17. století

  • Křesťanská Evropa se již v přecházejícím století proměnila na dva věroučně rozdělené tábory, mezi nimiž kontinuálně stoupalo napětí. Dlouhodobé soupeření vyvrcholilo roku 1618 otevřeným konfliktem, a válce, která poprvé zachvátila prakticky celou Evropu, se později začalo říkat Třicetiletá. Z konfliktu vyšlo oslabeno zejména koloniální Španělsko, naopak nejvíce ze všech vyšla z boje posílena Francie formující ukázkový absolutistický stát, který se v příštích staletích pokoušeli napodobit mnozí monarchové. Také Anglie byla Třicetiletou válkou téměř netknuta. Nový rozkvět prožívá v 17. století koloniální dobývání světa v čele s nejaktivnějšími účastníky: Francií a Anglií. Francie teprve v tomto období skutečně osidluje území v Severní Americe a Indii, předtím zabraná formálně. Také Anglie zabírá území ve stejném prostoru, což v následujícím století vede k válečným sporům. Nizozemci se vymanili Třicetiletou válkou ze španělské říše a kolonizují Indonésii. Naopak staré koloniální velmoci Španělsko a Portugalsko jsou již v 17. století v útlumu.
  • Z hlediska vývoje vědy je možné mluvit o velkém století. V jeho průběhu se očistila od slepé víry ve staré autority a v poznávání světa dosáhla jistých úspěchů. Byly vynalezeny první vědecké měřicí přístroje, což bylo umožněno pokrokem některých výrobních odvětví, zdokonalily se výzkumné postupy nadšených badatelů (induktivní postup), vědci se konečně dočkali soustavnější pozornosti panovníků i vlád. Důkazem budiž založení Královské společnosti pro vědecké činnosti v Londýně roku 1660. Priority výzkumných zájmů té doby sahají od poznání povahy světla, přes nebeskou mechaniku až po objevení mikrosvěta.
  • Evropská chemie v 16. století a na počátku 17. století spadá do vrcholného období alchymie. Toto období však bývá také někdy považováno již za samostatné období a je nazýváno iatrochemie (lékařská chemie).
  • Po osvobození alchymie z pout scholastiky se vývoj chemie ubíral technickým směrem. V 17. století došlo k vědecké revoluci – období, v němž se konstituovaly jednotlivé přírodní vědy a začaly se formulovat základní teoretické představy. Vědecká revoluce se uskutečnila v rovině teoretické, kdy se k teoretickým poznatkům dospívalo zobecněním nových, empiricky zjištěných faktů. Chemici, matematikové i fyzikové se stále více distancovali od praktických technických úkolů, zejména výrob. Tím se přírodní vědy začaly štěpit na dvě větve. Věda užitá, směřující k přímému využití, která provázela lidstvo od prvopočátků jeho existence, a věda čistá, směřující především k pochopení pozorovaných skutečností.
  • Období 17. století můžeme z hlediska vývoje chemie rozdělit následovně:
  • • Období zrodu samostatných přírodních věd
  • • Pneumatická chemie