Žíhací kelímek

je laboratorní nádobka ve tvaru pohárku, která se používá k zahřívání chemických látek na velmi vysoké teploty. Ke kelímku obvykle patří také chemicky a teplotně odolné víčko vyrobené ze stejného nebo podobného materiálu jako kelímek. Víčko většinou záměrně nedoléhá, aby plyny, které se při zahřívání z látky uvolňují, mohly z kelímku unikat. Obvykle se používá kelímek vyrobený z porcelánu nebo ze vhodného inertního kovu (např. platinový nebo niklový). Pokud jde o tvar, může být různý, kelímek může být nízký nebo vysoký. Pro gravimetrická stanovení v analytické chemii se obvykle používají porcelánové kelímky o objemu 10-15 cm³.