Období zrodu samostatných přírodních věd

  • Na pozadí hospodářských a politických změn 16. a 17. století vznikly v Evropě nové filozofické názory a přírodovědné teorie. Není náhodné, že právě v astronomii nastal první a v některých směrech nejdůležitější průlom do středověkého systému myšlení. Tímto průlomem bylo jasné a podrobné prohlášení Mikuláše Koperníka o tom, že se Země otáčí kolem své osy a obíhá kolem pevně stojícího Slunce. V roce 1604 oznámil G. Galilei svou podporu Koperníkovu prohlášení. Kromě astronomie, fyziky a matematiky se v tomto období rozvíjela také geografie, mineralogie, botanika a zoologie. Poznatky chemické praxe přerostly chemickou teorii založenou na alchymistických představách, což vedlo k zániku alchymie.
  • Z osobností je třeba zmínit zejména lékaře Agricolu a později jednoho z vynikajících teoretiků a experimentátorů, kterým byl Robert Boyle.
  • K charakteristickým jevům tohoto období patřilo:
  • • vznik vědecké a technické literatury
  • Vědecké traktáty v 17. století měly již charakter učebnic. Rýsoval se trend směřující ke vzniku vyčerpávajících encyklopedických děl, které dokumentovaly vědu a techniku na vrcholné úrovni doby, ve které vznikly.
  • • zakládání akademií
  • V roce 1663 byla založena Londýnská královská společnost, tzv. Royal Society. Jejími členy byli např. I. Newton, R. Hooke nebo R. Boyle. Jejich hlavním cílem bylo úsilí o rozvoj věd. V roce 1666 vznikla v Paříži Akademie věd a po ní v různých zemích Evropy další instituce zvané rovněž „Akademie“. V Praze vznikla v roce 1769 Soukromá učená společnost, která byla základnou pro Královskou českou společnost nauk, jejíž vznik je datován na rok 1784. Společnost pravidelně vydávala zprávy o činnosti, vznikaly i samostatné vědecké časopisy. V nich vědci otiskovali své práce, které byly volně přístupné dalším vědcům, což přispívalo k vědeckému pokroku. Nejznámější pravidelně publikovatelný týdeník byl Prager Gelehrte Nachrichten (Pražské učené zvěsti), kam autoři přispívali především německy. Odborné poznatky umožňoval zveřejňovat první vědecký, latinsky psaný časopis Acta Eruditorum vydávaný od roku 1682 v Německu matematikem G. W. Leibnitzem. Mezi jeho spolupracovníky patřili bratři Bernoulliové, I. Newton aj.
  • Jedním ze zakládajících členů Soukromé učené společnosti byl významný rakouský osvícenec Ignác Antonín Born, ke kterému se později připojili český kněz a filolog Josef Dobrovský, český historik Gelasius Dobner, český filolog a historik František Martin Pelc, český kněz a knihovník Karel Rafael Ungar, český osvícenec František Josef hrabě Kinský aj. Společnost pokračovala pod stejným názvem i po vzniku Československa (1918). Byla nucena skončit až v roce 1952, kdy všechny podobné činnosti přebrala a utlumila tehdy vzniklá státní Československá akademie věd.