Pochválen buď učitel, který zná dvacet, třicet nebo třeba sto padesát způsobů, jak vyučovat totéž jinak. Dost možná právě díky těmto znalostem je schopen vycházet vstříc žákům tak, aby se jeho vyučování zhodnocovalo v jejich učení. A dost možná právě toto zakládá učitelovu expertnost.
Cílem této rubriky časopisu Komenský je podporovat učitele při společném hledání, posuzování a prověřování způsobů, jak vyučovat totéž různými způsoby. Spíše než o předkládání inspirací do výuky jde o to zapojit učitele do výzkumu1 – konkrétně, přizvat je k analýzám výukových situací a k úvahám nad možnostmi jejich změn k lepšímu. Takto snad lze směřovat ke kvalitě výuky, tj. k objevení všech těch příjemně schůdných cest zaručeně vedoucích k dobrým vzdělávacím výsledkům žáků.
Autoři článků pro tuto rubriku budou postupně přinášet přepisy autentických výukových situací pořízené v rámci některé z videostudií z posledních let2. Vybrané situace zde budou prezentovány zpravidla ve třech krocích.
- Nejprve bude představena anotace dané situace zahrnující její usazení (kontext) v rámci vyučovací hodiny.
- Následná analýza bude zaměřena na určitý aspekt situace (její strukturu, průběh, didaktické provedení apod.), která v sobě obsahuje potenciál ke změně.
- V závěru bude navržena a následně přezkoumána alterace (tj. hypotetická změna k lepšímu), což umožní provést diskuzi v duchu tzv. reflektivní praxe (srov. Korthagen, 2011, s. 74–79).
Vzhledem k tomu, že každý z představených kroků začíná písmenem „a“, zastřešujeme tento způsob uvažování nad výukovými situacemi označením metodika AAA (podrobněji viz Janík a kol., 2011, s. 116–119).
Předpokládá se, že takový postup nabídne podněty k odborně prohlubujícím úvahám nejen o konkrétní výukové situaci, ale v obecné rovině o procesech odehrávajících se ve výuce. Čtenář si může klást otázku, proč usilovat o změny v situacích, které proběhly dobře a splnily svůj didaktický cíl. Odpovědí může být triviální konstatování, že i dobrá situace může být vylepšena. Daleko důležitější však je, že reflektivní uvažování o různých alternativách a zlepšeních (alteracích) rozvíjí učitelovo profesní vidění a uvažování, a je tak jedním z prostředků profesního rozvoje učitelů. Bylo by vítaným zadostiučiněním, pokud by texty této rubriky byly s profesionalizačním cílem na horizontu anotovány, analyzovány a alterovány…
Literatura
Janík, T., Slavík, J., Najvar, P. Hajdušková, L., Hesová, A., Lukavský, J., Minaříková, E., Píšová, M. a Švecová, Z. Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2011. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/10/Kvalitni_skola_4.pdf
Korthagen, F. a kol. Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického učitelského vzdělávání. Brno: Paido, 2011.
Minaříková, E. a JANÍK, T. Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 2012, roč. 22, č. 2, s. 181–204. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2012/PedOr12_2_Profesni_MinarikovaJanik.pdf
Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T. a Šebestová, S. Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido, 2011.
Šeďová, K., Švaříček, R. a Šalamounová, Z. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012.