Fyzikální chemie
- Fyzikální chemie byla první mezioborovou vědou a jako taková se později stala
prototypem dalších „mostů" mezi vědami. Zahrnula elektrochemii, chemickou termodynamiku
a termochemii, stala se základem pro nová odvětví chemického průmyslu
- Fyzikální chemikové byli od roku 1900 velmi úspěšní jak v teoretických,
tak i v praktických směrech. Zvláště významnou pozici měla termodynamika,
zejména během prvních desetiletí 20. století. Kvantová mechanika obrovsky
získala na významu v souvislosti s problematikou atomové struktury a chemické
vazby.
- Rozvoj přístrojové techniky otevřel nové cesty získávání informací o molekulách.
Difrakce rentgenového záření se ukázala být mocným prostředkem studia struktury
krystalů, zvláště po nástupu rychlých počítačů. Spektroskopie také získala
nově na významu poté, co rozvoj instrumentace vedl k rutinnímu využívání
infračervené, mikrovlnné a Ramanovy techniky..
- Teorie roztoků podlehla řadě velkých změn poté, co začaly být zřejmé
nedostatky Arrheniovy teorie, avšak až do roku 1950 neexistovala vhodná
teorie pro popis vlastností koncentrovaných roztoků. Další oblastí studia
je chemická kinetika. Významný pokrok nastává v chemii makromolekul. Staudingerův
koncept makromolekul poskytl užitečný teoretický základ problémům koloidní chemie.
Úspěchy této části chemie se odrážejí v posunu průmyslu polymerů od převážně
empirického stadia k důmyslnému vědecky podloženému odvětví.
- Teorie elektrolytické disociace
- Teorie kyselin a zásad