Anorganická chemie
- Moderní anorganická chemie prošla svou renesancí po zavedení kvantové
chemie do teorie chemické vazby. Díky aplikaci těchto myšlenek je možné
zkoumat strukturu nejen klasických anorganických sloučenin, ale i například
koordinační sloučeniny, cheláty, klathráty a π-komplexy. Dvacáté století
zbořilo hranici mezi anorganickou a organickou chemií, protože řada zajímavých
sloučenin obsahuje atomy kovu vázané na organické skupiny.
- Od roku 1900 byla periodická tabulka nejen doplněna, ale také rozšířena.
Došlo k tomu částečně v důsledku usilovných snah o doplnění chybějících prvků,
ale hlavně díky úspěšným jaderným přeměnám vyvolaným bombardováním vysokoenergetickými
částicemi. Pozice v periodické tabulce odpovídající prvkům s protonovým číslem
43, 61, 85 a 87 byly totiž podle přírodních zákonitostí odsouzeny zůstat
prázdné až do té doby, než mohly být nalezeny produkty jaderných přeměn,
které tato prázdná místa zaplnily. Poločasy rozpadů těchto prvků jsou totiž
příliš krátké, než aby se uvedené prvky mohly ve větší míře nacházet v přírodě.
- Od roku 1900 prošla vývojem chemie všech prvků, ale zvláštní pokrok byl
dosažen zejména v porozumění vzácným zeminám, vzácným plynům, křemíku, boru,
fluoru a méně známým přechodným prvkům, jako je např. zirkonium nebo hafnium.