Jean Frédéric Joliot-Curie

19. 3. 1900 – 14. 8. 1958

Nobelovu cenu získal v roce 1935 společně s I. Joliot-Curieovou za společné práce na syntéze nových radioaktivních prvků

  • • francouzský chemik
  • • studium:
    • – univerzita v Paříži
  • • po ukončení studia pracoval v továrně na výrobu oceli v Lucembursku
  • • roku 1925 byl přijat do pařížského Ústavu pro radium, který vedla M. Curie, a v roce 1930 zde obhájil disertaci věnovanou elektrochemickým vlastnostem radioaktivních a stabilních prvků ve zředěných roztocích
  • • v roce 1935 se stal profesorem na Sorbonně
  • • v roce 1943 se stal členem Francouzské akademie věd
  • • po druhé světové válce se stal ředitelem Ústředí vědeckých výzkumů
  • • v roce 1946 byl pověřen vedením Vysokého komisariátu atomové energie
  • • v letech 1946–1957 byl předsedou Světové federace vědeckých pracovníků
  • • v roce 1926 se oženil s Irene Curieovou, dcerou M. Curie, a od roku 1928 společně systematicky studovali jaderné reakce, které probíhaly při ostřelování jader lehkých prvků paprsky alfa emitovanými poloniem – společně zkoumali neutronové záření a zaměřili se na studium jaderných reakcí, při kterých se ostřelováním alfa částicemi uvolňují z jádra protony a neutrony nebo pozitrony
  • • v roce 1934 manželé Curieovi společně objevili umělou radioaktivitu, která měla obrovský význam pro další vývoj fyziky – ukázali, že při umělých přeměnách vznikají nejprve prvky nestabilní, a ty se teprve dalším rozpadem mění na prvky stabilní