Chromatografie je separační metoda, při níž se využívá mnohonásobně opakované ustanovení rovnováhy mezi dvěma nemísitelnými fázemi. Jedna fáze je pohyblivá (plyn nebo kapalina) a nazývá se mobilní. Druhá je nepohyblivá (tuhá nebo kapalina) a označuje se jako stacionární. Existuje celá řada různých provedení chromatografie, což uvádí následující klasifikace:

Rozdělení chromatografie podle skupenství mobilní fáze:

• chromatografie kapalinová
• chromatografie plynová

Rozdělení chromatografie podle principu separace:

• chromatografie adsorpční
• chromatografie rozdělovací

Rozdělení podle uložení stacionární fáze

• chromatografie sloupcová
• chromatografie v plošném uspořádání

V této úloze provedeme chromatografii v plošném uspořádání. Kde vlastní dělení probíhá na tenké vrstvě adsorbentu (nosiče) naneseného na skleněné, hliníkové nebo plastové fólii. Adsorbentem může být i speciálně upravený papír. Mobilní fází je kapalina, jejíž pohyb pevnou fází je vyvoláván kapilárními silami. K dělení dochází na základě extrakce, adsorpce nebo výměny iontů.

chromatografický papír, sklenice nebo válec (100 cm³) s proříznutou korkovou zátkou, pipeta (1 cm³), infračervená lampa popř. vysoušeč vlasů, tužka, pravítko (20 cm)

barvy do potravin, zelený a hnědý lihový fix, destilovaná voda, ethanol

1. Nádobku (láhev, válec) uzavřeme korkovou zátkou, která je naříznuta kolmo k základně tak, abychom do ní mohli zachytit pruh chromatografického papíru o šířce 25 mm.
2. Pracujeme s nasyceným vodným roztokem určitého barviva nebo se směsí dvou až tří barviv. Možné je použít i barevný lihový fix.
3. Roztok barviva pro chromatografickou analýzu si připravíme rozpuštěním 0,1 g barviva v několika kapkách vody.
4. Na pruh chromatografického papíru označíme tužkou čáru startu, na kterou kápneme 2 kapky vzorků (roztok čisté složky a roztok směsi) asi 15 mm od sebe.
5. Papír usušíme pod infralampou nebo vysoušečem vlasů, jeho okraj zachytíme ve výřezu zátky a spustíme do válce, v němž je rozpouštědlo (voda nebo 30% vodný roztok ethanolu). Množství rozpouštědla volíme tak, aby po upevnění zátky v hrdle nádoby bylo asi 10 mm papíru ponořeno a čára startu byla nad hladinou rozpouštědla.
6. Rozpouštědlo pomalu vzlíná a unáší s sebou i skvrny jednotlivých barviv, které se vzájemně liší rozpustností a adsorbovatelností na papíře.
7. Asi za 40 minut, kdy čelo rozpouštědla dorazí téměř až k zátce, vyjmeme filtrační papír, označíme tužkou čelo rozpouštědla a papír usušíme.

obr.1

1. Ve kterém jiném předmětu na ZŠ by bylo možné využít papírové chromatografie?
2. Které učivo na základní škole by šlo vysvětlit pomocí papírové chromatografie?