Vitamín B9

kyselina listová

  • V historie kyseliny listové hraje významnou roli britská hematoložka Lucy Wills. Ta se v roce 1928 zabývala výzkumem makrocytární anémie u těhotných žen v Bombaji. Makrocytární anémie je závažná především v těhotenství, kdy v mnoha případech způsobuje usmrcení plodu. Toto onemocnění je způsobeno chronickým nedostatkem vitamínu B9.
  • Během svého výzkumu si Wills všimla, že onemocnění postihuje ženy z chudších vrstev, což ji vedlo ke studiu vlivu změn ve stravě na makrocytární anémii. V roce 1931 prokázala, že droždí vykazuje proti makrocytární anémii terapeutický účinek.
  • Díky objevu, který Lucy Wills učinila, byly v roce 1931 vyléčeny pacientky trpící makrocytární anémií v Bombajské nemocnici.
  • Kyselinu listovou poprvé izolovali američtí biochemici Herschel K. Mitchell, Esmond E. Snell a Roger J. Williams v roce 1941 z listů špenátu. Při tomto výzkumu zpracovali čtyři tuny špenátových listů.
  • Své jméno, kyselina listová (z lat. folium = list), získala podle toho, že její velké množství bylo prokázáno především v listech zeleniny, i když byla prokázána i v jiných zdrojích, například v játrech.
  • Esmond E. Snell a W. H. Peterson kyselinu listovou izolovali už o rok dříve, aniž by si toho byli vědomi. Z jaterního a kvasnicového extraktu získali látku, která byla esenciální pro růst Lactobacillus casei. Až později bylo zjištěno, že růstový faktor L. casei a kyselina listová mají ve skutečnosti stejnou chemickou strukturu.
  • Kyselina listová byla syntetizována skupinou pod vedením R. B. Angiera v roce 1946. Stejná skupina objasnila i její chemickou strukturu, což vedlo ke ztotožnění některých už dříve objevených látek s kyselinou listovou.