Vitamíny

  • Významným podnětem k rozvoji biochemie byly i tzv. dodatkové faktory v potravě - vitamíny. Až do počátku 20. století se soudilo, že přiměřená dieta je složená ze sacharidů, tuků, bílkovin, solí a vody. Na zvláštní faktory výživy, o nichž byly zmínky již od starověku, nebyl jednotný názor.
  • Výzkum pokročil až v roce 1912 zásluhou anglického biochemika F. Hopkinse, který první upoutal pozornost vědců na to, že plnohodnotná potrava obsahuje také malé množství látek, bez nichž se růst organismů zastavuje a projevují se degenerační symptomy.
  • Tyto dodatkové faktory, později známé jako vitamíny, daly bezprostředně podnět ke studiu biochemie, protože zde byly konečně objeveny chemické látky, jichž mohlo být přímo použito k léčebným účelům. Myšlenka, že jistý stav byl vyvolán nedostatkem určitých látek v organismu, vedla vědce ke snaze vypátrat, čeho se mu nedostává a isolovat látky, které mohou karenci (tj. chorobný stav vznikající z nedostatku některých živin) vyléčit, určit jejich vzorec a nakonec je připravit a později i vyrobit synteticky.
  • Zvlášť významný byl objev vitamínu C maďarským biochemikem A. Szent-Gyôrgyim. Izolace této látky se podařila v roce 1928. Vitamín C byl prvním chemicky určeným vitamínem.