| Description |
Východiska: Problematika kurikula základních škol se stala v poslední době velice zajímavým a aktuálním tématem, a to hned z několika důvodů. Koncem roku 2020 byla schválená Strategie 2030+ Vládou ČR, kde je rovněž obsažená revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) s cílem posílit vzdělávaní v oblasti informatiky a současně revidovat vzdělávací obsah v jiných oblastech. Rovněž byla v roce 2020 aktualizovaná Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 (NSFV 2.0), která aktualizuje požadavky na finanční vzdělávání se zaměřením na žáky základních a středních škol. Nicméně vzájemné provázání obou uvedených oblastí, tedy jak posilování kompetencí žáků v oblasti informatiky, tak v oblasti finanční gramotnosti, není v aktualizované verzi RVP ZV patřičně propojováno a ukotvováno. Za předpokladu, že tím má být vytvořen prostor pro svobodnější začlenění problematiky finančního vzdělávání do kurikula základních škol, konkrétně prostřednictvím školních vzdělávacích programů (ŠVP), které navíc zohlední personální a materiálové možnosti jednotlivých škol, lze tuto skutečnost považovat za pozitivní, ale současně otevírající prostor pro polemiku. Cíle: Hlavním cílem příspěvku je identifikovat přístup jednotlivých základních škol k implementaci problematiky finančního vzdělávání do jejich ŠVP prostřednictvím analýzy ŠVP vybraných 28 základních škol v Brně. Dílčím cílem je identifikace možností propojení finančního vzdělávání a rozvoje digitálních kompetencí, které vyplývají z provedené analýzy a jsou v souladu s aktuálním vývojem národních strategií. Metody: V první etapě realizace výzkumu jsme provedli obsahovou analýzu strategických dokumentů, konkrétně NSFV 2.0, revidovaného RVP ZV a RVP ZV před revizí pro identifikaci dopadu změn a vzájemné provázanosti těchto dokumentů. Výsledky této fáze jsme využili pro další krok v podobě analýzy ŠVP vybraných základních škol, kde jsme identifikovali konkrétní podobu přístupu jednotlivých škol. Výsledky: I když je problematika finančního vzdělávání deklaratorně začleněná do kurikula základních škol již od roku 2013, její konkretizace se v RVP ZV neprojevuje ani po revizi. Implementace je provedená jenom v podobě krátkých zmínek v RVP, což vyplývá i z relativně samostatného postavení NSFV 2.0. Rovněž provázanost finančního vzdělávání a rozvoje kompetencí v oblasti informatiky není konkretizována, a to i navzdory tomu, že součásti finanční gramotnosti je i informační gramotnost, jako schopnost vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat informace a na jejich základě uskutečňovat finanční rozhodnutí. Dále pak jsme identifikovali nejednotný přístup k implementaci problematiky finanční gramotnosti na úrovni jednotlivých škol, což bylo očekávané, jelikož ani samotní aktéři podílející se na aktualizaci NSFV 2.0 se nedovedli shodnout na jednotném přístupu. K finančnímu vzdělávání je tedy přistupováno různorodě, a to jak z pohledu obsahového, tak z pohledu formálního. Závěr: Provedená analýza poukazuje na skutečnost nekomplexního, relativně samostatného přístupu k finančnímu vzdělávání. To umožňuje variabilitu implementace dané problematiky do ŠVP jednotlivých škol, na druhé straně ale omezuje konkretizaci synergických efektů. Ty se snažíme konkretizovat pro možnost dalšího rozpracování.
|