starověk

  • Ve starověku odlišíme dvě základní etapy: staroorientální svět a antický svět.
  • Staroorientální svět
  • V subtropickém pásmu s příhodnými klimatickými podmínkami vzniklo nejprve zemědělství a s předstihem před ostatním světem také vysoce organizované společenství, jehož správný chod úzce souvisel se záznamem i uchováním celé řady činností a údajů. Vznikem písma tak lidstvo vstoupilo v oblasti Blízkého východu, Mezopotámie, Indie a Číny do historické, civilizační epochy. V nilském údolí vznikl cca 3000 př. n. l. stát starých Egypťanů, který si v průběhu téměř třítisíciletého vývoje uchoval poměrně homogenní neměnný charakter až do let 530-520 př. n. l., kdy celý Blízký východ pod svojí nadvládou nakrátko spojila Persie. Naopak v prostoru Malé Asie a povodí řek Eufratu a Tigridu se v průběhu této fáze vývoje starověkého světa vystřídala celá řada říší (babylónská, asyrská, chetitská…) ovládaných nejrůznějšími etniky. Nicméně u kolébky státotvorného procesu Mezopotámie stáli s největší pravděpodobností Sumerové.
  • Staroorientální svět překvapuje kromě jiného i tím, jak lidé znali a dovedli využívat kovy.
  • Antický svět
  • První evropskou civilizací (tj. společenstvím lidí, kteří žili ve společném státě a používali písmo) je starověké Řecko. Prošlo dlouhým vývojem začínajícím už v 16. stol. př. n. l. a teprve roku 146 př. n. l. bylo vtěleno do římské říše. Ve starověkém Řecku byly položeny základy moderních věd, jako je matematika, fyzika nebo historie (tehdy nedílných součástí filozofie). Starořecká demokracie a kultura jsou inspirativní dodnes. V průběhu svého vývoje Řekové pilně kolonizovali pobřeží Středozemního moře a v tzv. helénském období (323 - 31 př. n. l.) vytvořili rozsáhlé říše sahající od Egypta až po Indii.
  • Římané, obyvatelé Apeninského poloostrova, mnohé převzali od svých vyspělejších sousedů Etrusků i řeckých kolonistů a dále tyto znalosti a dovednosti podle vlastních potřeb rozvinuli. V průběhu více než tisíc let trvajícího vývoje (753 př. n. l. – 476 n. l.) se toto malé království přeměnilo nejprve v republiku a posléze v impérium vnímané podle tehdejších znalostí o velikosti Země jako světové.