Angažovanost malotřídních škol ve prospěch obce

16. 11. 2020 Hana Majsniarová

Tématu malotřídních škol se nevěnuje dostatečná pozornost, kterou by si zasloužilo vzhledem k hojnému zastoupení tohoto typu škol u nás. Také většina autorů použité literatury poukazuje na fakt, že není dostatečně prozkoumané. Ráda bych poukázala na důležitost malotřídních škol, jejich vybrané problémy a na fakt, že v obcích nepůsobí pouze jako vzdělávací instituce.

Prvním cílem výzkumu, který byl realizován v roce 2018, bylo zjistit, jak ovlivňuje malotřídní škola veřejný život konkrétní obce. Zajímalo mě, jak často a jakým způsobem se školy angažují ve prospěch veřejného života venkovských obcí. Snažila jsem se odpovědět na otázky, zda je pro školy tato angažovanost přínosná a zda může být přínosem i pro žáky těchto škol. Druhým cílem bylo zodpovězení otázek týkajících se volnočasových aktivit žáků na daných malotřídních školách: jaký je počet kroužků na konkrétních školách a jak velký je o ně zájem.

Malotřídní škola na venkově

Trnková, Knotová a Chaloupková (2010, s. 11) vymezují malotřídní školu jako školu, ve které jsou žáci minimálně dvou ročníků vyučováni ve společné třídě. Spojeným třídám se říká oddělení, ovšem tento pojem je používán méně často. Školy zajišťující základní vzdělávání jsou rozděleny na plně a neúplně organizované. Plně organizované školy mají devět ročníků. Zástupcem neúplně organizované školy jsou právě malotřídky, které mají v České republice pouze první stupeň a méně než pět tříd. S malotřídními školami se setkáváme především na venkově (Knotová, 2010, s. 103), kde jsou jejich zřizovateli obce nebo svazky obcí.

Dle výzkumu Trnkové (2010, s. 68) nacházíme malotřídní školy především v obcích do 1500 obyvatel. Z toho vyplývá, že tento typ škol je fenoménem venkova. Škola na venkově je podle Kučerové (2012, s. 120) vnímána jako „obcotvorná“ instituce a „srdce obce“. V minulosti tvořila spolu s farou, hostincem a obecním úřadem hlavní středisko styku místních obyvatel.

Malotřídní školy jsou významnými sociálními aktéry a klíčovými institucemi venkova. Představují důležitou složku občanské vybavenosti obce. Tyto školy rozvoji obce výrazně pomáhají a zlepšují kvalitu života v ní. Na rozdíl od školy, která sídlí ve městě, má venkovská škola výsadní postavení, protože bývá jedinou školou v obci. Dříve se od těchto škol očekávalo také zapojení do činností rozvíjejících obec. I v dnešní době se od učitelů malotřídní školy očekává další práce pro děti a obec i po skočení výuky (Knotová, 2010, s. 125–130).

Výzkum

Zvolila jsem kvalitativní výzkum, jehož důležitým rysem je detailní analýza nenumerických dat. Výzkumným cílem je zpravidla vysvětlení chování respondentů v určitém prostředí a situacích. Důležitými charakteristikami tohoto typu výzkumu jsou mimo jiné „orientace na subjekt“ a „přirozené prostředí výzkumu“. V kvalitativním výzkumu jsou klíčoví lidé, kteří představují jeho předmět, výchozí bod i cíl. Výzkumník by se měl také vždy snažit, aby byl subjekt výzkumu zkoumán v prostředí jemu vlastním. Nejčastěji je zkoumáno malé množství osob – několik jednotlivců (Skutil, 2011, s. 69–73).

Za výzkumnou strategii, která určuje, jakým způsobem je výzkum realizován, jsem vybrala případovou studii. Při ní si výzkumník záměrně zvolí jeden nebo několik případů, kterými se bude detailně zabývat. Často je tato strategie volena při zkoumání skupiny škol s podobnou charakteristikou (Švaříček, 2014, s. 83, 96–102).

Zkoumané školy

Výzkumným vzorkem se staly malotřídní školy v obcích, které jsou členy Dobrovolného svazku obcí Policka. Díky svazku jsem alespoň zúžila výběr malotřídních škol v okrese Náchod na konkrétní zkoumané školy. Jmenovitě se jednalo o školy v obcích Machov, Suchý Důl, Bukovice a Žďár nad Metují; tyto obce zároveň patří do mikroregionu Policko. Respondenty, se kterými jsem dělala rozhovory, v mém výzkumu představovali zástupci zřizovatelů a vedení zmíněných malotřídních škol.

Mikroregion se nachází ve východních Čechách. Roku 2002 byl založen Dobrovolný svazek obcí Policka, jehož členy jsou město Police nad Metují, které je sídelním městem svazku, a obce Machov, Suchý Důl, Žďár nad Metují, Bukovice, Bezděkov nad Metují, Velké Petrovice a Česká Metuje. Cílem svazku je provázání potřeb a zájmů jeho zmíněných členů a zajištění rozvoje mikroregionu Policko (Čuhanič, 2004). Tři členové svazku mají svá partnerská města.

Machov je největší ze všech zkoumaných obcí, žije v ní 1084 obyvatel. Jako jediná má od roku 2006 statut městysu. Partnerskou obcí Machova je polský Radków. Zdejší škola má devět postupných ročníků. První stupeň je organizován malotřídně, kdy je společně vyučován pouze druhý a třetí ročník.

Škola v obci Bukovice má v letošním roce celkem 43 žáků. Samostatně je vyučován pouze čtvrtý ročník, který je ze všech, co se počtu žáků týče, nejsilnější. Společně je vyučován první ročník s druhým a třetí ročník s pátým.

Obec Suchý Důl spadá jako ostatní zkoumané obce do CHKO Broumovsko. Od roku 2004 spolupracuje Suchý Důl s polskou obcí Vambeřice. Škola v Suchém Dole má pět postupných ročníků, které jsou rozděleny do dvou tříd. V jedné třídě se vyučují žáci prvního a druhého ročníku, ve druhé třídě žáci třetího, čtvrtého
a pátého ročníku.

V obci Žďár nad Metují žije 661 obyvatel. Malotřídní škola ve Žďáře nad Metují má rozděleny ročníky do třech tříd. V letošním roce je v jedné třídě samostatně vyučován první ročník, ve druhé ročník druhý a třetí a ve třetí třídě jsou vyučováni žáci čtvrtého a pátého ročníku. Do školy dochází 43 žáků, stejně jako do základní školy v obci Bukovice.

Popis výzkumu

Jako výzkumnou metodu jsem zvolila polostrukturované interview. Otázky jsem rozdělila do následujících okruhů. První okruh otázek se týkal přímo Dobrovolného svazku obcí Policka, na jehož základě jsem vybrala konkrétní malotřídní školy v okrese Náchod, které jsem zkoumala. Ve druhém okruhu otázek jsem se zabývala angažovaností malotřídních škol ve prospěch obce, jejího kulturního života. Zjišťovala jsem, jakým způsobem se případná spolupráce školy s obcí domlouvá, zda je podílení se na veřejném životu vesnice pro školu běžnou záležitostí a zda v něm vidí respondenti přínos. Poslední okruh otázek řešil možnost volnočasových aktivit pro žáky v rámci školy, kvantitu těchto aktivit a zájem o ně.

Dobrovolný svazek obcí Policka a spolupráce členských škol

První okruh otázek vedl ke zjištění, že Dobrovolný svazek obcí Policka se nezabývá jen vzděláváním, jak jsem původně předpokládala.

V tomto textu se zaměřím zejména na odpovědi ředitelů malotřídních škol. Všichni ředitelé zkoumaných škol svazek znají. V minulosti mezi členskými školami svazku existovala užší spolupráce, v dnešní době ale není z pohledu ředitelů na vzájemné shledávání
a výměnu zkušeností kvůli velké vytíženosti pracovníků škol čas. Největším problémem je údajně nadmíra administrativy, která ředitelům zabírá podstatné množství času. Spolupráce probíhá v rámci organizování sportovních soutěží, v tomto mikroregionu jde především o soutěž ve vybíjené malotřídních škol.

Tři ze čtyř dotazovaných ředitelů škol se zmínili o Místní akční skupině Stolové hory, která se stará o kvalitnější život na venkově. Organizace pomáhá školám se získáváním grantů a při realizaci projektů. Dále školám nabízí školení a další možnosti spolupráce a pomoci.

Podíl malotřídní školy na veřejném životu obce

Všechny zkoumané malotřídní školy se jistým způsobem podílejí na veřejném životě obce. Vedení všech škol se shodlo, že bez této formy spolupráce, kterou spolu s úzkou komunikací pokládají za klíčovou, to na vesnici nejde. V Suchém Dole je spolupráce momentálně na dobré úrovni, oba respondenti z obce si ji velmi pochvalují. Sama ředitelka v minulosti bydlela v obci bez funkční školy. Kvůli této zkušenosti ví, jak důležitá přítomnost školy na vesnici je. Spolupráci si pochvalovali i dotazovaní z obce Bukovice. Starosta obce školu velmi podporuje, jelikož podporu malotřídních škol považuje za důležitou a v dětech vidí budoucnost obce. Ředitelka místní školy dokázala stmelit učitelský kolektiv, který pracuje i nad rámec vyučování.

Ve Žďáru nad Metují se škola zapojuje do života obce, například formou veřejných vystoupení žáků, což rodiče oceňují. Ředitel žďárské školy také zdůraznil důležitost kooperace s místními spolky. V této obci se jedná o místní dobrovolné hasiče a Sokol, s nimiž škola pořádá společné akce. Podíl všech škol na veřejném životu obce potvrzuje, že malotřídní venkovské školy jsou „obcotvorné“ instituce zlepšující kvalitu vesnice. Dobré vztahy mezi respondenty z jednotlivých obcí znamenají pro zkoumané školy kladnější pohled veřejnosti. Všechny zkoumané školy podporují zkvalitnění života obcí a představují pro ně kulturní centra, která mají na život v nich příznivý vliv.

Školy se podílejí na rozvoji společenského života obcí především v rámci kulturních akcí. Nejčastějším projevem angažovanosti jsou besídky, které organizují všechny zkoumané školy. Mimo pořádání pravidelných besídek připravují školy i jiná veřejná vystoupení svých žáků. V obci Žďár nad Metují se jedná o představení v rámci jarmarku, který se koná již šestým rokem. Mimo to na něm škola prodává výrobky dětí, kdy je výtěžek za jejich prodej využit ke koupi výtvarných potřeb. Žáci ze suchodolské školy si každoročně připravují kulturní vložku na posvícení. Specifickou akcí této školy je jarní besídka pro maminky, na které zároveň probíhá rozloučení s žáky pátého ročníku. Do zmíněné akce, na kterou zve škola širokou veřejnost, je zapojen i pan starosta. Škola v Machově poskytuje obci pomoc s kulturním programem při nárazových akcích, jako jsou významná výročí nebo otevírání nového parkoviště. V loňském roce škola připravila pro širokou veřejnost muzikál, který měl v obci velký úspěch. Žáci bukovické školy se zapojují při slavnostním rozsvěcení vánočního stromu zpěvem koled. Mimo veřejná vystoupení uvedla polovina zkoumaných škol zapojení do zvelebování obcí v rámci Dne Země. Níže uvedené formy angažovanosti jsou záležitostí konkrétních škol. Škola ve Žďáru nad Metují pořádá vánoční a velikonoční výstavy. Škola v Suchém Dole se účastní jarmarku, který se koná při rozsvícení vánočního stromu, a ve spolupráci s partnerskou obcí Vambeřice pravidelně organizuje branný závod, ve spolupráci se spolky v obci (Sokol, dobrovolní hasiči) se pak podílí na organizaci atletických závodů. Obec Machov vděčí škole za vybudování „Vlastivědné stezky řídícího učitele Jaroslava Petra“, která pozitivně ovlivňuje zdejší turistický ruch. Trasa stezky je školou využívána při pořádání orientačního běhu a pochodu. Mimo to škola pořádá pro obyvatele obce dětský den. Bukovická škola ve spolupráci s obcí již šestým rokem organizuje pro veřejnost akci Zahradní slavnost, která se těší velkému úspěchu. Zkoumané školy díky těmto akcím získávají větší prestiž a mohou oslovit potenciální budoucí žáky.

Podílení se na veřejném životě obce je přínosné pro všechny účastníky výzkumu, z čehož vyplývá nezbytnost dobrého soužití školy s obcí a následně jeho vzájemné výhody. Starosta obce Suchý Důl se na školu může kdykoli spolehnout ohledně pomoci s pořádáním akcí. Dle ředitelky z Machova se škola a obec navzájem potřebují. Ředitel školy ve Žďáru nad Metují mimo reprezentace školy vidí přínos spolupráce také v utvrzení významu fungování školy v obci jako vzdělávací instituce rovnocenné se školou plně organizovanou. 

Angažovanost škol je všemi respondenty považována za běžnou záležitost. Spolupráce probíhá jak v rámci pravidelných akcí, tak při akcích ojedinělých. Škola a obec ve Žďáru nad Metují ročně spolupracují na čtyřech až pěti pravidelných akcích, mimo které se pořádají příležitostně i akce další. V obci Suchý Důl v minulých letech fungovaly schůzky všech složek (škola, vedení obce, hasiči, Sokol, Suchodolské ženy), které dohromady sestavovaly kulturní plán – přehled plánovaných bálů, závodů a přednášek. Zdejší paní ředitelka by ráda setkání opět obnovila, protože s jejich výsledky byla velmi spokojená.

Spolupráce škol a obcí se domlouvá telefonicky, přes e-mail nebo při osobní schůzce aktérů. Školy v Suchém Dole a Machově dávají přednost osobní domluvě. Zmíněná setkání jsou příkladem důležité spolupráce školy s obcí a veřejností na společných projektech, které představují příležitost pro získání podpory ze strany místních organizací. Respondenti z obce Machov mají pravidelná měsíční setkání. Školy v Bukovici a Žďáru nad Metují volí jednu ze tří zmíněných variant domluvy dle situace. 

Co se týče zájmu o účast na akcích ze strany žáků, z pohledu vedení je zaznamenán na všech školách. Tři ze čtyř dotazovaných považují za důležité hledisko pro zapojení žáků typ akce. Do veřejných vystoupení školy jsou zapojeni všichni žáci. Jedná-li se o doprovodný kulturní program určité akce obce, vybráni jsou pouze zájemci.

 

Volnočasové aktivity žáků v rámci malotřídních škol

Všechny zkoumané školy ve své podstatě pro žáky volnočasové aktivity nabízejí. Polovina škol zařazuje tyto aktivity v rámci odpolední družiny, konkrétně školy v Suchém Dole a Bukovici. Co se týká suchodolské školy, nabídka kroužků mimo čas družiny není možná z časových důvodů. Druhá polovina škol, do které spadá machovská a žďárská škola, kroužky nabízí nad rámec vyučování. Největší počet volnočasových aktivit je nabízen školou ve Žďáře nad Metují. Nejčetnější výskyt z nabídky kroužků zkoumaných škol jsem zaznamenala u kroužku dramatického, který je provozován na třech školách ze čtyř. V případě suchodolské školy je tato volnočasová aktivita zařazena vždy při nácviku besídek. Na ostatních školách funguje celoročně. Mezi další kroužky, které se vyskytovaly na více než jedné škole, patří kroužek sportovní, vyskytující se na škole v Machově a ve Žďáře nad Metují, kde je nabízen buď ve formě míčových her nebo stolního tenisu. Dále se jedná
o kroužek vaření, který se stal nejoblíbenější volnočasovou aktivitou školy ve Žďáře nad Metují, a hry na flétnu. Ve škole v Suchém Dole vede flétnu paní učitelka ze Základní umělecké školy Police nad Metují, která sem dojíždí vyučovat také hru na violoncello
a housle. Tato základní umělecká škola má na suchodolské škole prvořadou roli co se kroužků týče. O polické ZUŠ se v průběhu rozhovorů zmiňovali opět tři ze čtyř zkoumaných zástupců škol. Bukovická škola přizpůsobuje začátek rozvrhu tak, aby její žáci stíhali kroužky právě v polické ZUŠ. Jediná škola, která se o základní umělecké škole nezmiňovala, byla škola v Machově. Přisuzuji to skutečnosti, že machovská škola je jediná z malotřídních škol, která má i druhý stupeň. Kvůli tomu je také největší zkoumanou školou. Tato škola jako jediná spolupracuje s Dominem, což je domov dětí a mládeže v nedalekém městě Hronov. Kroužky od této organizace škola nabízí dle zájmu ze strany žáků. Pokud jde o manuálně zručné činnosti, žáci mohou na třech školách ze čtyř navštěvovat kroužek výtvarný, tvoření
a paličkování. Jazykové volnočasové aktivitě se mohou žáci věnovat na polovině zkoumaných škol, kdy se jedná konkrétně o anglický a polský jazyk, který je nabízen školou v obci Machov ležící přímo na hranicích s Polskem. Mezi Machovem a obcí Radków existuje spolupráce v podobě partnerství. Paní ředitelka v letošním roce chystá spolupráci s polským národním parkem, kdy by se machovská škola stala pilotní školou sousedské polské vesnice. V době našeho rozhovoru probíhaly přípravy na úvodní setkání, na němž se měla domluvit společná pravidla. Spolupráci s polským městem má od roku 2004 také obec Suchý Důl, jeho partnerskou obcí je obec Vambeřice. Tuto spolupráci, o které se zmínil i starosta obce, si ředitelka suchodolské školy velmi pochvalovala. Školy ve zmíněných obcích jezdí navzájem na výměnné akce, které se pořádají na podzim, o Vánocích a o Velikonocích. „Děti si výlety do Polska užívají. V květnu býval velký týdenní pobyt Poláků tady v Suchém Dole. Dělali jsme s nimi projekty, jezdili na výlety a pořádali jsme s nimi sportovní akce,“ uvedla paní ředitelka. Ve všech školách je nabídka kroužků de facto neměnná, stoupající tendenci v jejich počtu zaznamenala pouze škola v Machově. Tento fakt je dle mého názoru projevem zvyšujícího se počtu žáků machovské školy a její velikosti. I když se počet žáků zvyšuje i na ostatních školách, z důvodu velikosti nepotřebují nebo nemohou další kroužky přidávat. Kromě obce Machov zmiňovalo každé vedení školy v souvislosti s volnočasovými aktivitami působení spolků v obci, kdy se jednalo o dobrovolné hasiče a Sokol. Větší zájem ze strany žáků je v obcích zaznamenán u kroužků mladých hasičů. Z výzkumu vyplývá, že tradice dobrovolných hasičských spolků neupadá, ale naopak se těší velkému zájmu. To stejné se ale nedá říct o organizaci Sokol, ve které účast dětí není hojná. V obci Machov dokonce spolek přestal existovat.

Závěr

Dobrovolný svazek obcí Policka, který je mezi členy vedení zkoumaných škol známý, mi dobře posloužil k výběru výzkumného vzorku, do kterého spadaly malotřídní školy v obcích Machov, Suchý Důl, Bukovice, Žďár nad Metují. Z pohledu zástupců škol k jejich spolupráci nedochází z důvodu nadměrné vytíženosti pedagogických pracovníků především kvůli administrativním úkonům.

Dvě zkoumané obce udržují partnerskou spolupráci s polskou obcí. V případě obce Suchý Důl se jedná o kooperaci s obcí Vambeřice, která je široká i v oblasti školství (výměnné akce). Obec Machov spolupracuje s obcí Radków.

Všechny zkoumané školy se podílejí na veřejném životu své obce. Spolupráce a úzká komunikace s obcí jsou v případě venkovských škol nezbytné. Nejvíce si kooperaci pochvalovali respondenti z obcí Suchý Důl a Bukovice. Zapojení škol do veřejného života obce umožňuje prezentaci výsledků jejich žáků, zisk prestiže a oslovení potenciálních budoucích žáků. Všichni respondenti zhodnotili podílení se školy na veřejném životě obce jako přínosné. Nejhojnějším způsobem podílu škol v rámci práce pro obec je pořádání kulturních akcí. Jedná se především o organizaci besídek a veřejných vystoupení.

Volnočasové aktivity jsou pro žáky jistým způsobem organizovány na všech zkoumaných malotřídních školách. Polovina škol nabízí zájmové aktivity v rámci odpolední družiny, druhá polovina škol nad rámec vyučování. Nabídka kroužků je na zkoumaných školách stálá. Počet zájmových aktivit se zvyšuje pouze na škole v Machově.

V rozhovorech byla zmíněna také spolupráce s místními spolky, které jsou ve všech obcích zastoupeny dobrovolnými hasiči a Sokolem, který přestal působit pouze v obci Machov. Uvedené spolky také pořádají pro děti volnočasové aktivity. Větší zájem vzbuzují u žáků kroužky pořádané spolky dobrovolných hasičů, které jsou oblíbené a hojně navštěvované. Zájem o kroužky vedené spolkem Sokol má ve zkoumaných obcích spíše klesající tendenci. 

Malotřídní školy Dobrovolného svazku obcí Policka potvrdily funkci škol jako obcotvorných institucí, které zlepšují kvalitu svých obcí. Zkoumané školy a obce se navzájem potřebují. Soužití je pro ně nezbytné a výhodné.

Literatura

Kučerová, S. (2012). Proměny územní struktury základního školství v Česku. Praha: Česká geografická společnost.

Oficiální stránky obce Žďár nad Metují. (2019). Dostupné z http://www.zdarnadmetuji.cz/obec-1/

Základní škola a Mateřská škola Žďár nad Metují. (2019). Dostupné z http://www.zszdar.cz/o-skole/

Základní škola a Mateřská škola Machov. (2019). Dostupné z https://skolamachov.cz/old/obsah/informace-o-skole

Čuhanič, P. (2004). Policko – region skromný, ale čarovný. Police nad Metují: Dobrovolný svazek obcí Policka.

Skutil, M. (2011). Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál.

Oficiální stránky obce Suchý Důl. (2019). Dostupné z http://www.suchydul.cz/obec-7/spoluprace-cr-pl/

Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Trnková, K., Knotová, D., & Chaloupková, L. (2010). Málotřídní školy v České republice: malotřídky. Brno: Paido.

Základní a mateřská škola Suchý Důl. (2019). Dostupné z http://www.malaskola.cz/zakladni-skola/

Berka, M. (Ed.). (2019). Organizace roku – ZŠ a MŠ Bukovice. Dostupné z http://www.zsbukovice.cz/index.php?s=organizace-roku

Kontakt:  432888@mail.muni.cz