Postup měření teploty různými typy teploměrů

KAPALINOVÝ TEPLOMĚR

Teploměr vhodně uchopíme a ponoříme do kapaliny. Po správném odečtení teploty (oko ve výši hladiny náplně teploměru) teploměr omyjeme, osušíme a bezpečně uložíme na určené místo (do obalu).

Kapalinový teploměr

DIGITÁLNÍ TEPLOMĚR PRO MĚŘENÍ NA DVOU MÍSTECH

V laboratoři také používáme teploměr, který umožňuje měření na dvou místech: v těle teploměru čili v krabičce (přepínač v poloze IN) a na konci drátu s teplotním čidlem (přepínač v poloze OUT). Tento teploměr je určen pro domácnosti, takže poloha IN znamená uvnitř místnosti, zatímco poloha OUT znamená venku, na konci čidla – např. za oknem...).

Digitální teploměr pro měření na dvou místech

BECKMANNŮV TEPLOMĚR

neměří přímo teplotu, ale přesně měří teplotní rozdíly. Používat jej budete ve fyzikálně-chemickém praktiku. Beckmannův teploměr je velmi citlivý teploměr používaný k měření malých teplotních rozdílů. Stupnice je dělená po 0,01 °C a pomocí lupy je na ní možno odečítat s přesností až na 0,005 °C.

Beckmannův teploměr

Princip:

Velká citlivost Beckmannova teploměru je způsobena tím, že rtuť při teplotou způsobených změnách objemu vystupuje nebo sestupuje v kapiláře, která je ve srovnání s běžnými teploměry velice úzká. Protože však tato úzká kapilára při „rozumné délce teploměru“ pojme mnohem nižší množství rtuti než kapiláry běžných teploměrů, je měřicí rozsah Beckmannova teploměru poměrně malý (5 – 6 °C, u speciálních teploměrů jen 1 °C).

Beckmannův teploměr.

B–baňka se rtutí K – kapilára Z – zásobník se rtutí Teploměr lze "nastavit", tj. připravit pro práci ve zvolené teplotní oblasti změnou rozdělení celkového množství rtuti mezi dolní baňkou teploměru a horní částí teploměru, kde je kapilára rozšířena a zahnuta, takže tvoří zásobník pro přebytečnou rtuť

Postup:

Zjistíme, kde se ustaví sloupec rtuti při počáteční teplotě měření*.

  • a) Bude-li při měření teplota stoupat, musí se na počátku měření sloupec rtuti ustálit v dolní části stupnice teploměru.
  • b) Bude-li při měření teplota klesat, musí se na počátku měření sloupec rtuti ustálit v horní části stupnice teploměru.

Sahá-li sloupec rtuti příliš nízko, je potřeba rtuti do dolní baňky přidat, sahá-li příliš vysoko, je třeba z ní rtuť ubrat. Obojí provedeme změnou rozdělení celkového množství rtuti mezi dolní baňkou a horním zásobníkem.

Zvýšení množství rtuti v baňce:

  • Jemnými poklepy na horní část teploměru oddělíme ze rtuti v horním zásobníku malou kapku rtuti, kterou poklepy umístíme co nejblíže horního ústí kapiláry teploměru.
  • Teploměr otočíme baňkou se rtutí nahoru a čistou baňku zahřejeme rukou tak, aby rtuť z baňky stekla kapilárou a spojila se s dříve utvořenou kapičkou rtuti u ústí kapiláry.
  • Teploměr opatrně otočíme zpět, pustíme baňku, teploměr vložíme do příslušného roztoku a zkontrolujeme jeho nové nastavení.

Snížení množství rtuti v baňce:

  • Teploměr otočíme baňkou se rtutí nahoru a ćistou baňku zahřejeme rukou tak, aby rtuť stekla kapilárou do zásobníku.
  • Teploměr rychle otočíme zpět a jemným klepnutím ze strany na jeho horní konec přerušíme sloupec rtuti u ústí kapiláry.
  • Teploměr ponoříme do příslušného roztoku a zkontrolujeme jeho nastavení.

    • * Máme-li možnost, ponořujeme teploměr při nastavování do vody mající teplotu měření, ne do měřeného roztoku (např. roztok HCl).