Vitamín B1

thiamin

  • Objev vitamínu B1 je úzce spjat s výzkumem onemocnění beri-beri, které je projevem chronického nedostatku tohoto vitamínu.
  • Již v roce 1884 lékař japonského námořnictva Kanehiro Takaki zjistil, že onemocnění beri-beri je u námořníků zapříčiněno jednotvárnou stravou, kterou v té době představovala především leštěná rýže. Navrhl nový jídelníček pro námořníky, doplněný o především o mléko, maso a čerstvou zeleninu. Po přijetí jeho návrhu došlo k praktickému vymýcení tohoto onemocnění mezi námořníky.
  • Nizozemský lékař Christiaan Eijkman v roce 1890 zjistil, kuřata krmená pouze leštěnou rýží trpí polyneuritidou. Polyneuritida je onemocnění velmi podobné lidskému beri-beri. Také zjistil, že přidáním rýžových otrub do ptačí stravy lze onemocnění zabránit. Bohužel chybně usuzoval, že beri-beri způsobují mikroorganismy.
  • Na výzkum Christiaana Eijkmana navázal dánský vědec Gerrit Grijns, který získal ve vodě rozpustný „preventivní faktor polyneuritidy“ z rýžových otrub a správně dospěl k závěru, že beri-beri je výsledkem nedostatku základní živiny ve stravě.
  • V roce 1910 japonský vědec Umetaro Suzuki poprvé izoloval sloučeninu, kterou popsal jako kyselinu aberovou. Pravděpodobně se tak jednalo o první známou izolaci thiaminu.
  • V roce 1911 polský biochemik Kazimierz Funk izoloval antineuritickou látku z rýžových otrub, kterou nazval „vitamin“, kvůli tomu, že obsahuje aminoskupinu. Ve skutečnosti se jednalo o thiamin.
  • Nizozemský chemik Barend C. P. Jansen a jeho nejbližší spolupracovník Willem F. Donath zdokonalili proces izolace a účinnou látku se jim povedlo krystalizovat v roce 1926.
  • V roce 1936 pak americký chemik Robert Runnels Williams a jeho tým určili strukturu thiaminu a poprvé jej syntetizovali.
  • Runnels Williams také zavedl název „thiamin“. Název je složen z „thio“ neboli „obsahující síru“ a „amin“. Starší název pro tento vitamín je také „aneurin“, což zdůrazňuje jeho roli v prevenci neurologických příznaků.
  • Již v roce 1938, krátce po objevení syntézy thiaminu, byly v Anglii představeny plány na obohacování mouky a pečiva tímto vitamínem. To mělo sloužit jako prevence beri-beri.