Skupina online nástrojů podporujících komunikaci a spolupráci zahrnuje aplikace, které umožňují rozšířené formy synchronní a asynchronní komunikace mezi žáky navzájem, učitelem a žáky, v některých případech mohou být do komunikace zapojeni i rodiče. V příspěvku bychom rádi vybrané aplikace představili a poukázali na jejich potenciál ve škole, zejména proto, že se jedná se o programy, které usnadňující skupinovou práci a sdílení zdrojů a znalostí mezi jednotlivými aktéry vzdělávání.

V příspěvku prezentujeme možné využití komiksu Lili: od totality ke svobodě: komiks 20. století (2022) od Aleše Mrázka ve výuce na druhém stupni základních škol.

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity se ve spolupráci s vybranými základními školami zapojila do projektu TAČR (TL: 05000360) Vysvědčení JINAK (více na https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz/). Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení pro základní školy, které je úzce propojeno s průběžným hodnocením a umožňuje žákovi komplexněji nahlédnout na své výsledky učení a zapojit se do svého závěrečného hodnocení.

Zvládání chování žáků se z mezinárodních výzkumů dlouhodobě ukazuje jako jedna z nejnáročnějších činností v rámci výuky jak pro studenty učitelství, tak pro začínající i pokročilé učitele (Paramita, Anderson & Sharma, 2020; OECD, 2019). Výzkum v České republice potvrdil, že přes 50 % začínajících učitelů považuje zvládání chování žáků za oblast, kde by potřebovali největší podporu (Juhaňák a kol., 2018).

Během pandemie covid-19 si prožily české, ale i zahraniční školy své. Nemůžeme však z této (snad) epizodní události školství vyjmout jeden důležitý fakt: mnoho škol a jejich učitelů bylo takřka ze dne na den donuceno ve výuce využívat jako naprosto majoritní nástroj digitální technologie. To bylo něco nového a nečekaného.

Cieľom tohoto príspevku je oboznámiť učiteľov cudzích jazykov s princípmi metódy Content-based Language Teaching (CBLT), ktorej podstatou je integrovať do kurikula jazykového vzdelávania zmysluplný a relevantný obsah, a tým prispieť k vytvoreniu autentického prostredia pre rozvoj jazykových, akademických a intelektuálnych zručností žiakov.

K očekávaným výstupům Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (MŠMT, 2021, s. 76–78) patří znalost významných zástupců jednotlivých skupin organismů. Jedná se o obtížné učivo, které se žáci většinou snaží naučit nazpaměť. Když se žáci seznámí se základními principy jeho tvoření a jeho vývojem, názvosloví organismů si snáz osvojí. Cílem tohoto článku je poskytnout učitelům námět, jak toto téma pojmout.

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích si vytvořila vizi přípravy studentů učitelství, kterou označila názvem „Učitel Pro Futuro“ – učitel pro budoucnost. Abychom dostáli tomuto konceptu, inovujeme svou výuku a seznamujeme studenty s novými přístupy ve výuce přírodovědných předmětů, například s integrovanou výukou.

Metodologie výzkumu, pedagogický výzkum, výzkumný design a metody sběru dat. Jako učitelé předmětů s podobnými názvy máme někdy pocit, že tyto termíny jsou pro budoucí učitele zastrašující a nepříjemné.

V tomto článku bych chtěla přiblížit využití metod psychoterapeutického přístupu dramaterapie ve škole s ohledem na mou osobní cestu školního dramaterapeuta.

Cieľom príspevku je poukázať na ukazatele úspešnosti ‒ prediktory ‒ nácviku čítania, ktoré je pre zefektívnenie čítania žiakov v 1. ročníku základnej školy potrebné v prípravnom období rozvíjať.

Roky 2020 a 2021 byly pro naše školství speciální. Pandemie covidu-19 přiměla Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), samotné školy a pedagogy realizovat výuku způsobem, který základní a střední školy doposud nevyužívaly. Žáci se vzdělávali online formou, nejprve dobrovolně a od září 2020 povinně. Mezi těmito žáky byli i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Jelikož jde o žáky, na které se vztahují některá z podpůrných opatření včetně podpory asistenta pedagoga, zajímalo nás, jaké zkušenosti mají s jejich výukou v online prostředí.

Téma, jímž jsem se v uplynulém semestru v rámci předmětu Pedagogika na Katedře výchovné dramatiky na DAMU zabýval, jsem formuloval jako „Odlišnost školy Reggio Emilia od ostatních alternativních přístupů“. Porovnával jsem směr s několika dalšími, jimiž jsme se v předchozím studiu zabývali, a spíše jsem více a více nacházel principy, které jsou společné. Postupně jsem docházel k závěru, že společných jmenovatelů alternativ je mnohem více, než jen to, že se každá pokouší hledat jiné cesty ke vzdělávání a výchově dětí, než je přístup v klasickém školství.

Je tomu již deset let, co jsem se na mezinárodní konferenci v anglickém Leicesteru setkala se Stuartem Naylorem a jeho komiksovými obrázky Concept Cartoons. Domů jsem se vracela s neodbytným pocitem, že musím vyzkoušet, jak by se takové obrázky daly využít v profesní přípravě učitelů matematiky. Po deseti letech různého bádání mohu konstatovat, že potenciál komiksových obrázků pro profesní přípravu učitelů je opravdu velký. Zároveň je však možné, podobně jako ve Velké Británii, využít komiksové obrázky při výuce matematiky na základní, střední či vysoké škole.

V minulosti šifry sloužily zejména pro přenos tajných zpráv a hrály klíčovou roli ve válečné komunikaci. I dnes mají šifry stále svá opodstatnění, jen se jejich forma přenesla z rukou kryptoanalytiků v utajovaných místnostech do virtuálního světa počítačových algoritmů a internetu. V České republice se však spolu se začátkem nového tisíciletí začala v tomto odvětví vyvíjet i netradiční volnočasová aktivita. Kombinace kreativity, logiky a kódování spolu se zážitky z dětských táborů o nejrůznějších honbách za pokladem dala vzniknout prvním šifrovacím hrám.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/3)

Jako ideové východisko svého textu jsem si zvolila myšlenku Alberta Einsteina (1931, s. 97), podle kterého je fantazie důležitější než vědění. „Vědění je ohraničené, fantazie pojme celý svět. Logika tě dostane z bodu A do bodu B, představivost tě dostane všude.“ Potřeba rozvoje kreativity (pojmy kreativita a tvořivost zde považuji za synonyma) u žáků 1. stupně ZŠ je uvedena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) jako jeden z důležitých cílů, přičemž prolíná všechny vzdělávací oblasti, klíčové kompetence i průřezová témata.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/3)

V tomto článku by som vám – učiteľom a budúcim učiteľom – rád predstavil niektoré e-learningové nástroje, ktoré vo svojej praxi využívali študenti učiteľstva, a ktoré budete môcť využiť vo svojej praxi aj vy. Štruktúra textu je inšpirovaná klasifikáciou e-learningových nástrojov podľa Juríka (2021), ktorý v tomto roku vydal tiež prehľad niektorých e-learningových nástrojov.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/2)

Dramatická výchova je v současné době v RVP ZV zařazena pouze jako doplňující vzdělávací obor (2017, s. 113). Učitelé na základních školách tak nemají povinnost dramatickou výchovu vyučovat či využívat její metody a techniky v běžné výuce. Přitom v sobě ukrývá potenciál pro utváření prostředí pro rozvoj osobností žáků, vědomostí a dovedností nabídkou specifických prostředků.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/2)

Postupný celospolečenský obrat k otázkám výchovy a potřebám dítěte přineslo vydání Rousseaova díla Émile, ou De l’éducation v roce 1762. V Čechách se první překlad nazvaný Emil, čili, O vychování objevil díky Antonínu Krecarovi v roce 1899. Vzhledem k tomu, že Jean Jacques Rousseau (1712–1778) je známý autor a filosof, a proto o něm bylo napsáno už velmi mnoho, připomeneme zde jen některé milníky jeho života, o kterých se domníváme, že později ovlivnily filosofii výchovy v Emilovi.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/2)

Konstruktivistická, badatelsky orientovaná, zážitková či objektová forma učení bývá častěji spojována s tematickými obsahy přírodovědného charakteru. Skutečnost, že rovněž v humanitních oborech, jako je dějepis nebo výchova k občanství, lze tyto způsoby výuky, v níž hlavní roli sehrává objevování, zkoumání a konstruování poznatků samotnými žáky, smysluplně a efektivně aplikovat, přiblíží předkládaný příspěvek, věnovaný možnostem tvorby a využití didaktického kufříku se zaměřením na vybrané oblasti z dějin každodennosti a regionu.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/1)

Pod pojmem soft skills (měkké dovednosti) rozumíme paletu dovedností, potřebných pro vlastní vědomý život i pro vztahy s ostatními. Patří mezi ně například komunikace, organizace času, týmová spolupráce, nalézání různých řešení, zvládání konfliktních situací, motivace, naslouchání, obrana proti manipulaci, vědomé soustředění a porozumění vlastním emocím a mnoho dalších. V našem příspěvku se zaměřujeme na téma duševní hygieny, která má mezi měkkými dovednostmi klíčové postavení.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/1)

O učení venku se zase začíná mluvit. I kdyby nám to tak mohlo připadat, nejde v historii učení o nic nového. Pohyb venku je přirozenou součástí lidského druhu. Přesto, jak Julia Robertson zmiňuje ve své knize „Dirty Teaching“ (2014, 1), jsme si zvykli spojovat školní výuku převážně s pobytem mezi čtyřmi stěnami.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/4)

Geografické informační systémy (GIS) se staly nenahraditelným nástrojem v životě každého člověka. Používáme je například při plánování výletů, při navigaci v autě, při sledování a předpovídání počasí, k získávání informací o dopravě nebo o majetku při nahlížení do katastru nemovitostí. Od března 2020 v souvislosti s epidemiologickou situací můžeme také vidět výstupy z GISů ve formě map objevujících se pravidelně v médiích. Tyto mapy nás přehledně informují o tom, odkud a kam se virus SARS-CoV-2 šíří, o počtu nakažených osob, o tom, kam můžeme cestovat a s jakými omezeními apod. GISy nám umožňují nejen tyto prostorové jevy vizualizovat, ale také modelovat a předpovídat.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/4)

Filozof Jan Patočka si položil pozoruhodnú otázku. Kde sa menia dejiny? Podľa jeho názoru to miesto spočíva najmä vo vnútri každého človeka. Domnievame sa, že s týmto jeho výrokom do istej miery súvisí aj naše dlhoročné  uvažovanie o výučbe dejepisu ako procesu, v ktorom sa máme zameriavať na rozvíjanie žitého prítomného vzťahu žiakov k minulosti, klásť dôraz nielen na znalosti a spôsobilosti žiakov vzhľadom na historický kontext, ale aj na ich rast, vývoj a historické vedomie.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/4)

Z výzkumů vyplývá, že pro dobrý start začínajícího učitele je esenciální zvládání řízení školní třídy, tedy i zvládání řešení nekázně žáků (Vlčková et al., 2020, s. 20). Absolventi si často stěžují, že je vysokoškolská průprava v tomto směru nedostatečná. Příprava budoucích učitelů na pedagogických fakultách se na to snaží reagovat různými způsoby. Ideálním řešením je vhodné teoretické ukotvení a následná aplikace v praxi. Problém však je, že se teoretické i praktické návody, jak kázeň ve školní třídě udržet, vyskytují v nejrůznějších publikacích, v lepším případě v poznámkách ze seminářů.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/3)

Všechna místa, kde žáci a žákyně v průběhu výuky i mimo ni tráví svůj čas, zcela neodmyslitelně patří k procesu vzdělávání. Vizuální podoba školy a prostorové uspořádání jsou důležitými aspekty výchovy a vzdělávání, které přispívají k formování postojů, názorů a aspiraci žáků a žákyň. Škola by měla být proto místem, které je podnětné, podporující a neomezující.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/3)

V súčasnosti možno na školách badať značný progres v problematike projektového vyučovania v porovnaní s prvými pokusmi zaviesť túto koncepciu do vyučovania na základných či stredných školách. Etabluje sa veľmi dobre v prírodovedných predmetoch v kombinácii napríklad s bádateľsky orientovaným vyučovaním, no výnimkou na realizáciu projektov nie sú ani humanitné predmety. V zahraničí je známe pod označením PBL (Project-Based Learning). Kratochvílová (2006) uvádza, že predpokladom úspešnej realizácie je usporiadaný systém činností učiteľa a žiakov, pričom dominantnú rolu zohrávajú učebné aktivity žiakov, sprevádzané usmernením, či radou učiteľa.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/3)

Pojem badatelsky orientovaná výuka se v českém vzdělávacím systému objevuje v posledním desetiletí stále častěji. Tento český termín vychází z anglického názvu Inquiry-based Science Education, který označuje inovativní vzdělávací přístup uplatňovaný především ve výuce přírodovědných předmětů. Jeho základem je aktivní zapojení žáka do vzdělávacího procesu. Mění se také role učitele, který stává spíše průvodcem nebo rádcem; jeho dominantní role „přenašeče“ vědomostí je potlačena.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/2)

Tento text si klade za cíl prozkoumat aktuální téma – vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem. V současném globalizovaném světe je snadné se narodit na jednom světadíle a část života žít na jiném. Migrace je jev, se kterým musíme počítat ve všech sférách našeho života, nemá smysl bránit se tomuto fenoménu stavěním zdí či pálením mostů. Smysluplnější cesta udržitelné společnosti 21. století ukazuje, že migranty, lidi odlišných kultur, náboženství či jazyků, musíme přijmout jako rovnocenné partnery.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/2)

Ve škole právě zazvonilo na přestávku a většina dětí vyběhla ze třídy na chodbu. Přestože byl ve třídě koberec, a tím pádem zákaz konzumace jídla, nenápadně jsem si v koutku třídy vytáhla jablko, otočila se směrem ke stěně a zakousla se. Z této činnosti mě vytrhl hlas žákyně stojící za mnou. Usmívala se: „Paní učitelko, tady jíst můžete, tady jste přece v kuchyni.“

Lyrika je součástí každodenního života, často pomáhá lidem zvládat těžké životní situace, usnadňuje orientaci ve vlastních emocích, pomocí lyriky můžeme dokonce regulovat své pocity, zklidnit se, připomenout si důležité momenty v životě. Myšlenky obsažené v básních se často mohou stát životním mottem.

„Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.“ Albert Einstein (1879–1955)

Chronické neinfekční nemoci (dříve označované jako civilizační nemoci) jsou spojeny s moderní civilizací a s (ne)zdravým životním stylem. Mezi tato onemocnění patří některá kardiovaskulární a onkologická onemocnění, obezita, diabetes 2. typu, osteoporóza, alergie, zubní kaz aj.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/4)

Nahlédnutím do nejužívanějších a pokud možno i nejnovějších učebnic českého jazyka pro 6.–9. ročník základní školy, popř. pro víceletá gymnázia, které schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, zjistíme, že učivo o českých dialektech v nich představuje jen okrajovou záležitost.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/4)

Projekt matematických klubů, který probíhal v letech 2017–2019, se zaměřoval na děti se socioekonomickým či kulturním znevýhodněním. Na jeho realizaci se podílely organizace Nová škola, o.p.s. a H-mat. Děti byly vzdělávány podle principů matematiky Hejného a soustředily se na rozvoj matematické gramotnosti, ale i sociálních a komunikativních kompetencí.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/4)

Rok 1978 byl organizací UNESCO vyhlášen rokem Janusze Korczaka, přesto jsem o něm mnoho nevěděla. I během vysokoškolského studia na pedagogické fakultě mě Korczak minul. Teprve po patnácti letech učitelské praxe na různých typech škol jsem se, víceméně omylem, začala zabývat historií pedagogiky, zejména alternativními modely sociální práce s dětmi.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/3)

Prolínání online i offline prostředí ve vzdělávání patří nepochybně mezi trendy, které zasahují všechny stupně vzdělávání. Již dnes existují základní školy, které část své výuky realizují online, a také žáci a studenti, kteří se online vzdělávají.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/3)

Význam spolupráce objevujeme již od útlého věku. U dětí pozorujeme, jakým způsobem se rozvíjí jejich hra, jak komunikují s vrstevníky či dospělými, jak vnímají svět. Jejich postupným vývojem sílí význam spolupráce v celém životě člověka. Právě v předškolním a školním věku dáváme základy budoucího náhledu na svět, rodinu, přátele i budoucí zaměstnání, zvláště ve školním prostředí, kde se vzájemné vztahy rozvíjejí. Spolupráci můžeme sledovat nejen u dětí, žáků, ale i u dospělých – např. učitelů. Ti by měli být obrazem fungující kooperace mezi sebou samými a okolním světem.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/3)

Podnětem pro zpracování tématu diferencované výuky v rámci své diplomové práce pod vedením Mgr. Jitky Panáčové, Ph.D. z Katedry matematiky Pedagogické fakulty MU v Brně byly mé vlastní zkušenosti z praxe na 1. stupni na různých základních školách, kde jsem se setkala se snahou o zavedení funkčního modelu integrace a inkluze.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/2)

Informační a komunikační technologie se staly nedílnou součástí našich životů: už ani nevnímáme, že pro některé z nás v podstatě přestaly existovat papírové mapy či jízdní řády a chvíli se zdálo, že i knihy, a to včetně krásné literatury, budou zcela nahrazeny elektronickými čtečkami. Příkladů bychom kolem sebe našli řadu.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/2)

Ačkoliv je terénní výuka (zejména v zahraničí) považována za vlivnou výukovou strategii pro pochopení dnešního světa, v České republice dosud neexistuje metodika tvorby uceleného systému terénní výuky pro základní školy, která by učitelům napomohla k její koncepční realizaci, a to jak z hlediska výběru vhodných forem terénní výuky, tak z hlediska obsahu terénní výuky.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/2)

Učební úlohy jako „jádro výukové situace“ zasazené do různých sociálních, geografických, historických, uměleckých nebo technických kontextů, vyzývají žáka k řešení určitého problému, které by vedlo k jeho učení, k rozvoji jeho kompetencí a motivovalo jej  k poznávání. Motivaci zvyšuje „kontextualizace učební činnosti“  když učitel volí učivo (učební úlohy a další aktivity) tak, aby odpovídalo žákovým potřebám a zájmům nebo ukazuje spojení učiva s reálným světem.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/1)

Smyslem výuky bioetiky je vést žáky k přemýšlení o etických aspektech medicínských zákroků či přírodovědného bádání, a podporovat tím jejich morální rozvoj. V tomto smyslu je výuka bioetiky součástí etické výchovy a nemalou měrou přispívá k propojování přírodovědných a společenskovědních předmětů (především přírodopisu a občanské výchovy). Ryze interdisciplinární témata jako bioetika však mnohdy vyvolávají v učitelích jednoho i druhého zaměření pochyby o jejich dostatečné erudovanosti a chuť přenechat jejich výuku jiným. Následující příspěvek chce poskytnout radu všem učitelům, kteří si na výuku bioetiky zatím netroufají.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/1)

Téma sexuálního násilí a obtěžování se u nás i po celém světě více otevřelo v roce 2017 díky hnutí #MeToo. Hnutí ukázalo, jak rozšířený fenomén sexuální násilí představuje, a pomohlo některým obětem promluvit o jejich zkušenosti. Veřejná debata v České republice se však bohužel často nesla v duchu zlehčování problému a zpochybňování výpovědí lidí (převážně žen) se zkušeností se sexuálním obtěžováním a násilím. Sexuální násilí a jeho lehčí formy jsou přítomny i v českých školách. Příspěvek nabízí vyučujícím vhled do problematiky a představuje několik praktických kroků, díky nimž mohou přispět k bezpečnějšímu školnímu prostředí, aniž by museli téma explicitně zařazovat do učebního obsahu.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/1)

Diverzita (ať už národnostní, etnická, kulturní či jiná) se stává realitou současné mateřské a základní školy. V rámci třídního kolektivu můžeme identifikovat řadu rozdílů mezi dětmi, které jsou dány např. migračními procesy, variabilitou jejich sociokulturního prostředí, do něhož se narodily, v němž vyrůstají apod. Domníváme se, že současný systém vzdělávání v ČR a způsob podpory dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem (jakož i jejich rodičům a pedagogům) vykazuje řadu limitů a není komplexně řešen tak, aby docházelo k úspěšnému procesu integrace.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/3)

Pojem biblioterapie je obvykle používán pro označení psychoterapeutické metody, jejímž cílem je dosažení změny u čtenáře spojené s rozvinutím vlastního pohledu na sebe sama a získáním takových dovedností, které napomohou zdolávat životní problémy.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/3)

Příspěvek je věnován vzdělávacím možnostem literatury s tematikou šoa v oblasti hodnotového, morálního, etického a citového formování čtenářů, žáků. Zaobíráme se deníkovou tvorbou reflektující události šoa, která je podle našeho mínění vhodná k modelování žáků ve zmíněných oblastech.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/3)

Vzdělávání o šoa se v našich školách dostává stále pozornosti. Pryč jsou doby, kdy pramenný materiál nebyl učitelům dostupný a kdy obtížně získávali informace o tomto tématu a učebnice je odbývaly několika všeobecnými řádky. Na metodickém portálu RVP  je zveřejněno kolem sto padesáti příspěvků na toto téma a vzdělávací portál moderni-dejiny.cz nabízí celkem 445 metodických materiálů a nepřeberně ikonografických a textových, případně audiovizuálních didaktizovaných pramenů pro školní výuku. Systematická práce Památníku Terezín ve spojení s dalšími institucemi už nese své ovoce. Po kvalitních a zajímavých metodických materiálech je ale stále poptávka.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/4)

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) zdůrazňuje v obsahu integrované vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět podstatné prvky, které hrají roli v rozvoji žáka. Uváděné jsou prožitek, vlastní příklad učitele, přesah do praktického života, zkoumání modelových a konkrétních situací, vyvozování vlastních důkazů, argumentování nebo objevování toho, co žáka zajímá, co ho motivuje.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/4)

Přemýšlely jsme, jak si, jako učitelky matematiky, poradíme s výukou matematiky v kontextu vzdělávání v definovaných průřezových tématech v RVP ZV pro první stupeň základní školy. Přinášíme krátké vymezení souvisejících pojmů a naznačené příklady aktivit, které mezipředmětově spojují vzdělávací oblast Matematika a její aplikace a průřezová témata. Článek je pouze náhledem, podrobnější návrhy propracovaných aktivit najde čtenář pod odkazy, které jsou uvedeny v textu.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/4)

Odborný styl je jako jeden z funkčních stylů stabilní součástí vzdělávacích programů a je mu věnována pozornost ve výuce českého jazyka. Vedle psaní výkladu jako slohové práce se žáci napříč předměty setkávají s požadavky na vypracování nejrůznějších referátů a někdy i rozsáhlejších písemných prací. Ve snaze naplnit požadavek odbornosti (a jistě i proto, aby si ulehčili práci) žáci při takových příležitostech zhusta vytvářejí kompiláty z encyklopedických hesel, učebnic, příruček a spolehlivých i pochybných internetových zdrojů. Výjimkou tak nejsou případy, kdy žák neumí vlastní prezentovaný či odevzdaný text srozumitelně parafrázovat nebo dokonce nezná význam slov, která použil. Vlastním smyslem podobných úkolů (a jakékoli odborné písemné práce) je přitom rozvíjení schopnosti vnitřně strukturovat téma, psát s porozuměním.  

(Vyšlo v časopise Komenský 143/2)

V dnešním stále více globalizovaném a virtuálním světě přichází do škol žáci, kteří víc než znalosti o svém bezprostředním okolí mají přehled o světech fiktivních, postavách počítačových her či animovaných seriálů. Není to však tím, že by jim byla krajina a příroda lhostejná. Jen jim chybí někdo, kdo by jim ukázal cestu, jak své bezprostřední okolí poznávat, jak o něm přemýšlet a jak mu rozumět. V některých případech to mohou být rodiče či prarodiče, ale ne všichni mají znalosti, možnosti či potřebu učit své děti dívat se kolem sebe. Ani je to nikdo neučil a často této dovednosti nepřikládají velkou hodnotu. Tou jsou přece znalost cizího jazyka, dovednost hry na hudební nástroj či možnost vyniknout v určitém odvětví sportu, do toho je třeba investovat čas a peníze. Na druhé straně pak k nezájmu o bezprostřední okolí přispívá přesvědčení, že když v tom žiji, vidím to každý den, tak to přece znám. Ale vidět a znát ještě neznamená rozumět a vážit si světa, co mě obklopuje. Proč se tedy regionem místa bydliště zabývat? Odpověď si lze vypůjčit z publikace Šupky a Hofmanna (Šupka & Hofmann, 1990, str. 17): „Uplatnění regionálního principu je motivačním prostředkem, jenž činí učební látku pro žáky přitažlivou a zajímavou, neboť se vychází od konkrétních poznatků a zkušeností „mikrosvěta“, který nás obklopuje, a který je obrazem „makrosvěta“.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/4)

Cílem příspěvku je ukázat možnosti  uplatnění dramatické hry v aktivizaci žáků ve výuce. V následujících řádcích vyjasníme, co je myšleno dramatickou hrou, na jakých principech je postavena a především v čem spočívá její povaha aktivizujícího činitele výuky. Dále se budeme zamýšlet, ke kterým obsahům učiva je dramatická hra vhodnou alternativou. Především však na ukázce zpracování konkrétní látky ukážeme možnosti dramatické hry ve vztahu k očekávaným výstupům a klíčovým kompetencích v základním vzdělávání. Popíšeme, jaké kroky učitel při přípravě takové dramatické hry dělá, co zvažuje. Na závěr uvedeme některé konkrétní podoby dramatické hry využité v dané učební látce. 

(Vyšlo v časopise Komenský 142/4)

V naší zemi jsme zvyklí na jistý komfort, kterého se nechceme vzdát. Někde v hloubi duše ale vnímáme, že elektrickou energií či pitnou vodou často plýtváme zbytečně a s těmito cennými zdroji nehospodaříme střídmě a účelně. Proto jsem se rozhodla se svými žáky hledat rezervy, protože kdy jindy se naučit šetřit a uvažovat o svém stylu života než právě teď, v pátém ročníku základní školy?

(Vyšlo v časopise Komenský 142/3)

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je onemocnění, které postihne každého šestého člověka. Zároveň se jedná o druhou nejčastější příčinu úmrtí ve světě, a vůbec nejčastější příčinu trvalé invalidity. V České republice je dostupná efektivní léčba na špičkové úrovni – je však závislá na včasné pomoci okolí a příjezdu pacienta do nemocnice.  Většina lidí bohužel neví, jaké jsou příznaky onemocnění a jak na ně reagovat, proto se postiženému jedinci v mnoha případech dostane lékařské péče pozdě, a končí tragicky. Informovanost veřejnosti je tedy nutným předpokladem efektivní léčby cévní mozkové příhody.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/3)

Představa, že by učitel měl s žáky sdílet své přípravy do hodin, může na první pohled působit dojmem jisté absurdity či výstřednosti, neboť jejich součástí jsou nepochybně také části, které jsou pro žáky z dobrých důvodů nedostupné a patří do privátního světa učitele. Jsou to například otázky přípravy zkoušení, hodnocení žáků, vtipů atp. Přesto existuje jedna velice podstatná část přípravy, totiž odborná tematická obsahová část, která by mohla být žákům dána k dispozici. V tomto článku se pokusíme nastínit proč a případně jakým způsobem to zajistit.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/3)

Smrti, jako tématu našich hovorů, se obvykle vyhýbáme. Zejména je pak pro nás náročné, máme-li o smrti mluvit s dětmi. Téma smrti je bezesporu v mnoha ohledech tématem výjimečným. Smrt nás děsí, zneklidňuje. Není jen posledním bodem našeho života, ale setkáváme se s ní i v jeho průběhu, čteme knihy, v nichž umírají hrdinové, vídáme na silnicích mrtvá zvířata, učíme se o lidech, kteří zemřeli, vyprávíme si o předcích, nasloucháme zprávám o zabitých; se smrtí se setkáváme na každém kroku. Přesto na osobní setkání se smrtí ‒ máme tím na mysli smrt někoho, koho jsme znali, měli k němu vztah ‒ mnohdy nejsme připraveni. Cítíme se zaskočeni, zavalí nás úzkost a smutek, pocit, že nechceme žít dál. Nejsme připravováni ani na to, jak pomáhat druhým vyrovnávat se se smrtí blízkých. Raději bychom se jim vyhnuli, protože nevíme, jak bychom se k nim měli chovat, co bychom jim měli říci.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/2)

Každý žák, který absolvuje základní školu, by se měl kromě jiného orientovat také ve světě financí, neboť základy finanční gramotnosti jsou zakomponovány do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Učivo a očekávané výstupy jsou nastaveny tak, aby se žák, který ukončí povinnou školní docházku a ocitne se ve světě, ve kterém se má začít pomalu sám rozhodovat (a to nejen o financích), necítil jako „cizinec“. Ať chceme nebo ne, s financemi a rozhodováním o nich se setkáváme každý den. Každé naše rozhodnutí o financích může ovlivnit náš další život, a to i negativně. Proto se zaměřuji na takovou výuku finanční gramotnosti, která nabízí nejen sadu pojmů a faktů, ale propojí je s reálným světem a pomůže žákům odhalit možné následky špatných rozhodnutí.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/2)

Pojem kariérové poradenství je užíván stále častěji, přitom je vymezován velmi různorodě, a pro širší veřejnost není vždy srozumitelný. Kariérové poradenství nemusí být jen poradenstvím zaměřeným na podporu při přechodu mezi vzdělávacími stupni, vzděláváním a prací či mezi zaměstnáními, ale může být vnímáno i komplexněji jako rozvoj dovedností pro řízení vlastní kariéry v podobě kariérových kompetencí. Místo pojmu kariérové poradenství je někdy užíván pojem celoživotní poradenství. Pojem odkazuje nejen na celoživotní rozměr poradenství a kariérového rozvoje od mateřské školy až po třetí věk. Odkazuje také na širší pojetí kariéry, neoddělitelnost kariéry a života, na životní rozměr poradenství. Nejde jen o cestu po vzdělávací a pracovní dráze, jde zároveň o cestu životem (srov. ELGPN Tools). Kariérové poradenství se u nás stává jednou z prioritních oblastí rozvoje školy. Vzdělávací politika chce „zlepšovat dostupnost a kvalitu kariérového poradenství zaměřeného na rozvoj dovedností potřebných pro řízení vlastní profesní dráhy“ (Strategie 2020, s. 24). Aktuálním trendem je vymezování kariérového poradenství jako specializované činnosti, která má mít pevnější místo ve škole, doslova i pracovní místo s označením kariérový poradce.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/1)

Mobilní telefony se během posledního desetiletí staly samozřejmou součástí našich životů. Aniž si to někdy uvědomujeme, ovlivňuje jejich používání mnoho oblastí lidského jednání. Významným způsobem ovlivňuje též trávení volného času dětí (srov. Spitzer, 2015, s. 185–200). Můžeme se zamýšlet, od jakého věku by měly děti mít k telefonům a podobným „chytrým“ zařízením přístup. Můžeme si rovněž pokládat otázku, do jaké míry používání telefonů ovlivňuje vývoj dětí nejen po duševní, ale rovněž po fyzické stránce a jaký vliv má na socializaci dítěte v rámci společnosti. Ať už jsou odpovědi na výše naznačené otázky jakékoliv, rodič má možnost do značné míry ovlivnit, jakou roli budou tato zařízení v životě jeho dětí hrát. Učitel na základní škole je však postaven do situace, ve které nemůže žáky od telefonů a tabletů zcela odloučit. Ba naopak – i když jsou telefony a tablety na mnoha školách zakázány i o přestávkách, děti se k nim velmi snadno dostanou po výuce nebo doma. Za této situace tak může učitel postupovat dvěma způsoby: buď bude existenci chytrých zařízení (i jejich potenciál) zcela ignorovat, nebo jejich existenci přijme jako fakt, se kterým je nutno pracovat. Osobně jsem zastáncem druhého přístupu.

(Vyšlo v časopise Komenský 142/1)

Období primárního vzdělávání, jak uvádějí S. Janoušková et al. (2014, s. 36‒49), lze považovat z hlediska dalšího přírodovědného vzdělávání a podchycení zájmu o přírodovědné předměty za velmi důležité, ne-li klíčové. K rozvoji přírodovědné gramotnosti a prohloubení zájmu mladších žáků (1. až 5. ročník) o studium přírodních věd přispívá i fyzikální vzdělávání v rámci přírodovědy. Žáci na 1. stupni základních škol jsou přirozeně zvídaví, rádi něco pozorují a přemýšlejí o tom, „proč to tak je“ a „jak to funguje“. V tomto vzdělávacím období děti ještě neodrazuje od studia přírodních věd obtížná matematika, což posiluje žákův pocit, že může učivo zvládnout a porozumět mu. To je výrazný motivační prvek, který pomáhá vybudovat si k přírodním vědám pozitivní postoj, což může hrát zásadnější roli v dalších letech studia a také významněji ovlivnit budoucí profesní orientaci dítěte.

(Vyšlo v časopise Komenský 141/4)

Článek přináší ukázku práce s verbálními a ikonickými texty v hodinách dějepisu. Starší české dějiny stále přitahují pozornost učitelů, a to nejen v souvislosti se státem podporovanými výročími. Zároveň je však inspirace pro výuku středověkých a raně novověkých dějin – vycházejících z moderních didaktických principů – poměrně málo. Text ukazuje příklady dvou výukových lekcí ‒ tematických činností navrhovaných pro jednu či dvě spojené vyučovací hodiny. Vychází z dizertační práce Hra v roli ve vyučování dějepisu. Empirická analýza vybraných aspektů (Vachková, 2015).

(Vyšlo v časopise Komenský 141/4)

 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je v současnosti středem zájmu učitelské i rodičovské veřejnosti. Mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami patří jedinci se zdravotním postižením a mezi nimi jsou i děti s autismem a s Aspergerovým syndromem. Zájem učitelů i rodičů o vzdělávání dětí s Aspergerovým syndromem v rámci základních i středních škol v poslední době narůstá, neboť mezi nimi mohou být i děti tzv. dvojí výjimečnosti, které mají sice problémy ve výuce, přitom však mohou být nadaní, až mimořádně nadaní, často právě v matematice. Od raného věku mohou prokazovat výjimečné nadání a zároveň absenci projevů běžného dítěte. Péče pedagogických poraden a pedagogických center v současnosti přispívá k časnější diagnostice dětí s těmito syndromy, a tím také k dřívějším možnostem pomoci dětem v rámci rodiny i v rámci vzdělávání. Cílem příspěvku je upozornit na nutnost a potřebnost pochopení specifik těchto dětí, ukázat možnosti práce v matematice i to, jak využít potenciál dětí s Aspergerovým syndromem k úspěšnému vzdělávání.  

Kvalitní a efektivní vzdělávací systém je předpokladem úspěchu rozvinutých zemí a odborníci v těchto zemích hledají nové cesty ke zkvalitňování svých vzdělávacích systémů. Jednou z cest je komparace vlastního vzdělávacího systému s těmi nejúspěšnějšími, ke kterým patří podle testování PISA zcela oprávněně i finské školství. Co však skutečně stojí za kvalitou finského školství a jaké jsou současné tendence ve finském vzdělávání? Tento příspěvek obsahuje základní odpovědi na tuto otázku a popisuje finské školství na základě analýzy nejnovějších finských vzdělávacích dokumentů a zkušeností s finským školstvím získaných během studijního pobytu. Obsáhlost tématu nedovoluje zabývat se podrobně primárním finským školstvím v celé jeho šíři, a proto jsou v příspěvku popsány nejaktuálnější témata, kterými jsou nejnovější vzdělávací dokumenty, podpora žáků ve vzdělávání a vzdělávání pedagogů.