Bismut

  • chemická značka: Bi
  • název: - český: Bismut, - anglický: Bismuth, - latinský: Bismuthum
  • původ názvu: název prvku nejspíše pochází od staroněmeckého slova wismuth (= bílá hmota) nebo z arabského bi ismid (= podobný antimonu)
  • doba objevu: bismut byl znám už ve starověku, ale často se zaměňoval s cínem a olovem. Jako prvek jej poprvé určil Claude François Geoffroy v roce 1753.
  • získávání v době objevu: bismut se vyskytuje společně s olovem a dalšími kovy. Dnes se získává vyluhováním kyselinou chlorovodíkovou z odpadů po rafinaci olova a zinku a následnou redukcí železem.
  • použití v době objevu: první využití bismutu bylo ve slitinách, např. u Inků se používal jako přísada do bronzu, ze kterého vyráběli nože. Pro svou nízkou toxicitu se dnes využívá jako náhrada olova.
  • naleziště v době objevu: bismut se nachází spolu s olovem, mědí a dalšími kovy, které byly získávány už ve starověku. Dnešní ložiska jsou v Číně, Peru a Mexiku.
  • naleziště v Čechách v době objevu: na území ČR byla těžba v Krušných horách ukončena ve 30. letech 20. století.