Ve čtvrtek 9. listopadu 2023 se na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci konal první ročník Festivalu (oborových) didaktik. Jednalo se o setkání odborníků, studentů a učitelů, kteří se zajímají o inovace ve výuce a didaktické metody. Festival byl pořádán pod záštitou Centra inovací ve vzdělávání[1] a nabídl bohatý program plný inspirativních příspěvků a diskusí. Hlavním cílem festivalu bylo sdílení zkušeností, nápadů a dobré praxe.
Po úvodním slovu proděkanky pro studium Radky Dofkové následovala přednáška Matouše Bořkovce z Ministerstva školství, který přiblížil Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Kromě jiného zazněly způsoby, jak podporovat profesní rozvoj učitelů prostřednictvím kompetenčního rámce, ale i návaznost tohoto rámce na klíčové kompetence definované Rámcovými vzdělávacími programy. Poté představil Tomáš Janík z Masarykovy univerzity v Brně vzdělávací prostředí Hyperspace a výzkum založený na přístupu design-based research. Tento přístup oborově didaktického výzkumu směřuje mj. k vytvoření edukačních produktů. Úvodní blok ukončila Anna Derevjaníková z Prešovské univerzity v Prešově, která se zaměřila na zážitkovou výuku hudební výchovy a předvedla, jak je možné hudbu začlenit do různých předmětů. Posluchači byli vyzváni, aby nejprve vnímali puštěnou audio ukázku a představovali si případný děj, který v nich píseň vyvolává, a u toho pozorovali své emoce, pocity (pro lepší vizualizaci bylo možné zavřít oči). Po přehrání hudby následoval krátký rozhovor a brainstorming na téma „Co jste si představovali během hudební ukázky?“, načež proběhl rozhovor o tom, který hudebně vyjadřovací prostředek (např. tempo, barva, melodie, …) způsobil či podmínil konkrétní emoci. Opět následoval poslech ukázky a po poslechu otázka: „Kdybychom představy dali do příběhu, jak bude vypadat?“ Po zodpovězení vyšlo najevo, že každý prožívá lehce odlišné emoce a příběhy, které lze dále využít kupříkladu ve výtvarné výchově. Žákům je možné předložit ukázky impresionistických obrazů a klást otázky, které z těchto děl dle nich vyjadřuje hudbu, kterou poslouchali, a proč – tedy tímto „ozvučit obraz“. Možností, jak lze pracovat s hudbou, je nespočet. Tento zážitek, který zapříčinila hudba, resp. hudební výchova, je možné propojit i s výukou českého jazyka a literatury.
Další blok příspěvků nabízel témata z didaktiky týkající se českého a anglického jazyka, přírodopisu, matematiky, dějepisu, občanské výchovy, primární pedagogiky, výtvarné a hudební výchovy, informatiky a výchovy ke zdraví. Jednalo se o vystoupení oborových didaktiků Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (dále jen UP). Účastníci festivalu si tak mohli vybrat z pestré nabídky prezentací, které představovaly inovativní způsoby práce ve výuce a praktické tipy do ní.
Stanislav Štěpáník a Jaroslav Vala hovořili příkladně o komunikačním pojetí výuky českého jazyka a literatury. Skrze literární ukázku z knihy Dárce od Lois Lowryové účastníky festivalu nasměrovali k tomu, jak vhodně klást ve výuce otázky, které cílí na funkci textu. Studenti učitelství a potažmo i učitelé by se měli zaměřit na vhodnou formulaci otázek (nejen) k práci s texty, které žáky přivedou k poznání, že text je pro ně užitečný a mohou jeho prostředky uplatnit v komunikaci. A dále je-li v literární ukázce něco výjimečného, např. v tomto příspěvku slovo „novodítě“, opět pomocí vhodných otázek žáky směřovat k vysvětlení, co znamená dané slovo, a k tomu, jak lze zjistit jeho význam na základě kontextu. Potom učitel může pokračovat takovým způsobem, aby žáky skrze text navedl k mluvnickému učivu – skládání slov (tvoření slov). Slovo „novodítě“ vzniklo složením dvou slov a lze navázat např. na mluvnické cvičení: „Včela je živočich, který nosí med, proto se nazývá včela _________.“ [správná odpověď: medonosná]
Dále příkladně Katedra primární a preprimární pedagogiky UP představila formu „3 S“ jako prostředek pro rozvoj didaktické kompetence studentů. Jde o formu kolegiální podpory založené na společném plánování, realizování a reflexi. Tento prostředek slouží dobře nejen studentům učitelství, ale i učitelům v tandemové výuce. Vystoupení Katedry výtvarné výchovy UP ukázalo a nastínilo procesuální kresbu. Auditorium mělo možnost se zapojit. Cílem procesuální kresby je uvolnit atmosféru pomocí neverbální komunikace a tvůrčím způsobem experimentovat. Účastníci výtvarně-pohybově tvořili na velký arch papíru a u toho poslouchali instrumentální skladbu. Po skončení hudby je vhodné provést krátkou reflexi (např. co bylo nové, překvapující) a vystihnout ji třeba jen dvěma slovy. Procesuální kresbu je možné využít ve výuce na jakémkoliv stupni vzdělávání.
Další (mnou vybraný) příspěvek prezentoval Ústav pedagogiky a sociálních studií UP, který seznámil účastníky s častými nešvary v hodnocení na základní škole. Na toto konto (tzn. nejasné učitelovo zadání a posléze hrubě pojaté slovní hodnocení) byly ilustrovány naopak příklady dobré praxe, jak hodnotit „správně“, přičemž všechny možnosti dospívaly k tomu, že bez (předem vytvořených) kritérií nelze žáka hodnotit formativně.
Festival byl zakončen diskusí mezi studenty a vzdělavateli se spolkem Otevřeno. Účastníci diskuse sdíleli své názory, zkušenosti a otázky týkající se toho, jak se studenti učí, co je pro ně zajímavé a motivující, jak hodnotí kvalitu výuky a jak lze zlepšit komunikaci mezi studenty a vyučujícími. Tato diskuse formou kulatého stolu se taktéž zaměřila na možné směry inovací z pohledu studentů a vyučujících. Součástí akce byla i posterová sekce jakožto doprovod celého festivalu. Studenti mohli představit výsledky svých závěrečných prací formou posteru a tím získat zpětnou vazbu či vzájemnou inspiraci.
Učitelé a studenti si z Festivalu (oborových) didaktik mohli odnést nejen teoretické poznatky, ale i praktické nápady do vlastní výuky. Tato akce nabídla možnost seznámit se s novými trendy a metodami v oborové didaktice, které mohou být obohacující pro všechny aktéry vzdělávání. Festival je tak příležitostí pro profesní rozvoj a osobní růst učitelů, ale i studentů. Já, jako doktorand, si ze všech vystoupení odnáším postřehy, které ráda uplatním v praxi nejen na základní škole, ale i na vysoké škole při přípravě budoucích učitelů. Pokud bude tato akce pořádána i příští rok, lze ji vřele doporučit.
Na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vystudovala obor učitelství pro 1. stupeň základní školy. Nyní studuje doktorský studijní program pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se domácí přípravou žáků primární školy a pedeutologickými tématy – přesvědčení, kompetence a měkké dovednosti učitelů.
Kontakt: klara.krivankova02@upol.cz
[1] Účelové zařízení Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Centrum inovací ve vzdělávání, buduje kulturu kontinuálního zvyšování kvality vzdělávání – nejen napříč pedagogickou fakultou, ale i s dalšími aktéry pedagogické praxe.
Ve Slavonicích se mezi 15. a 18. srpnem konal již druhý ročník Letní školy kritické pedagogiky, která vychází z projektu Futuropolis, na kterém se podílí organizace NaZemi a Institut úzkosti. Cílem projektu je, jak stojí na jeho webových stránkách, „zkoumat, jak lze dělat transformativní vzdělávání, tedy takové, které vede k proměně jednotlivce, kolektivů i společnosti.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/1)
Je středa a blíží se šestnáctá hodina. V jedné brněnské škole se začínají scházet děti, které navštěvují volnočasový kroužek Prímák. Skupina je to poměrně různorodá, většinu tvoří děti mladšího školního věku, ale jsou tu i dva předškoláci. Nic neobvyklého, dalo by se říci, avšak „prímáci“ neobvyklí jsou. Jde totiž o děti, které se ve svém volném čase cíleně učí zvládat svou hyperaktivitu, korigovat psychický i tělesný neklid a pracovat s vlastními emočními výkyvy, které mohou být velmi vyčerpávající pro ně i pro jejich okolí.
(Vyšlo v časopise Komenský 147/4)