Rádi bychom touto reportáží rozšířili povědomí pedagogické veřejnosti o přínosech, které přinesl projekt Rozvoj procesu pregraduálního vzdělávání na PdF MU: důkladnou přípravou k dobré praxi (3P)[1] aktérům učitelské přípravy; projekt byl realizován od března 2018 na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně pod vedením katedry pedagogiky. Čtenáře necháme nahlédnout především do závěrečného workshopu projektu, který proběhl z důvodu COVID-19 online.
Projekt se od začátku zaměřoval na rozvoj praktické složky učitelského studia a inovaci systému praxí jak v bakalářském, tak v magisterském stupni přípravy budoucích učitelů druhého stupně ZŠ a SŠ. To se dělo především (a) vytvářením fungující platformy pro úzkou spolupráci aktérů podílejících se na realizaci praktické složky profesní přípravy budoucích učitelů a (b) zkvalitňováním asistentských a učitelských praxí a vytvořením a zavedením popisu kvality očekávaných kompetencí studenta na praxi. Oba cíle byly realizovány prostřednictvím několika klíčových aktivit, na nichž se podíleli zaměstnanci pedagogické fakulty a desítky učitelů a ředitelů z fakultních škol.
V rámci projektu byly vytvořeny tři klíčové komponenty praktické přípravy budoucích učitelů, které jsou v českém kontextu univerzitní přípravy budoucích učitelů druhého stupně ZŠ a SŠ zatím spíše ojedinělé. Jde o:
(1) Standard kvality profesních kompetencí studenta učitelství (SKPKS)[2] vytvořený ve spolupráci s oborovými interními mentory (zde vysokoškolští učitelé z PdF MU), provázejícími učiteli (zde učitelé ze škol, kteří provázejí učitelskou nebo asistentskou praxí studenta PdF MU) a garanty praxí na fakultních školách (zde učitel nebo člen vedení školy, který zajišťuje organizaci praktické složky pregraduální přípravy ve fakultní škole a přenos aktuálních informací o praxích z fakulty k provázejícím učitelům).
(2) Standard kvality spolupráce PdF MU a fakultních/klinických škol a zařízení[3], materiál k organizačnímu zabezpečení praxí cílící na kvalitu procesu praxí tím, že upřesňuje jednotlivé role aktérů praxí a fáze praxe. Je doplňujícím materiálem k dokumentu Vyhlášení Statutu fakultní školy (fakultního zařízení) Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity[4].
(3) Bylo vybudováno společenství praxí, které na principu spolupráce všech aktérů praxí pravidelně reflektuje, hodnotí a diskutuje proces a výsledky praxí na pedagogické fakultě a fakultních školách a upřesňuje nutné podmínky k naplňování cílů praktické složky učitelské přípravy. Setkávání učitelů, ředitelů fakultních škol, vysokoškolských pedagogů a studentů absolvujících asistentské praxe v bakalářském studiu a učitelské praxe v magisterském studiu se stalo na pedagogické fakultě v průběhu projektu běžnou součástí agendy praxí. Setkání se odehrávala v rámci kulatých stolů, workshopů k organizaci a reflexi praxe, pracovních setkání k tvorbě standardů či při vzdělávacích a rozvojových seminářích a výcvicích (mentorský výcvik, výcvik v hodnotovém vzdělávání sestry C. Mooney[5] aj.).
Projekt vyvrcholil 22. dubna 2020 workshopem nazvaným Rozvoj společenství praxe. I v nově nastavených podmínkách, způsobených opatřeními spojenými s COVID-19, se organizátorům (katedra pedagogiky PdF MU) podařilo připravit účastníkům, byť v online formě, spolupracující prostředí pro jednání a kvalitní a inspirující odborný zážitek.
Toto závěrečné online setkání, které mistrovsky moderoval Jan Nehyba, člen katedry pedagogiky PdF MU, bylo odstartováno připravenými vstupy aktérů společenství praxe. Sedm zástupců studentů v krátkém videopříspěvku shrnulo ze své perspektivy přínosy a úskalí realizovaných asistentských i učitelských praxí. Vyzdvihli důležitost efektivní komunikace s provázejícím učitelem a nezbytnost zpětné vazby od provázejícího učitele, která jim umožňuje se z praxe učit. Provázejícího učitele studenti vnímají jako vzor kvalitní učitelské práce. Zástupce provázejících učitelů ve svém příspěvku poukázal na přínosy práce se Standardem kvality profesních kompetencí studenta učitelství. Nabádal rovněž k promyšlenějšímu propojení praxí se studentských portfoliem, které je už na PdF MU využíváno při státní závěrečné zkoušce[6] z pedagogiky a psychologie v podobě prezentování aplikačních úkolů[7]. Třetí zástupce aktérů společenství praxe, kterým byl ředitel fakultní školy, zastupoval pohled garantů. Vyjádřil pocit nedostatku kvalitních provázejících učitelů, upozornil na absenci statutu provázejícího učitele v legislativních dokumentech a vyzval ke zjednodušení vstupní administrativy při praxích. Posledním referujícím v této první části workshopu se stal zástupce interních mentorů, tedy vysokoškolský pedagog. Nabídl mezi účastníky okamžitě rezonující téma didaktického pnutí mezi fakultními školami a fakultou, které označil jako příležitost pro profesní růst všech členů profesní komunity a jako výchozí bod pro změnu pojetí praktické přípravy budoucích učitelů odpovídající principům reflektivní praxe. Vyzval účastníky praxí k otevřenosti a ochotě porozumět tomu, jaké role mají jednotliví aktéři praxí a jaký to má důvod.
Po této první části naplněné vstupy zástupců aktérů společenství praxe včetně diskuse, kterou dovolovalo online prostředí, následovaly tři paralelně probíhající dílny dobré praxe. Také v nich převažovala diskuse nad otázkami, které zajímaly účastníky jednotlivých dílen, kterými byli nejen pedagogové z PdF MU, ale i z některých dalších pedagogických fakult a v hojném počtu také učitelé a ředitelé fakultních škol. Pokusíme se stručně shrnout výstupy každé z dílen.
1.dílna: Standard kvality profesních kompetencí studenta
Dílnu zaměřenou na implementaci SKPKS při učitelských praxích vedl Petr Svojanovský, člen katedry pedagogiky PdF MU. S účastníky dílny se shodli na tom, že studenti zatím dávají přednost kritériím, která je orientují v dovednostech spojených s řízením času a zvládáním kázně ve výuce, zatímco opomíjená zůstávají kritéria vztahující se k práci s výukovými cíli a zpětnou vazbou ve výuce. Účastníci této dílny se vrátili mimo jiné k tématu různé kvality studentů i provázejících a vysokoškolských učitelů, o kterých hovořil Petr Knecht z Pdf MU v úvodním vstupu aktérů společenství praxe, když reflektoval zdroje pnutí mezi fakultou a fakultními školami. Účastníci upozorňovali na rozdílnou motivaci studentů k učitelské praxi a na rizika nedostatečného objasňování vzájemných očekávání jednotlivých aktérů praxí. V této dílně účastníci rovněž uvažovali o možnosti srovnávání kvality profesních dovedností studentů napříč fakultami připravujícími budoucí učitele pro základní i střední školy.
2.dílna: Statut spolupráce s fakultními školami
Moderátorky Jana Kratochvílová z PdF MU a Anna Tomková z DAMU Praha zasadily téma spolupráce do souvislosti s utvářením podmínek pro profesně orientovaný reflektivní model přípravy budoucích učitelů, mezi něž řadí také vytváření a využívání standardů kvality. K diskusi si účastníci této dílny zvolili témata evaluace fakultních škol, budování sítě fakultních škol na základě sdílení vizí a nutnosti komunikace a slaďování spolupráce zejména s řediteli škol. Účastníky zajímala fakultou nastíněná kritéria pro ustanovování klinické školy a cesty, které mohou vést od fakultní ke klinické škole. Diskutovali, co to znamená, že klinická škola je charakterizována také jako inovátorské pracoviště participující na vývoji a výzkumu (Spilková et al., 2015). V této dílně znovu zazněl apel na legislativní ukotvení role provázejícího učitele, odpovědného za modelování žádoucí kvality pedagogické práce.
3.dílna: Podpora mentorů a provázejících učitelů
Lucie Škarková z PdF MU a Saša Dobrovolná z České asociace mentoringu moderovaly dílnu, ve které se účastníci zabývali užitečnými dovednostmi mentorů a provázejících učitelů, které jim umožňují kvalitně provázet studenta na praxi a rozvíjet jeho učitelské kompetence. Mezi tyto dovednosti účastníci dílny zařadili schopnost vést komunikaci s každým typem studenta, dovednost nastavit si pravidla pro spolupráci na praxi a dokázat se na nich se studenty dohodnout, dovednost formulovat užitečnou zpětnou vazbu na dovednosti studenta, dovednost práce se SKPKS (rozumět kritériím a umět sledovat jejich naplňování), schopnost pracovat v tandemu a umět vytvořit prostor pro úzkou spolupráci interního mentora, studenta a provázejícího studenta, nejlépe při zahájení praxe.
Třetí část programu závěrečného workshopu k projektu tvořila panelová diskuse. Vědomi si toho, že kontext, ve kterém je komunita praxe ustanovena, je hlavním faktorem determinujícím její úspěch, tedy to, jak bude vytvářet a zprostředkovávat znalosti (Roberts, 2006), vyzvali organizátoři při přípravě závěrečného workshopu k projektu zástupce univerzity, fakulty a fakultních škol k účasti na panelové diskusi, kterou nazvali Příprava budoucích učitelů – sdílená odpovědnost[8].
Účast v panelu přijali: prorektor MU Michal Bulant, děkan PdF MU Jiří Němec, vedoucí katedry pedagogiky PdF MU a vedoucí popisovaného projektu Jana Kratochvílová, ředitel ZŠ Sirotkova Dan Jedlička a odbornice na mentorskou podporu škol a učitelů Saša Dobrovolná.
Účastníci panelu nejprve reagovali na prezentované závěry dílen dobré praxe a vyjadřovali se k tomu, jak mohou ze své role přispět ke sdílené odpovědnosti v přípravě budoucích pedagogů. Například Jiří Němec řekl následující: „Podpora fakulty je nesmírně důležitá, bez ní to nepůjde. Je důležité dobrat se napříč katedrami obecně univerzálnější představy, jak by toto společenství praxe mohlo vypadat.“ Vyjádřil také názor, že studenti učitelství i začínající učitelé se mají setkávat především s kvalitními učiteli. Hlavní moderátor Jan Nehyba pak panelistům nabídl nejen předem připravená diskusní témata, ale z chatu také pohotově vybíral otázky, které v průběhu panelu průběžně písemně formulovali účastníci. I když jádrem celého popisovaného workshopu i závěrečné panelové diskuse byly výstupy spojené především s podmínkami na PdF MU, panelisté těmto konkrétním podmínkám svým uvažováním často dávali přesah. Michal Bulant například ocenil a dál rozvinul význam společenství praxí: „Velmi se mi líbí ten prostor pro sdílení, vidím to v obou dimenzích: jak s fakultními a klinickými školami, tak i napříč univerzitou, kde se o to snažíme.“ Saša Dobrovolná nahlédla v této diskusi asi nejdál, když shrnula, že „když se ve školách stane normou kolegiální podpora, když budeme investovat do rozvoje mentorských dovedností učitelů, pak se nebudeme muset obávat pustit studenta do jakékoliv školy a dostane se mu kvalitní podpory na praxi“.
Závěrečným slovem organizátoři workshopu (který svým obsahem i formou zcela naplňoval představy o obsazích a formách moderně pojatých kvalitních odborných konferencí) nabídli účastníkům nejen myšlenkový návrat k počátečnímu úsilí účastníků projektu, tedy k výzvě zkvalitnit systém praxí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Především shrnuli, čeho zatím společným úsilím dosáhli a na čem je zároveň nezbytné dál pracovat. Tím je rozvoj praktické složky přípravy učitelů, důraz na kvalitu jako hodnotu v učitelské přípravě, sdílená odpovědnost aktérů a fungující společenství praxí. Snažení aktérů společenství praxe se tak v průběhu projektu i prostřednictvím online formy závěrečného workshopu stalo – metaforicky řečeno – „otevřeným oknem“, kterým přicházely a nadále jistě budou přicházet inspirativní profesní zkušenosti, názory, osobní pojetí a pedagogické přístupy, které stojí za to sdílet a dál s nimi pracovat a rozvíjet je ve prospěch zkvalitňování učitelské přípravy a vzdělávání všech.
Účastníci workshopu nezůstali ani na konci celého jednání v pasivní roli. Své díky vyjadřovali alespoň v chatu, úsměvem a gestikulací na kameru, otáleli s odpojením. Emoce, jejichž vyjadřování i sdílení online forma poněkud potlačila, někteří bezprostředně po ukončení jednání sdíleli dál třeba telefonicky. A v první možné chvíli osobně, i když to už s jistým odstupem, nadhledem a také plány, co a jak dál.
Literatura a další zdroje
Kratochvílová, J., & Svojanovský, P., et al. (2020). Standard kvality kompetencí studenta na praxi. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z https://www.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/2020/07/Standard-kvality-profesn%C3%ADch-kompetenc%C3%AD-online1.pdf
Roberts, J. (2006). Limits to Communities of Practice. Journal of Management Studies, 43(3), 623–639.
Senge, P. M. (2007). Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management Press.
Spilková, V., Tomková, A., Mazáčová, N., & Kargerová, J., et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Praha: Retida spol. s. r. o.
ONLINE workshop – Rozvoj společenství praxe. (2020). Dostupné z https://www.ped.muni.cz/pedagogika/po-workshopu/
doc. PhDr. Anna Tomková, Ph.D.
vystudovala učitelský obor pedagogika – čeština na FF UK v Praze. Od roku 1995 do roku 2019 působila na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na katedře preprimární a primární pedagogiky. Nyní působí na Divadelní fakultě AMU, na katedře výchovné dramatiky.
Zabývá se problematikou vzdělávání učitelů. Rozsáhlé zkušenosti s reflektivním pojetím přípravy učitelů včetně práce s profesními portfolii shrnula v monografii Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů (2018). V oblasti obecné pedagogiky a didaktiky se zabývá především pedagogickými procesy a výukovými strategiemi v běžných a alternativních školách, na katedře výchovné dramatiky dále vztahy mezi pedagogikou, didaktikou a dramatickou výchovou. Cíleně zpracovává podněty z frankofonních zemí. V rámci projektu se nyní věnuje monitoringu proměny pedagogických procesů ve společném vzdělávání na základních školách.
Kontakt: anna.tomkova@damu.cz
Mgr. Lucie Škarková, Ph.D.
je absolventkou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působí jako odborná asistentka na katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se dalším profesním rozvojem učitelů, mentoringem ve vzdělávání a reflexí pedagogické praxe.
Kontakt: skarkova@ped.muni.cz
[1] Projekt Rozvoj procesu pregraduálního vzdělávání na PdF MU: důkladnou přípravou k dobré praxi (3P), CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_038/0006952, byl spolufinancován EU a rozpočtem MŠMT ČR.
[2] Kratochvílová, J., & Svojanovský, P., et al. (2020). Standard kvality profesních kompetencí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z https://www.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/2020/07/Standard-kvality-profesn%C3%ADch-kompetenc%C3%AD-online1.pdf
[3] Dostupné z https://www.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/2020/07/SKS_PdF_F%C5%A0-online.pdf
[4] Dokument platný od 29. 1. 2020. Dostupné z https://is.muni.cz/do/ped/VPAN/opdek/statut_fakultnich_skol.pdf
[5] Více viz http://www.skolacyril.org/.
[6] Krátké video objasňující, jak probíhá integrovaná státní závěrečná zkouška na PdF MU, je dostupné zde: https://www.youtube.com/watch?v=rsSVjHGxlQc&feature=emb_rel_pause.
[7] Více viz https://www.ped.muni.cz/pedagogika/magisterske-okruhy-SZZ/.
[8] Sdílenou odpovědnost můžeme formulovat s oporou o P. M. Senge (2007) následujícími třemi tezemi:
- Ke sdílené odpovědnosti při přípravě budoucích učitelů mohou přispět jednotliví aktéři tehdy, stane-li se pro každého z nich plnění role v tomto společenství hodnotou.
- Aby se to mohlo stát, je třeba porozumět jak své roli, tak rolím ostatním, které v systému participují a společně jej utváří.
- Efektivně mohou jednotlivé role plnit svůj díl odpovědnosti, pakliže disponují patřičnými profesními dovednostmi, které mohou naplno rozvinout pouze v zázemí, které odpovídá vysokým nárokům učících se organizací.