Narativní punk
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2023 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Přiložené soubory | |
Popis | Příspěvek stojí na výkladu slova punk v jeho hovorové slovesné podobě punknout (něco) s významem: nemaje jiných prostředků a ani času udělat to nejlepší, udělat to nejlepší, co je v lidských silách. Při punknutí něčeho často dochází ke změně žánru, než je ten, který je očekávaný. V rámci výzkumu týkajícího se preference tematických nebo taxonomických vztahů mezi kategoriemi malé množství předškolních dětí (3 % z 820 analyzovaných odpovědí) při odpovídání zcela vybočilo ze žánru běžných odpovědí na předložené úlohy. Místo uvedení společného nadřazeného pojmu např. u dvojice obrázků policista a princezna se jim v představivosti obě postavy postavily do drobného dramatu a děti nám jako odpověď vyprávěly krátký příběh; např. „P[r]incezna zije v h[r]adu a policajt [j]de plic a klálovna nebude …“ (chlapec, 5;0). Tento jev nazývejme spontánní narativizace. Jestli byla narativizace způsobena únavou respondentů a narativní mód je základním naladěním našeho vědomí, ke kterému se v únavě vracíme (jako default mode network), nebo jestli si o spojení v příběhu říkaly v očích některých respondentů samy podněty, nebo se tak dělo z úplně jiné příčiny, není jisté. Příspěvek na základě konkrétních výpovědí hledá odpověď na otázku: Co nám zaznamenaná spontánní narativizace říká o povaze narativní kompetence? |
Související projekty: |