Skupina online nástrojů podporujících komunikaci a spolupráci zahrnuje aplikace, které umožňují rozšířené formy synchronní a asynchronní komunikace mezi žáky navzájem, učitelem a žáky, v některých případech mohou být do komunikace zapojeni i rodiče. V příspěvku bychom rádi vybrané aplikace představili a poukázali na jejich potenciál ve škole, zejména proto, že se jedná se o programy, které usnadňující skupinovou práci a sdílení zdrojů a znalostí mezi jednotlivými aktéry vzdělávání. Příspěvek je prvním z připravované série popisující možnosti smysluplného zapojení technologií do současného světa žáků.
Synchronní online komunikace probíhá v reálném čase a účastníci komunikace jsou v daném okamžiku přítomni. Příkladem synchronních aktivit jsou konverzace na chatu nebo audio/video konverzace. Asynchronní komunikace je časově nezávislá. Jejím příkladem je dopisování přes e-mail nebo diskusní fóra, více na E-learning methodologies and good practices: A guide for designing and delivering e-learning solutions from the FAO elearning Academy, 2021. Podpora komunikace a spolupráce rozvíjí samostatnou aktivitu žáků, stejně jako schopnost efektivně pracovat v týmu, formulovat vlastní myšlenky či reflektovat proces vlastního učení, ale také schopnost analyzovat různé nabídnuté názory a stanoviska na danou problematiku. Žáci se prostřednictvím online nástrojů učí utvářet, sdílet a opětovně používat nejen informace, ale také své zkušenosti a dovednosti. Národní vzdělávací strategie pro rozvoj českého školství v letech 2020–2030 upozorňuje na to, že žáci dnes sice „hojně využívají digitální technologie, ale cílem je, aby svoje znalosti a dovednosti uměli zodpovědně, samostatně a vhodným způsobem používat i v kontextu vzdělávání, práce či zábavy. V digitalizovaném světě 21. století by mělo být samozřejmostí, že žák je schopen vyhledávat, třídit a kriticky hodnotit informace (...). Učitel je v tomto procesu tím, který ukáže žákům silné i slabé stránky využívání informačních technologií, rizika s nimi spojená a naučí je využívat tyto technologie k získávání relevantních informací“ (Strategie 2030+, 2020).
Zapojujete své žáky do přípravy společných projektů, například v podobě plánování školního výletu, uspořádání školního jarmarku nebo je chcete podnítit k založení školní časopisu?
Pak byste mohli využít nástroj pro projektové řízení. Jeho využití jistě oceníte i při organizaci své pedagogické činnosti. Naplánujete si, jaké přípravy pro kterou třídu chcete vytvářet, jaké úkoly jste žákům zadávali, do kdy máte co opravit, vyplnit či předat. Nástrojů pro řízení projektů je na internetu mnoho a těžko se v nich orientuje, proto jsme vybrali několik, které zde stručně představíme, abyste se mohli sami rozhodnout, který bude nejlépe vyhovovat vašim potřebám. Další výhodou, kterou užívání těchto nástrojů představuje, je, že vaši žáci se s nimi v budoucnu pravděpodobně setkají během dalšího studia či pracovní kariéry a budou s nimi tedy již obeznámeni.
Trello je bezplatný nástroj, který díky svému intuitivnímu designu zjednoduší prvotní orientaci začínajícím uživatelům. Výhodou pro méně zkušené uživatele může být také lokalizace do češtiny, díky které bude práce příjemnější pro učitele i pro žáky – zejména ty mladší, kterým by práce v anglickém jazyce mohla ještě způsobovat obtíže. V Trellu si vytvoříte jednotlivé týmy a v každém týmu dále rozvrhnete strukturu řazení jednotlivých úkolů. Využít můžete například třídění do sloupců s názvy Má se udělat; Pracuje se na; Uděláno. Ke každému úkolu můžete přiřadit žáky odpovědné za jeho plnění, seřazovat jej dle důležitosti, nastavit datum, k jakému má být splněn, psát poznámky a komentáře nebo vkládat přílohy v podobě obrázků, dokumentů aj.
Jedná se o nástroj, který je v základní verzi zdarma a pro nenáročného uživatele nabízí velké množství funkcí v uživatelsky přívětivém prostředí. Meistertask je oproti Trellu komplexnější a obsahuje některé funkce navíc, za nejužitečnější z nich považujeme časové osy (tzv. Ganttovy diagramy), které umožňují mít přehled o tom, jak na sebe navazuje práce zapojených týmů, jednotlivců a jak se daří úkoly plnit. Zmíněnou funkcionalitu využijete zejména při práci, která je limitovaná na sebe navazujícími termíny dokončení, bez nichž například nemohou pracovní skupiny žáků pokračovat dál. Další užitečnou funkcí jsou automatické reporty, které generují informace o plněných úkolech či přílohách, což můžete využít například při poskytování zpětné vazby žákům, nebo při jejich hodnocení. Při realizaci projektů a projektové výuky ve více třídách najednou umožňuje Meistertask jejich správu a přepínání mezi nimi přímo na úvodní stránce.
Nejkomplexnějším řešením z námi představovaných nástrojů je Asana. Může být nástrojem, který podpoří nejen řízení a organizování práce a projektů, ale také proces učení a e-learningu. Pokud vaše škola nedisponuje moderním řešením pro podporu e-learningu, tak by pro vás Asana mohla být možným řešením. Integruje v sobě několik aplikací (např. MS Teams, ZOOM, Slack, Google balíček včetně kalendáře, Dropbox atd.), což umožňuje mít na jednom místě výukové materiály, konzultace, online hodiny, dotazníky, testy nebo odevzdané úkoly žáků. Reporty a analýzy vám nabízejí mimo běžná data i informace o pracovní zátěži jednotlivců či skupin. Systematicky tak získáte informace o tom kdo, kolik a jaké činnosti dělá. Díky tomu je možné objektivně přizpůsobovat pracovní zátěž v jednotlivých třídách. Asana nabízí zkušební verzi na omezenou dobu zdarma, po jejím vypršení je třeba platit licenci, jejíž cena se odvíjí od počtu lidí, kteří v ní budou pracovat.
Nejjednodušší nástroj, ze kterého se ale díky tomu stává užitečný pomocník pro pořádání vašeho času, je aplikace Google Tasks, kterou je možné otevřít ve službě Gmail, nebo i stáhnout do telefonu. Mezi její největší přednosti patří možné přidávání úkolů přímo propojené s e-maily a Google kalendářem. V praxi to znamená, že si e-mail, ve kterém máte zadání, jedním klikem přidáte mezi úkoly, nastavíte termín, do kdy má být splněn, a čas, kdy si ho chcete připomenout. Automaticky se prováže s kalendářem v telefonu. Díky tomu máte své úkoly vždy u sebe a pouhým rozkliknutím se dostanete buď do relevantního e-mailu, poznámky, do kalendáře, nebo jen úkol označíte za hotový a ze seznamu zmizí. Nevýhodou je nemožnost koordinovat několik lidí či týmů.
Typicky tuto skupinu nástrojů využijete ve chvíli, kdy chcete, aby žáci ve třídě „táhli za jeden provaz“. Nebo hned za několik provazů, rozhodnete-li se je rozdělit do týmů, jejichž práci budete průběžně sledovat a podporovat je v tom, aby se jim společně dařilo naplňovat stanovené cíle. Koncept, kdy je proces učení se založen na spolupráci žáků, naleznete blíže rozveden kupříkladu u autorů Wymana a Watsona (2020). Na vybraných nástrojích vám stejně jako v předchozí kapitole ukážeme jejich potenciál a nastíníme, jak s nimi ve školním prostředí pracovat.
Toglic je z představovaných nástrojů jediným českým zástupcem. Zároveň se jedná o jeden z mála online nástrojů vůbec, jehož hlavním cílem není podpora komunikace a spolupráce žáků v digitálním prostředí, nýbrž podpora těchto dovedností v reálném (fyzickém) prostředí třídy. Toglic obsahuje sadu interaktivních aktivit, které dokáží žáci vyřešit jen pokud odloží tablet se zadáním, které na něj od učitele obdrželi, a vyrazí do třídy hledat spolužáka nebo skupinu spolužáků, jež jsou nositeli dalších dílů do mozaiky správného řešení. Každá aktivita využívá žákovské zařízení odlišným způsobem. Některé rozvíjejí spolupráci a komunikaci mezi žáky v reálném světě, jiné poskytují výsledky řešení v reálném čase. Díky tomu učitel ihned zjistí, v jakých oblastech mají žáci nedostatky, a může je s nimi okamžitě procvičit návaznou aktivitou.
Padlet je spíše než tabulí ekvivalentem nástěnky, na kterou lze připnout v podstatě cokoliv (vzkaz, úkol, odkaz na webové stránky, dokument, obrázek atd.) bez ohledu na velikost skupiny (žáků či učitelů). Díky tomu se jeví jako ideální pro plánování, domlouvání, porady, evidenci úkolů, třídění myšlenek. Typicky práce v Padletu probíhá tak, že se učitel zaregistruje, vytvoří si nástěnku a žákům nasdílí odkaz. Žáci se už nikam registrovat nemusí, stačí když si odkaz otevřou a můžou na nástěnku hned psát.
Rozhodnete-li se hodinu obohatit prací s Padletem, v pravé části obrazovky najdete průvodce a je také možné nastavovat soukromí (soukromé, přístupné pod heslem, tajné, veřejné). Nástěnku můžete s žáky sdílet například pomocí QR kódu. Výslednou podobu nástěnky je možné stáhnout ve formátu .pdf, .png nebo .csv.
Své zkušenosti s prvotním zařazením Padletu do výuky popisuje začínající učitelka a studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Michaela Špilková[1]. Michaela se v rámci studijního předmětu virtuální třída, který na fakultě absolvovala, rozhodla zapojit Padlet do práce v hodinách slohu. Šlo o sedmou třídu, kde dlouhodobě řešila kázeňské přestupky, zejména v podobě užívání vulgárních výrazů a nevhodného vyjadřování obecně. K užívání Padletu uvedla: „S žáky jsme několikrát simulovali anonymní prostředí při aktivitách, ve kterých bylo třeba volit vhodnou komunikační strategii. Využila jsem toho, že Padlet umí blokovat nevhodná slova a nahradit je smajlíky. Ve vytvořeném Padletu měli žáci za úkol na nástěnku vložit zbylé slovní druhy a do komentářů napsat příklady, definice, rozdělení či jakékoli související informace ke slovním druhům. Žáky práce v Padletu zaujala, například pro text hledali různé barvy nebo slova kreslili.“
Slack je nástrojem určeným pro synchronní online komunikaci menších i větších týmů. Lze jej tedy využít jako komunikační kanál pro třídu i pro dorozumívání s kolegy ve škole. Slack je vhodný zejména k rychlému řešení aktuálních problémů. Dobře jej můžete využít také při komunikaci s rodiči žáků. Pokud se jej rozhodnete používat, nezapomínejte na zásady digitálního well-beingu, v tomto případě především vhodně nastavené notifikace.
Kristýna Suchoňová, učitelka ZŠ Slovan v Kroměříži a studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, popisuje, jak Slack využila při práci s žáky 9. ročníku: „Žákům tato aplikace připomínala Discord, který používají ke komunikaci při online hrách. Žáci měli na Slacku k dispozici zadání práce, viděli také své skupinky podle toho, jak jsou rozděleni v projektech. Nejvíce jsme ocenili, že jsme měli chatovací skupinku pro všechny – tam jsme si mohli upřesnit důležité informace k projektu, žáci se mohli zeptat na to, co jim nebylo jasné, a odpovědi slyšeli všichni. Vytvořila jsem ale i skupiny po dvojicích, ve kterých žáci pracovali na individuálních projektech. Za velmi přínosné považuji to, že jsem mohla do jednotlivých skupinek nahlédnout, ostatní žáci ale nevěděli, jak si vedou spolužáci. Žákům jsem dopředu vysvětlila, že smyslem mých návštěv není kontrola a dozor dvojic, ale že chci sledovat, jak pracují, jak se učí aplikaci používat, zda si ví rady a také to, jak mezi sebou komunikují.“
Využití online nástrojů neznamená automaticky kvalitnější výuku, avšak jejich vhodné zapojení do vzdělávacího procesu může žákům pomoci s rozvojem některých klíčových kompetencí, jako např. digitální gramotnost, podnikavost nebo schopnost se učit (European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture, 2019). Online nástroje na podporu spolupráce mohou žákům pomoci s organizací času, rozdělením povinností a s kontrolou pokroků nebo s prací v anglickém jazyce (Hasram, 2021). Prací s nimi také připravujeme žáky na jejich možnou budoucí profesi, neboť v současnosti se na mnoha pozicích stejné nebo podobné nástroje běžně využívají.
Vystudovala obor informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Nyní je doktorskou studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a learning designérkou v Národním pedagogickém institutu ČR. Zabývá se využíváním technologií ve výuce, distančním vzděláváním, je autorkou online kurzu Virtuální třída, ve kterém učí budoucí učitele, jak smysluplně zařazovat nové technologie do výuky.
Kontakt: 263800@mail.muni.cz
Vystudoval obor andragogika v programu pedagogika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Aktuálně studuje doktorské studium na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kde souběžně působí také jako asistent na Katedře pedagogiky. Na katedře se věnuje výuce předmětů pedagogicko-psychologického základu a výzkumu. Zajímá se o vzdělávací politiku, rozvoj učitelské profese a podnikavost ve vzdělávání.
Kontakt: Fico@ped.muni.cz
European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture. (2019). Key competences for lifelong learning. Publications Office. Retrieved from https://data.europa.eu/doi/10.2766/569540
E-learning methodologies and good practices: A guide for designing and delivering e-learning solutions from the FAO elearning Academy. (2021). Food and Agriculture Organization of the United Nations (2nd ed.). https://www.fao.org/3/i2516e/i2516e.pdf
Fryč, J., Matušková, Z., Katzová, P., Kovář, K., Beran, J., Valachová, I., et al. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Hasram, S., Nasir, M. K., Mohamad, M., Daud, M. Y., Rahman, M. J. A., & Mohammad, W. M. R. W. (2021). The Effects of WordWall Online Games (WOW) on English Language Vocabulary Learning Among Year 5 Pupils. Theory and Practice in Language Studies, 11(9), 1059-1066. https://www.proquest.com/scholarly-journals/effects-wordwall-online-games-wow-on-english/docview/2572292325/se-2
Wyman, P. J., & Watson, S. (2020). Academic achievement with cooperative learning using homogeneous and heterogeneous groups. School Science and Mathematics, 120(6), 356–363. https://doi.org/10.1111/ssm.12427
V příspěvku prezentujeme možné využití komiksu Lili: od totality ke svobodě: komiks 20. století (2022) od Aleše Mrázka ve výuce na druhém stupni základních škol.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity se ve spolupráci s vybranými základními školami zapojila do projektu TAČR (TL: 05000360) Vysvědčení JINAK (více na https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz/). Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení pro základní školy, které je úzce propojeno s průběžným hodnocením a umožňuje žákovi komplexněji nahlédnout na své výsledky učení a zapojit se do svého závěrečného hodnocení.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)