Digitální třída, ve které učitel nerezignuje na rozvoj klíčových kompetencí žáků a dbá principů individualizované a diferencované výuky. Tak by se také dala charakterizovat 4. třída, ve které na Základní škole Botanická v Brně učí Martina Štikarovská, jejíž výuku matematiky jsem měla možnost navštívit a vidět žáky i jí při využití metody Collaborative class [1]v hnízdech. Jde o skupinovou metodu, která využívá digitální technologie v učení žáků. Co se tedy děje ve třídě, když děti pracují v digitálních hnízdech?
Princip je téměř zázračně jednoduchý. Stačí vytvořit podmínky pro učení dětí v 21. století, tedy v digitální společnosti. V čem takové podmínky spočívají? Především v dobré přípravě učitele a v dlouhodobé práci s dětmi, které musí získat návyky pro ovládání digitálních zařízení i pro práci ve skupině nebo samostatné učení. Dalšími aspekty je dobře zvládnutá dramaturgie školní práce a technické vybavenosti třídy SMART Technologiemi. V samotné školní třídě pak vypadá začátek hodiny tak, že učitelka zahajuje promlouvou k žákům, vysvětluje, co bude cílem hodiny, jak bude hodina probíhat a zařazuje první společnou aktivitu, která spočívá ve vědomostní soutěži s využitím on-line nástroje Quizlet.[2] K organizaci práce na stanovištích používájí pomůcku papírový widget (nástroj pro rychlou orientaci), který ukazuje symboly (názvy skupinek) a stanoviště (hnízda), kde zrovna skupinky pracují. Hnízdo si můžeme představit jako stanoviště s All-in-One[3] zařízeními, kde žáci trénují algebru, nebo stanoviště u SMART Boardu, kde rýsují trojúhelníky a určují jejich vlastnosti. Nejde však pouze o digitální technologie ve výuce, jedním ze stanovišť jsou spojené lavice, kde žáci samostatně vypracovávají úlohy v pracovním sešitě z matematiky, zároveň se v případě potřeby mohou obrátit na spolužáka a požádat o radu. „Psaní a plynulé čtení je stejně důležité jako zvládnout práci s technologiemi“ říká Martina Štikarovská, která tak oponuje té části učitelské veřejnosti, která se obává vytlačení tradičních a důležitých činností ve výuce a jejich nahrazení tablety či počítači. Během hodiny ve třídě panuje čilá pracovní atmosféra, učitelka hlídá čas a žáci se aktivně podílejí na určených úkolech. Pracují, zároveň se pohybují po třídě, střídají činnosti a mohou prohodit pár slov i se spolužáky. Některá stanoviště navštěvují žáci samostatně, některá v předem stanovené skupině. Učitelka určuje limit 7 minut na stanoviště, ověřuje si porozumění instrukci a sama aktivně vystupuje pouze v ústředním stanovišti u SMART Boardu. Zde vysvětluje učivo a intenzivně se věnuje malému počtu žáků při rýsování na tabuli. Zpětnou vazbu na zpracovanou práci získávají žáci přímo na stanovišti s All-in-Ony, protože software vyhodnotí zpracované příklady, případně testové otázky. Intenzivní práce s malým počtem žáků ve skupince umožní efektivně využít i frontální výuku, přestože nejde o primárně volenou metodu. Přínosem v nabídce různých témat na stanovištích je pestrost výuky, střídání činností a v přítomnosti učitele ověření porozumění dané látce u každého žáka. Stanoviště pro samostatnou práci navíc umožňují pracovat žákům dle jejich tempa. Pomůcka na tabuli (papírový widget) podporuje plynulou organizaci střídání žáků v hnízdech, pracovní tempo je vysoké, nikdo během hodiny nezahálí, učitelka stále monitoruje postup u daných úkolů a flexibilně pracuje s časem. Vyučovací hodina uteče jako voda a já se žáků vyptávám, s čím nejraději pracují a v jakých předmětech. Reakce se velmi shodují, nejoblíbenější je matematika a využívání různých on-line kvízů, nebo práce na All-in-One. V přírodovědě a vlastivědě děti oceňují pouštění historických dokumentů, „ale potenciál SMART Boardu touto aktivitou zůstává nevyužit, nejde o interaktivní metodu, to zařízení umí mnohem více,“ dodává Martina Štikarovská. Žáci si v rozhovoru i posteskli, že v některých předmětech nejsou jejich SMART zařízení využívána vůbec. Což zmiňuje i paní Štikarovská, když upozorňuje na skutečnost, že Česká republika má v oblasti digitalizace vzdělávání na základních školách před sebou dlouhou cestu. Vychází tak z bohatých zkušeností nejen ze studijních stáží v Kanadě a mezinárodních setkání lektorů a učitelů, která organizuje SMART Technologies s cílem propojit digitální nadšence ve vzdělávání a umožnit jim sdílet a růst. V rámci České republiky je to firma AV media. Když před téměř deseti lety propadla čerstvá absolventka pedagogické fakulty lásce k digitálním technologiím, možná ještě netušila, že bude i v roce 2018 patřit stále spíše k hrstce nadšených učitelů a vybavených škol, které prezentují inspirující praxi tzv. SMART Technologies využívaných ve SMART Collaborative Classroom[4]. Hovoříme o využití SMART Boardů a dalších žákovských zařízeních jako jsou notebooky, tablety, netbooky a chytré telefony. Martině Štikarovské se díky spolupráci se společností AV MEDIA podařilo pro svou třídu vyjednat vypůjčení chytrých zařízení All-In-One Prowise, která mají počítač již přímo integrovaný do dotykového monitoru a po připojení klávesnice a myši představují plnohodnotný stolní počítač. Výhodou je velikost displeje (21ʺ) a výdrž až 3 hodiny bez nabíjení. All-in-One je ideální pomůckou pro společnou práci až 5 dětí, to jej předurčuje k využívání v tzv. digitálních hnízdech, o nichž Martina Štikarovská publikuje nejen na svém blogu (více na: martinavokounova.blogspot.cz), ale i jako lektorka vzdělávacích seminářů společnosti AV MEDIA[5]. Mezi základní překážky, které znesnadňují rozšíření práce se SMART Technologiemi uvádí obavy učitelů z používání zařízení (obava z narušování pozornosti žáků), z nemožnosti spolehnout se na IT specialistu ve školách, který je nezbytnou oporou pro učitele, nebo překážky ve školním řádu, který zakazuje používání chytrých zařízení ve výuce. Martina Štikarovská se inspirovala zahraničním přístupem Bring Your Own Device, který podporuje ve využívání vlastních zařízení, není tedy nutné se spoléhat na vybavení školy, které rychle stárne, ale umožnit žákům použít jejich osobní zařízení. To je nezbytné vyjednat s rodiči a definovat ve školním řádu, například formulací o tom, že žák smí používat ve výuce vlastní chytré zařízení po vyzvání učitelem. Nezastírá, že učitele stresuje pořizování videozáznamů, které je možné zneužít a šířit po sociálních sítích, zároveň poukazuje, že základem je dbát na dodržování ustanovení (pravidel), například, že o přestávkách se žádné telefony ani tablety nepoužívají, že je třeba si odpočinout a připravit se do výuky. Závěrem shrnuje, že důslednost v jejich škole, jim přináší ovoce v podobě využívání chytrých zařízení pro výuku a zamezení zneužívání v neprospěch dětské psychohygieny ve škole nebo narušování psychosociálního klimatu tříd. „O přestávkách už si nyní izolovaně nehrají hry na telefonu. To se v minulosti dělo, že si děti spolu přestaly povídat, to jsme chtěli změnit,“ dodává.
Nabízí se tedy otázky, jak připravit děti na práci v digitálních hnízdech? „Je to náročné, ze začátku děti vlastně neuměly používat klávesnici nebo třeba psát písmena s háčkem, ale nyní ve 4. třídě už mají nejen základní dovednosti pro ovládání technologií“, ale především, jak podotýká paní učitelka, se naučili pracovat samostatně i ve skupině a organizaci hodiny dobře zvládají, pracují zapáleně, dokonce si někteří žáci připravují doma znalostní kvízy pro spolužáky. Mezi doporučení, jak podpořit využívání digitálních technologií ve výuce patří jednoznačně trénování dovedností pro ovládání chytrých zařízení už na prvním stupni. A také o zaměření se na práci s rodiči, kteří by měli získat stejnou zkušenost se SMART zařízeními jako žáci. „Rodiče jsem zapojila stejně jako děti, zahráli si nějaké hry, otestovali si znalost školního řádu, hned jsem jim ukázala vyhodnocení a podařilo se. Postupně začali děti vybavovat chytrými telefony nebo tablety do školy.“ uvádí učitelka. Když žáci nemají vlastní zařízení, mohou si vypůjčit zařízení umístěné ve třídě. Důležité je využít tablety a chytré telefony i pro domácí přípravu, „jde o zařízení, se kterými budou pracovat naše děti v budoucnu, ve svých profesích, tak proč je nevyužít i doma, např. hry v Quizlet, kam se přihlásí přes můj účet a trénují slovíčka nebo doporučuji rodičům webové stránky pro procvičování gramatiky, matematiky apod.“ shrnuje Martina Štikarovská. Je až překvapivé, jak urputně se většinově v českých školách bráníme životu samotnému, který se již řadu let odehrává ve společnosti digitálních technologií a přesto si nepřestáváme lámat hlavu nad tím, jak zapojit děti do výuky, jak propojit teoretické učivo s tím praktickým, jak připravit budoucí generace pro život v 21. století. Rozhodně užitečnou inspirací je právě každodenní výuka s využitím technologií, jak jsem ji měla možnost zažít na Základní škole Botanická ve třídě Martiny Štikarovské.
Mgr. Lucie Škarková, Ph.D. je absolventkou Filozofické fakulty MU v Brně. Působí jako odborná asistentka na katedře pedagogiky Pedagogické fakulty MU. Zabývá se dalším profesním rozvoje učitelů, mentoringem ve vzdělává a reflexí pedagogické praxe.
skarkova@ped.muni.cz
[1] Collaborative class (volně přeloženo jako spolupracující třída)
[2] Jde o interaktivní on-line pomůcku pro učitele i žáky, která umožňuje generování didaktických her. Původně vznikl pro výuku cizích jazyků, dnes jde o velmi rozšířenou výukovou platformu, která slouží k nejčastěji k trénování paměti, opakování učiva a podporu interaktivity ve výuce. Dostupné zde: https://quizlet.com/ .
[3] All-in-One je digitální přístroj, který spojuje tablet a osobní počítač v jednom zařízení, navíc jde o velký display, který umožňuje práci několika dětem najednou.
[4] Používáme anglické termíny, protože české ekvivalenty nejsou běžně využívány. SMART zařízení a SMART technologie představují tzv. chytrá zařízení např. SMART boardy, digitální displeje, jazykové laboratoře, PASCO systémy pro přírodní vědy aj. Komplexní nabídku SMART výukového softwaru najdete například zde: www.avmedia.cz, nebo na portálu: www.veskole.cz .
[5] Články dostupné zde: https://www.veskole.cz/?url=lektori/detail&idLektora=137