V návaznosti na rozhovor s prof. Ivou Stuchlíkovou jsme oslovili Mgr. Tomáše Tenkla, který působí jako psycholog na jedné ze základních škol v Českých Budějovicích. Svou práci ve škole přirovnává k praxi obvodního lékaře. Uvažuje, jak důležité pro školního psychologa je využívat ve škole zkušenosti i z jiných psychologických praxí.

Když jsme pro tento rozhovor hledali učitelskou osobnost, jejíž pojetí výuky by bylo pro čtenáře Komenského inspirativní, padla volba na Lukáše Tvrďocha. Pojďme se tedy blíže seznámit s jeho pohledem na výuku dějepisu, který se opírá o bohatou profesní zkušenost, upřímný zájem o žáky a potřebu smysluplné výuky.

Mgr. Markéta Němcová a Mgr. Radka Prošková jsou druhostupňovými učitelkami českého jazyka a literatury na jedné jihomoravské základní škole. V současné době se aktivně zapojují také do pedagogického výzkumu, o kterém v předchozím rozhovoru hovoří výzkumníci z FF MU.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/3)

Mgr. František Žák je prvostupňovým učitelem. Když před 11 lety končil studium obhajobou studentského portfolia, využil tehdy málo známý prezentační program. A když začal spolupracovat jako fakultní učitel se studenty učitelství, začali společně používat nejnovější komunikační kanály a datová úložiště pro sdílení příprav studentů. Bude zajímavé se dozvědět, jak se další rozvoj jeho digitálních kompetencí promítá do jeho výuky nyní, navíc po distanční výuce.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/2)

S PhDr. Lucií Dobešovou a Ing. Vladimírem Dobešem jsme hovořili především o jejich klíčových profesních inspiracích a o konceptu školy, kterou společně založili a dále rozvíjejí. Lucie ve škole Donum Felix pečuje především o vztahy jako psycholožka a mediátorka. Vladimír má ve škole roli zástupce zřizovatele a koordinátora tzv. tyrkysové organizace.

(Vyšlo v časopise Komenský 146/1)

Se Šárkou Kašpárkovou, úspěšnou atletkou, olympioničkou a mistryní světa, absolventkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a ambasadorkou školního projektu Sazka Olympijský víceboj, jsme si povídaly o její současné práci a nejen o tom, jak je důležité, aby děti sportovaly i v dnešní koronavirem pohnuté době. 

(Vyšlo v časopise Komenský 145/4)

V rozhovoru jsme se dále ptali na formativní hodnocení Mgr. Jitky Šidlákové, která jako učitelka 1. stupně formativním hodnocením nyní žije na jedné základní škole v Olomouci.

Co je podle vás ve vzdělávání klíčové? Jak byste popsala své pojetí vzdělávání?
Podle mě je klíčový samotný proces vzdělávání. Celá ta dlouhá cesta k výsledku.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/3)

Iva Mikuláška jsem požádala o rozhovor jako ředitele „obyčejné, menší venkovské školy“, jak v naší úvodní komunikaci svou školu sám charakterizoval. Rozhovor se stal prostorem k otevření pedagogických témat v širších souvislostech, k uvažování o venkovských školách, o ředitelích škol a jejich vzdělávání a o příležitostech, které nabízí dnešní doba školám, ředitelům, nám všem.

(Vyšlo v časopise Komenský 145/2)

Náš pedagogický sbor není početný. Učitelé navzájem sdílejí svoje zkušenosti s aktivizačními metodami práce (projektová a tematická výuka, prvky daltonského způsobu vyučování, využití informačních technologií ve výuce). Společně hledáme cesty ke zkvalitnění a zefektivnění výuky.  Na prvním stupni se nám osvědčila genetická metoda čtení; po zjištění, že velká část žáků druhého stupně opouští naučené vázané písmo, učíme děti psát nevázaným písmem Comenia Script a máme s ním velmi pozitivní zkušenosti; vyškolili jsme se a využíváme postupy a metody matematiky profesora Hejného. Naše škola se může chlubit špičkovým vybavením tříd pro využití moderních technologií ve výuce.

Paní učitelku PhDr. BcA. Sandru Holákovou jsme požádali o rozhovor především ze dvou důvodů. Jednak proto, že reprezentuje novou generaci učitelů s nově a jasně definovaným pojetím výuky, jednak proto, že se stala jednou z pedagogických osobností televizního programu UčíTelka, spuštěného na podporu výuky a učení žáků v době uzavření škol v souvislosti s epidemií nového koronaviru.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/4)

Dne 13. května 1999 zveřejnilo ministerstvo školství Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice, která byla rozpracována do podoby závazného vládního dokumentu Bílá kniha (2001). Po dvaceti letech, dne 31. 10. 2019, byl dán k diskusi dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030⁺. Nejen k těmto dokumentům se vyjadřuje v tomto čísle časopisu Komenský František Kuřina.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/3)

V tomto čísle jsme nahlédli do dění ve vzdělávací politice očima ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Zastavíme se nejen u vývoje ČŠI, ale i u aktuálních témat, která se nyní ve vzdělávací politice řeší.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/2)

V tomto čísle zaměřujeme rubriku vzdělávací politiky na inspirativní koncept důvěry. S konkrétní podobou důvěry ve vzdělávacím systému na příkladu Finska nás seznámila reportáž v minulém čísle časopisu Komenský. Otázky k důvěře v kontextu české vzdělávací politiky klademe nejprve prof. Tomáši Janíkovi a poté doc. Janě Strakové.

(Vyšlo v časopise Komenský 144/1)

V rubrice Hovory o vzdělávací politice jsme v červnu 2018 otevřeli téma Strategie vzdělávací politiky 2020 a v následujících číslech prošli podrobně naplňování jejích tří priorit: snižovat nerovnosti ve vzdělávání, podporovat kvalitní výuku a učitele, efektivně řídit vzdělávací systém. S končící účinností Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je nutné připravit nový kontinuálně navazující dokument. Proto MŠMT na konci roku 2018 zahájilo přípravu nové Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/4)

Jednou z priorit Strategie 2020 je zlepšit komunikaci mezi aktéry ve vzdělávání. Jaké konkrétní postupy byste v této oblasti doporučovala?

Důležitým úkolem podle Strategie 2020 má být „podpora změn v chování aktérů vzdělávání systematickým a promyšleným předáváním informací, šířením znalostí, vzděláváním, osvětou, úsilím o sdílení společných hodnot“. To je přesně to, co se dlouhé roky nedaří.

(Vyšlo v časopise Komenský 143/3)

V tomto čísle časopisu Komenský se věnujeme druhé ze tří priorit Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, kterou je podpora kvalitní výuky a učitelů. K diskusi jsme opět přizvali odborníky z různých oblastí. Z hodnotící skupiny Strategie 2020 se vyjádří Iva Stuchlíková a Tomáš Janík, pohled nejen expertky, ale i bývalé ředitelky základní školy přidá Jana Matoušová a aktuální dění z ministerstva zprostředkuje Iveta Valachová.

Jak je provázána podpora kvality výuky s podporou učitelů? A daří se Strategii 2020 v této oblasti naplňovat?

Obávám se, že se nám v této oblasti naplňování Strategie 2020 příliš nedaří. V prioritě   „Podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad“ patřilo k hlavním strategickým cílům mj. dokončit a zavést kariérní systém pro učitele, zlepšovat podmínky pro jejich práci, modernizovat počáteční vzdělávání učitelů a vstupní vzdělávání ředitelů, posílit další vzdělávání a metodickou podporu učitelů a ředitelů, srozumitelněji popsat cíle vzdělávání a modernizovat systém hodnocení na úrovni žáka, resp. studenta i školy. 

S ohledem na vaši dráhu ředitelky školy by nás zajímal váš názor na to, s čím Strategie 2020 v oblasti ředitelů přišla, a jak to hodnotíte z hlediska naplnění v praxi?

Strategie 2020 především vytyčila tři hlavní priority, které byly jasně pojmenované. Kdo sledoval vývoj, nebylo to pro něj překvapení, ale vlastně jen potvrzení, že cesta, kterou pro svou školu zvolil, je v zásadě správná. Pokud se týká samotných ředitelů  v rámci priority Podpora kvalitní výuky a učitele je akcentováno i vzdělávání ředitelů s navázáním na kariérní systém.

Podpora učitelů znamená také zlepšení podmínek pro výkon jejich profese. Jak to vypadá s navyšováním platů a dalšími benefity pro učitele?

Jak vyplývá z Programového prohlášení vlády ČR (PPV), navyšování platů učitelů je prioritou vlády pro současné funkční období. V části věnované Vzdělávání, vědě a výzkumu PPV je konkrétně uvedeno následující: „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. 

Od hodnocení Strategie 2020 uplynul již skoro rok – jak se v mezičase dařilo záměry S2020 v oblasti podpory učitelské profese naplňovat?

 Podobně jako všichni tři mí předřečníci řeknu, že nepřijetí kariérního systému ústí do neutěšené situace, kdy řada připravených návrhů na řešení složité situace učitelské profese a přípravy na ni padla pod stůl. Je sice pravda, že některé z nich se mají oživit v rámci zmiňovaného projektu SYPO, ale ten se teprve rozbíhá, takže bude nějakou dobu trvat, než dosáhne do praxe. Za užitečnou aktivitu v něm považuji budování metodických kabinetů v krajích a aktivity směřující k podpoře začínajících učitelů.

V minulém čísle časopisu Komenský jsme otevřeli novou rubriku, která se zabývá vzdělávací politikou v České republice, a to zejména ve vztahu ke Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a k jejímu expertnímu hodnocení. V tomto čísle se podíváme na první ze tří priorit této strategie, kterou je snižování nerovností ve vzdělávání. Z hodnotící skupiny se k tomuto dokumentu bude vyjadřovat doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK. Pohled z MŠMT poté nabídne vedoucí Oddělení strategie a analýz na MŠMT Mgr. Iveta Valachová. Oba rozhovory najdete hned pod tímto článkem.

Jak budete reagovat na výzvy ke snižování nerovností ve vzdělávání, které předložila hodnotící skupina?

 Nejprve bych opětovně ráda poděkovala expertní skupině za přípravu externí evaluace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Právě pokroky a realizace dílčích cílů spojených především s problematikou společného vzdělávání jako základního nástroje naplňování první z priorit Strategie 2020 byly hodnotiteli přivítány nejvíce pozitivně.

Společné vzdělávání je asi nejčastěji zmiňovanou cestou ke snižování nerovností. V hodnotící zprávě ke Strategii 2020 uvádíte, že se k němu přibližujeme, ale proces jeho zavádění je problematický. Můžete popsat, s jakými problémy se potýkáme?

Za myšlenkou společného vzdělávání jsou poměrně komplexní východiska, která pracují s pedagogicko-psychologickými a sociologickými argumenty. Osobně jsem přesvědčená o jejich oprávněnosti a o funkčnosti samotné ideje společného vzdělávání. Společné vzdělávání totiž pomáhá posilovat rovnost ve vzdělávání, která by měla být základní hodnotou v každé demokratické společnosti. Ovšem představit tyto argumenty učitelské i poradenské obci, a zejména veřejnosti vyžaduje větší prostor, než jaký k tomu byl vytvořen. Zvláště v zemi s komunistickou minulostí, kde je princip jednotné školy i rovnosti pro velkou část společnosti a priori zdiskreditován, je důležité věnovat velkou pozornost budování společenského konsenzu.

Vedla jste expertní skupinu, která měla za úkol vypracovat expertní hodnocení. Jak jste k tomuto úkolu přistoupili?

Skupina si v počáteční fázi své práce vymezila analytický rámec a strukturu hodnocení. První část tvořilo zhodnocení celkového rámce Strategie 2020, způsobu vyvození a zdůvodnění priorit. V druhé, hlavní části jsme se věnovali jednotlivým prioritám a jejich dílčím cílům; sledovali jsme, jak byly tyto cíle dále operacionalizovány v navazujících dokumentech a zda a jak jsou uskutečňovány. Pokusili jsme se na základě této analýzy zároveň formulovat konkrétní doporučení k jednotlivým prioritám pro zbývající období naplňování Strategie 2020. Třetí část, strategické linie vyplývající z provedené analýzy pro období po r. 2020,  vznikala vlastně nad rámec původního zadání. Byla výsledkem našich analýz, které ukazovaly na některá slabá místa implementace Strategie 2020 a na oblasti, které Strategie 2020 nezmiňuje a které bude třeba v budoucím období rozpracovat.

Jak vznikl dokument Strategie 2020?

Proces vzniku Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 lze z hlediska dosavadní tvorby strategických a koncepčních dokumentů nejen v oblasti vzdělávací politiky, ale i jiných veřejných politik, označit za mimořádně otevřený a participativní. Přípravě vlastního strategického dokumentu předcházela veřejná konzultace k jejím obecným východiskům (dokument Hlavní směry vzdělávací politiky, který byl vytvořen skupinou expertů ve spolupráci s pracovníky MŠMT). Konzultace umožnila všem relevantním aktérům i široké veřejnosti vyjádřit své stanovisko k návrhu priorit budoucí Strategie 2020. K dílčím tématům následně probíhaly otevřené kulaté stoly, přičemž závěry těchto diskuzí byly publikovány na webu www.vzdelavani2020.cz, který se stal zdrojem veškerých informací o přípravě dokumentu. Část akcí byla rovněž realizována ve spolupráci s organizací Eduin v rámci projektu Česko mluví o vzdělávání. Souběžně s výše popsanými kroky se na vzniku Strategie 2020 kromě pracovníků MŠMT podílela rovněž tvůrčí expertní skupina a odborná oponentní rada.

Proč jste se rozhodli prezentovat témata vzdělávací politiky na stránkách Komenského?

Ona už i ta vzdělávací politika se dnes dělá jinak. Ve vyspělých zemích se postupně opouští centralistický přístup prosazování záměrů shora dolů a posiluje přístup založený na vyjednávání a koordinaci aktérů nazývaný governance. Ruku v ruce s tím posiluje i potřeba širší veřejné diskuze o perspektivách vzdělávání, které je v přibývající míře záležitostí nás všech. V důsledku toho nabývá na významu také role médií – od popularizačních až po odborná. Časopis Komenský tudíž nemůže zůstat stranou.