Vysolování

Vysolování je metoda separace proteinů (bílkovin) založená na skutečnosti, že bílkoviny jsou v prostředí vysokých koncentrací solí méně rozpustné. Koncentrace soli nezbytná pro vysrážení proteinu z roztoku záleží na druhu proteinu. Uvedená metoda se používá také k zakoncentrování roztoků proteinů (v případě potřeby lze použitou sůl následně odstranit pomocí dialýzy).

Když vzroste koncentrace soli v roztoku, část molekuly vod je přitahována k iontům soli místo k elektricky nabitým oblastem v molekule proteinu. V důsledku jsou oslaveby interakce protein-voda a převládnou interakce protein-protein, které vedou ke koagulaci proteinu. Tento proces je označován vysolování.

Využití

Protože různé proteiny mají různé aminokyselinové složení, srážejí se při odlišných koncentracích soli. Pokud známe rozpustnost proteinů dané směsi při různých koncentracích soli, můžeme nežádané proteiny vysolením z roztoku odstranit. Po odstranění sraženiny (pomocí filtrace nebo centrifugace) můžeme z filtrátu získat žádanou bílkkovinu dalším zvýšením koncentrace soli.

Uvedená metoda však má svá omezení: Přítomnost některých iontů totiž rozpustnost proteinů naopak zvyšuje. Některé ionty vyvolávají denaturaci (a poškození) bílkovin a tím znemožňují jejich další využití. V takových případech je nutno zvolit buď jinou sůl, nebo jinou separační metodu.