextech. Za třetí, diskutuji pozitivní aspekty týmové etnografie, jako je možnost shromažďovat rozsáhlá data v různých prostředích a distribuovat práci mezi jednotlivé výzkumníky, aby se zvýšila důvěryhodnost hlavních zjištění, a také výzvy, které tato může přinést během celého výzkumného procesu: například jak psát, sdílet a analyzovat terénní poznámky mezi několika výzkumníky; jak si udržet vysokou týmovou důvěru a kulturu a také sebekázeň výzkumníků. V celé kapitole demonstruji použití programu Atlas.ti jako nástroje pro řešení některých obtíží. Na závěr shrnuji ponaučení z tohoto komplexního etnografického projektu a diskutuji některé širší důsledky našich zkušeností pro oblast výzkumu (nejen) vzdělávání, jako je začlenění virtuálních komunit do výzkumu, kde digitální aspekty vzdělávání nejsou hlavním zaměřením. |
Související projekty: |