Proč vede preference tematických vztahů mezi kategoriemi ke spontánnímu vyprávění příběhu?
Title in English | Why does the preference for thematic relationships between categories lead to spontaneous storytelling? |
---|---|
Authors | |
Year of publication | 2023 |
Type | Appeared in Conference without Proceedings |
MU Faculty or unit | |
Citation | |
Attached files | |
Description | Předkládaná úvaha vychází z okrajového jevu zachyceného při výzkumu vybraných kognitivních procesů 82 předškoláků. Ve výzkumu ontogeneze myšlení se rozlišují dva základní typy myšlení: tematické a taxonomické. Tematické myšlení je to, které mezi posuzovanými kategoriemi preferuje situační, praktické či názorné vztahy. V úkolu nucené volby (forced choice task) vybere toto myšlení do stejné skupiny např. sekeru, pilu i poleno, protože sekera seká poleno a pila poleno řeže. Taxonomické myšlení preferuje vztahy nadřazenosti, souřadnosti a podřazenosti a v úkolu nucené volby by vybralo jen sekeru a pilu, protože to jsou nástroje. Zatímco taxonomické myšlení vedlo u předškoláků k téměř identickým výsledkům, tematické myšlení bylo mnohem více jedinečné. Zatímco taxonomické myšlení dokáže abstrahovat od všech jiných vztahů a dobrat se tak k jediné správné odpovědi, tematické myšlení se naopak noří do osobní zkušenosti a vede ke zcela nečekaným vhledům do myšlení předškolních dětí. Maximem takového ponoření se do tematických vztah mezi posuzovanými předměty bylo vyprávění příběhů: osobních, a dokonce i fiktivních. Příspěvek krátce představí historii výzkumu obou typů myšlení, pokusí se analyzovat především tematické myšlení a navrhne model vztahu tematického myšlení k narativnímu modu myšlení. |
Related projects: |