Irène Joliot-Curieová

12. 9. 1897 – 17. 3. 1956

Nobelovu cenu získala v roce 1935 společně s F. Joliot-Curiem za společné práce na syntéze nových radioaktivních prvků

  • • francouzská chemička
  • • narodila se jako dcera Pierra a Marie Curierových, kteří získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903 a Marie Nobelovu cen za chemii v roce 1911
  • • studium:
    • – Sorbonna (chemie a matematika)
    • – hlavním „učitelem“ byla její matka, která ji již v dětství zasvětila do fyziky
  • • po ukončení studia nastoupila jako asistentka u své matky v Ústavu pro radium, po její smrti se stala ředitelkou ústavu a později vedoucí katedry fyziky na univerzitě v Paříži
  • • v roce 1926 uzavřela sňatek s Frédéricem Joliotem a od té doby na většině vědeckých problémů pracovali společně a podepisovali své práce společným jménem Joliot-Curie
  • • od roku 1928 společně se svým manželem systematicky studovala jaderné reakce probíhající při ostřelování jader lehkých prvků paprsky alfa a v roce 1934 objevili umělou radioaktivitu
  • • společně se svým manželem předpověděli, že radioizotopy lze získat i uměle, jestliže se místo částice α použije jiné částice
  • • objevila neptuniovou radioaktivní řadu chemických prvků
  • • v roce 1939 společně s jugoslávským fyzikem P. Savičem zjistila, že při ostřelování jádra uranu se toto jádro štěpí na další dvě jádra a celý proces je provázen uvolňováním nových neutronů – řešením problémů uvolňování energie z atomového jádra se dostali ke stavbě prvního francouzského jaderného reaktoru, se kterou se začalo po okupaci Francie až v roce 1947