Podobně jako v předchozích letech se výzkum věnuje uměleckým dílům architektury, sochařství, malířství, kresby, fotografie a užitého umění. V historiografii dějin umění známe dva modely zjišťování významu umělecké formy. Na jedné straně se můžeme nechat vést v intencích Jacoba Burckhardta jeho myšlenkou o „zdánlivé otevřenosti uměleckého díla“, které se snažíme porozumět pomocí historických pramenů i prožitkem jeho vizuální působivosti. Na druhé straně však musíme dbát na varování Michaela Baxandalla, že formy uměleckých děl nám mohou zjevovat jisté mimoumělecké okolnosti, ale opačný postup již možný není: vnější okolnosti nám nemohou vysvětlit konkrétní umělecké dílo. Cílem řešeného problému je tedy především analyzovat formu a vizuální význam děl architektury, sochařství, malířství či fotografie v různých dobách minulosti i současnosti a otevřít jejich analýzy vyhledáváním různých okolností v rámci představ souvisejících se socio-kulturními kontexty, případně prožitku prostřednictvím skutečně zažívaného vztahu k uměleckému dílu. Projekt je věnován převážně následujícím obdobím dějin umění: (a) raně křesťanské a byzantské umění /Ivan Foletti/; (b) renesanční a novověká vizuální kultura v českých zemích a na Slovensku /Ondřej Jakubec/; (c) prostorové představy v dějinách historizující a moderní architektury /Jiří Kroupa/; (d) ikonografický a umělecko-řemeslný význam v tvorbě moderních uměleckých objektů /Radka Nokkala Miltová/. Priority výzkumu jsou nastaveny v obecné rovině tak, aby umožňovaly posluchačům jejich samostatnou badatelskou činnost. Projekt i nadále přispívá k internacionalizaci domácího výzkumu. Proto byla do zvažovaného projektu zahrnuta především podpora zahraniční mobility studentů doktorského studia.

Výsledky

Celkem bylo dosaženo počtu dvaceti osmi studentských výsledků, zapsaných do RIVu, což ve výsledném počtu vcelku odpovídá celkově plánovanému počtu výstupů (v některých položkách plán sice nebyl zcela naplněn, ale zato byl nahrazen srovnatelnými výstupy, které původně nebyly plánovány). Byly organizovány dva workshopy podle plánu projektu, plánovaná konference byla ovšem odložena na příští rok.
V projektu bylo počítáno s celkem šesti body, zahrnující následující výsledky:
1. Nákup odborné literatury z oblasti dějin umění od středověkého po současné umění - nákup byl uskutečněn a knihy se staly součástí seminární knihovny.
2. Přednášky, konané v rámci doktorských kolegií a při samostatné výuce na Semináři dějin umění - studenti z řad doktorských studentů se aktivně účastnili pravidelně pořádaných doktorských kolegií, dále připravili přednášky v rámci cyklu „Středověc jinax“ a účastnili se mezinárodního doktorského sympozia SandrArt na Trnavské univerzitě.
3. Podpořená účast doktorandů na domácích a zahraničních konferencích - studenti byli podpořeni v účasti na konferencích jak domácích, tak zahraničních, což dokládají výsledky v příloze.
4. Motivace k publikování dosažených výsledků formou časopiseckých studií či sborníkových příspěvků v recenzovaných periodikách a publikacích - výsledkem jsou nejen již publikované články v časopisech a ve sbornících, ale také další (zatím neuplatněné) texty odevzdané do redakcí časopisů, které budou publikovány v budoucnu.
5. Motivace k úspěšnému dokončení a obhajobě diplomových a disertačních prací. Na základě práce v projektu bylo odevzdáno pět magisterských prací a dvě závěrečné disertační práce.

Publikace