Dotazníkové šetření názorů rodičů a žáků na distanční vzdělávání ve škole

5. 11. 2021 Michal Lupač, Pavel Vyhňák, Mirka Rollinková

Michal Lupač, Pavel Vyhňák, Mirka Rollinková

Dotazníkové šetření názorů rodičů a žáků na distanční vzdělávání ve škole

 

Rok 2020 byl na celém světě zásadně ovlivněn v současnosti stále probíhající pandemií onemocnění covid-19. Nejinak tomu bylo v oblasti školství. Mnohá opatření Vlády ČR, jež nakonec vyústila v úplné uzavření škol na jaře i na podzim, rozproudila mediální (Hronová, 2020; Šabata, 2020) i odbornou (Majerčíková, Horníčková & Lorencová, 2020; Štech & Smetáčková, 2020) debatu o dopadech na současné vzdělávání. Nevyhýbala se proto ani pozornosti České školní inspekce (Pavlas et al., 2020) nebo sociálním sítím.

 

V návaznosti na plošné uzavření škol (či částečné omezení jejich provozu) byly školy nuceny činit mnohá rozhodnutí, jež se ne vždy setkávala s pozitivní odezvou rodičů. Jedním z nejzásadnějších opatření bylo zavedení distančního vzdělávání (dále DV) a úprava způsobů a kritérií hodnocení dosažených výsledků žáků. Po druhé, podzimní, vlně uzavření škol jsme se rozhodli prostřednictvím dotazníkového šetření mezi rodiči a žáky vyhodnotit jejich vnímání distanční výuky na naší škole.

 

Cílem příspěvku je prezentovat náš postup a výsledky evaluace distančního vzdělávání na naší základní škole, a ukázat tak na aktivní hledání funkčních cest rozvoje škol přímo vedoucími týmy ve školách. Vyhodnocení výsledků našeho šetření budeme v závěrech článku směrovat především ke shrnutí vnitřních podmínek školy, ve kterých se daří řešit situace typu nutného přestupu na distanční výuku a k pojmenování nutných vnějších podmínek, které školy potřebují k takto úspěšné práci.

 

Charakteristika školy

Základní škola Šlapanice je veřejnou plně organizovanou institucí zřizovanou městem Šlapanice. S celkovým počtem 933 žáků (včetně přípravné třídy) ve školním roce 2020/2021 se jedná o druhou největší základní školu v Jihomoravském kraji. V rámci České republiky se řadí ke dvacítce největších základních škol, což nám poskytlo prostor pro oslovení dostatečného počtu respondentů, aby mělo šetření vypovídající výsledky. Škola disponuje dvěma tělocvičnami, bazénem, kinosálem, atletickým areálem a dalšími odbornými prostorami pro výuku naukových předmětů. Přípravná třída, 1. a 2. ročníky společně sdílejí stavebně oddělenou budovu s vlastní jídelnou.

 

Metodika dotazování

Dotazování není v rámci naší školy běžným evaluačním nástrojem. V průběhu DV se však objevovaly protichůdné názory, ve kterých rodiče nebo sami žáci nebyli spokojeni, a to např. s počtem online hodin denně nebo s množstvím zadávaných úkolů. Tvorba dotazníku byla proto motivována snahou zjistit, zda jsou tyto případy pouze ojedinělé, nebo zda se jedná o systémovou chybu, kterou je třeba napravit na úrovni vedení školy.

 

Pro potřeby šetření byl vytvořen dotazník zvlášť pro rodiče a zvlášť pro žáky. Pokud měli rodiče ve škole více žáků, odpovídali jednotlivě za každého žáka. Dotazník nebyl administrován žákům z přípravné třídy ani žákům 1. a 2. ročníků, přesto se jej tři žáci druhých tříd za pomoci rodičů zúčastnili. Dotazník pro rodiče obsahoval 12 položek, dotazník pro žáky obsahoval 13 položek. Přehled otázek týkajících se samotné DV nabízíme v tabulce 1. Obě verze byly tvořeny jak uzavřenými, tak polouzavřenými a otevřenými otázkami. Během dotazování nebyl zjišťován socioekonomický status respondentů, neboť byly tyto informace pro zpětnou vazbu škole vyhodnoceny jako irelevantní^[1].

 

Tabulka 1. Přehled otázek pro žáky a pro rodiče

Otázky pro žáky	Otázky pro rodiče
	Máte k dispozici všechny potřebné informace od vedení školy o organizaci výuky, důležitých termínech, nastavení distančního vzdělávání apod.?
Věděl jsi všechny informace o výuce, jejím obsahu a nastavení od vyučujících jednotlivých předmětů? (Co se učit, kdy je online výuka atd.)	Máte k dispozici všechny informace o výuce a jejím obsahu od vyučujících jednotlivých předmětů?
Jaký je tvůj pocit ze SOUČASNÉ DISTANČNÍ VÝUKY na naší škole? Na škále vyber hodnotu, která by nyní nejlépe odpovídala vašim pocitům.	Jaký je váš pocit ze SOUČASNÉ DISTANČNÍ VÝUKY na naší škole? Na škále vyberte hodnotu, která by nyní nejlépe odpovídala vašim pocitům.
Vnímáš nějakou významnou změnu v distanční výuce ve srovnání s jarem 2020?	Vnímáte nějakou významnou změnu v distanční výuce ve srovnání s jarem 2020?
Uveď prosím, co bylo lepší, lépe nastavené v distanční výuce oproti jaru.	Uveďte prosím, v čem shledáváte POZITIVA nastaveného systému distanční výuky oproti jaru.
Uveď prosím, co bylo horší, hůř nastavené v distanční výuce oproti jaru.	Uveďte prosím, v čem vidíte NEGATIVA nastaveného systému distanční výuky oproti jaru.
Do jaké míry jsi celkově spokojen/a s distanční výukou?	Do jaké míry jste celkově spokojeni s distanční výukou?
Kolik online hodin za den CELKEM (po 45 minutách) považuješ za vhodné?	Kolik online hodin za den CELKEM (po 45 minutách) považujete za vhodné?
Množství zadané práce (úkoly, samostatná práce atd.) bylo dle mého:	Množství zadané práce (úkoly, samostatná práce atd.) bylo dle mého:
Podařilo se ti nastavit a držet „školní režim“ (podobný tomu – dopoledne škola a odpoledne úkoly – s vlastními zájmy)?	Podařilo se vám nastavit a držet „školní režim“ (podobný tomu – dopoledne škola a odpoledne úkoly – s vlastními zájmy)?
Měl by učitel podle tebe hodnotit během distančního vzdělávání?	Mělo by se podle vás hodnotit během distančního vzdělávání?
Vyhovovala ti změna hodnocení výsledků distančního vzdělávání oproti běžnému hodnocení ve škole?	Vyhovovala vám změna hodnocení výsledků distančního vzdělávání oproti běžnému hodnocení ve škole?
Co ti nejvíce pomáhalo v distanční výuce? (můžeš zvolit více odpovědí)
Myslíš, že ses naučil/a nějaké nové dovednosti (např. organizování svého času, zodpovědnost za své znalosti, práce s internetem…)?

 

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 489 rodičů^[2] a 282 žáků. Zatímco rodiče odpovídali přibližně rovnoměrně za první (258) i druhý (231) stupeň, výsledky žáků jsou lehce zkresleny vyloučením přípravné třídy, 1. a 2. ročníků z šetření^[3], což vedlo k poměru 64 (1. st.) ku 218 (2. st.). Tento nepoměr mezi rodiči a žáky vedl k vyšší kritičnosti žáků, jež je dána obtížnější situací druhostupňových žáků.

 

Odkaz na dotazník vytvořený na platformě Google Forms byl všem rodičům a žákům rozeslán prostřednictvím školního informačního systému Edookit během první poloviny prosince roku 2020. Dotazník byl interně vyhodnocen, zpracován do přehledných grafů, tabulek a následně z něj byla vytvořena prezentace, jež byla prezentována pedagogickému sboru a zřizovateli školy. Výsledky dotazníkového šetření posloužily k evaluaci nastavených pravidel pro DV (více viz Závěr).

 

Nastavená pravidla distanční výuky ve škole

Abychom měli výsledky šetření k čemu vztáhnout, budeme se krátce věnovat pravidlům, jež byla pro žáky během jarního a podzimního uzavření škol nastavena.

 

Pro pracovní kolektiv školy i samotné žáky byla DV novou zkušeností, kterou doposud neměli kde získat. Vedení školy nemělo žádné zkušenosti s takto zásadní změnou organizace školy. Na tvorbě pravidel pro DV se podíleli všichni členové užšího vedení a předmětem setkávání byla především snaha vyhovět centrálně nastaveným pravidlům vycházejícím z metodických pokynů MŠMT.

 

Žáci a rodiče se museli srovnat s novým režimem, který ve zvýšené míře závisel na jejich osobní odpovědnosti a přístupu ke vzdělávání. I pro žáky a rodiče proto byla nově vzniklá situace zcela nová a vyžadovala čas na jejich adaptaci.

 

Jarní uzavření škol probíhalo od 11. března 2020 do odvolání na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 10. března 2020. Toto bezprecedentní okamžité uzavření škol neumožňovalo stanovení promyšlených pravidel a jejich včasnou osobní komunikaci směrem k žákům a jejich rodičům. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zpočátku neposkytovalo potřebnou metodickou podporu a o většině jarních opatření se školy dovídaly prostřednictvím médií.

 

Žáci se zpět do škol začali vracet od 11. května (9. ročník), resp. 25. května 2020 (žáci 1. stupně). Pro obě skupiny platila dobrovolná účast na prezenčním vyučování. Ostatní žáci byli až do konce školního roku vzděláváni distanční formou, přičemž od 8. června pro ně školy měly možnost realizovat socializační a vzdělávací aktivity, jež byly dobrovolné a omezené dalšími nastavenými kritérii (MŠMT, 2020).

 

Jarní nastavení DV na naší škole ovlivnila již dříve zmíněná náhlost situace a nekonzistentnost rozhodování MŠMT. Přechod na DV měl svůj specifický vývoj, který byl dán postupným seznamováním se s novou situací a samotnou výukou na dálku. Žáci dostávali zadání školní práce přes informační systém školy Edookit. Dalšími komunikačními kanály byly e-mail a telefon^[4]. Kromě oficiálních komunikačních cest ale učitelé s žáky na jaře komunikovali také prostřednictvím dalších platforem, což se odrazilo i v hodnocení některých rodičů v rámci dotazníkového šetření^[5].

 

Na základě doporučení MŠMT naše škola zvolila jako profilové předměty český jazyk a matematiku. U devátých ročníků byla pozornost ve větší míře věnována přípravě na přijímací zkoušky. Výstupy předmětů výchovného charakteru vymezené v ŠVP měli žáci naplňovat zapojením do běžných domácích činností. Vzhledem k nutnosti využívat ICT nebyly zadávány úkoly do předmětu informatika. Předměty přírodovědného charakteru a humanitní předměty (vlastivěda, dějepis) byly zadávány přibližně jednou za 14 dní. Výuka cizích jazyků byla omezena na opakování slovní zásoby, příp. žáci mohli dle možností a doporučení vyučujících využívat dostupné audiovizuální materiály. Hlavní pokyn učitelům od vedení školy byl vybírat z učiva pro DV jen to podstatné na základě jejich vlastního uvážení. Rodiče byli opakovaně vyzýváni ke zpětné vazbě k množství a struktuře zadávaného (či probíraného) učiva. Případné připomínky pak řešili primárně konzultací s konkrétním vyučujícím.

 

Žáci a rodiče měli během distanční i prezenční výuky možnost využívat licencované produkty školních verzí MS Office 365, škola rovněž disponovala několika notebooky k zapůjčení. Někteří učitelé sdíleli (nebo přímo streamovali) své hodiny přes YouTube, někteří využívali nabízené programy České televize (ČT edu). Řada učitelů začala využívat množství edukativních aplikací^[6].

 

Hodnocení během jarního DV vycházelo především z doby, po kterou ve druhém pololetí byli žáci ve škole. Pedagogové mohli také zohlednit hodnocení z prvního pololetí a k dobru přičíst i aktivitu a práci žáků během DV. Hodnocení bylo vedením školy pro toto období nastaveno formativním způsobem. Naší snahou bylo žáky i rodiče nepřetěžovat.

 

O podzimním uzavření škol rozhodla vláda 12. října 2020 s účinností od 14. října 2020. Školy tedy měly oproti jarnímu uzavření den k dobru, aby mohly žákům jasně nastavit pravidla DV. Zpět do školy se vracely nejprve děti přípravné třídy, 1. a 2. ročníků (18. listopadu 2020) a následně ostatní žáci 1. stupně, žáci 9. ročníků a rotačním způsobem ostatní žáci 2. stupně (23. listopadu 2020). Dodejme, že k opětovnému uzavření škol došlo se začátkem nového kalendářního roku, tentokrát již však s výjimkou přípravných tříd a 1. a 2. ročníků.

 

Pravidla, jež byla vymezena pro DV při podzimním uzavření škol, částečně vycházela z modelu aplikovaného na jaře. Podzimní DV byla nastavena jako povinná, a to v kombinaci synchronní a asynchronní formy. Dle pokynů MŠMT synchronní online výuka na prvním stupni nemá trvat déle než jednu hodinu a na druhém stupni nemá denně přesáhnout tři vyučovací hodiny za sebou. Vedením školy byla nastavena jednotná platforma pro online výuku, a to MS Teams. Pro běžnou komunikaci, organizační pokyny, zadávání úkolů, omlouvání absence a rozvrh online hodin byl i nadále využíván informační systém Edookit. Organizační pokyny byly rovněž vyvěšeny na webových stránkách školy, na kterých vznikla speciální záložka věnovaná pouze pravidlům a důležitým aktuálním informacím ohledně DV. V rámci možností se vedení školy snažilo důležité informace sdílet též prostřednictvím školního facebookového profilu.

 

Učitelům bylo blíže představeno formativní hodnocení a doporučeno pokračovat v jeho využívání^[7]. V rámci klasifikačního hodnocení měli učitelé možnost využívat pouze známky 1, 2, 3 a N (nehodnoceno). Pokud by učitel ke konci pololetí neměl k některému z žáků dostatek podkladů ke klasifikaci (např. z důvodu opakovaného N), musel by žák absolvovat dodatečné přezkoušení nebo komisionální zkoušky. 

 

Doporučená frekvence zadávání úkolů pro český jazyk a matematiku byla 1–2× týdně, pro ostatní předměty 1× týdně. Předmětům výchovného zaměření byla nastavena frekvence 1–2× za měsíc. Po celou dobu distančního vzdělávání nabízeli vyučující a asistenti pedagoga konzultace žákům i rodičům, jež se realizovaly prostřednictvím telefonických hovorů, online chatů, e-mailů a dalších komunikačních kanálů.

 

Výsledky šetření

V následující části textu seznamujeme čtenáře s dílčími výsledky šetření, jež odrážejí vnímání DV samotnými žáky a rodiči, tedy s odpověďmi rodičů a žáků, jež doplňujeme dalším komentářem. Protože omezený rozsah časopisecké studie neumožňuje představit všechny výsledky, budeme se věnovat pouze některým, pro naši školu stěžejním položkám.^[8] Informovanost a hodnocení jsou témata, která se v debatách s rodiči během DV objevovala nejčastěji. U těchto položek rovněž nabízíme hlubší interpretaci.

 

Z šetření vyplynulo, že komunikace školy byla vůči dalším aktérům vzdělávání během DV dostatečná. Na otázku, zda rodiče mají k dispozici všechny potřebné informace od vedení školy o organizaci výuky, důležitých termínech, nastavení DV apod. odpovědělo kladně 98 % rodičů. Potřebné informace od vyučujících jednotlivých předmětů mělo 96,3 % rodičů. Důvodem byla pravidelná komunikace vedení i jednotlivých učitelů s rodiči a včasné zveřejňování aktuálních informací na webu školy a oficiální školní facebookové stránce. Rovněž se nám osvědčilo nastavení platformy pro oficiální komunikaci, kterou se stal Edookit, jež byl proklamován i všem rodičům.

 

Obdobně komunikaci školy vnímali žáci, kteří však byli kritičtější. Na otázku Věděl jsi všechny informace o výuce, jejím obsahu a nastavení od vyučujících jednotlivých předmětů? (Co se učit, kdy je online výuka atd.) odpovědělo kladně celkem 90,4 % žáků. Někteří žáci však upozorňovali na nejednotnost ve využívání komunikačních kanálů různými učiteli, což jim někdy komplikovalo organizaci práce. V některých případech totiž učitelé využívali Edookit pouze jako prostředek pro upozornění na úkol, který byl blíže popsán v MS Teams. Edookit přitom byl zvolen jako jediná platforma pro zadávání domácích úkolů (DÚ) a práce, zatímco MS Teams měl sloužit pouze pro synchronní online výuku. Zde shledáváme prostor pro jednoznačnější a striktnější nastavení pravidel od vedení směrem k pedagogickému sboru a direktivnějšímu přístupu k jednotné volbě komunikačních cest, a to především u žáků druhého stupně, kterým se častěji v hodinách střídají vyučující.

 

Na další otázku Podařilo se vám nastavit a držet „školní režim“ (podobný tomu – dopoledne škola a odpoledne úkoly – vlastní zájmy)? Zatímco 65,9 % rodičů odpovědělo, že se jim takový režim doma nastavit povedlo, avšak pro většinu z nich s obtížemi, 26,6 % se to nepovedlo, i když to zkusili, a pro 13,6 % rodičů to ani nebylo možné. Žáci situaci vnímali poněkud hůře; podle 57,7 % z nich se takový režim doma nastavit povedlo, podle 37,2 % nepovedlo, i když to zkusili, a podle 5,7 % to ani nebylo možné. Zjištění lze interpretovat dvěma způsoby: buď si rodiče nalhávají, že se školní režim nastavit povedlo i přesto, že žáci to tak nevnímají, nebo (a to je pravděpodobnější varianta) hraje roli fakt, že se šetření nezúčastnili mladší žáci, kteří by svou odpovědí podpořili tvrzení svých rodičů. Z toho plyne, že snáze se školní režim dařilo udržovat mladším dětem. To má patrně souvislost s psychologickým vývojem dětí, které na 2. stupni vstupují do puberty, s čímž souvisí řada dalších aspektů, které mají vliv na motivaci a školní výkon. Lze se ptát, zda škola může nějakým způsobem ovlivnit dovednost dětí nastavit si vhodný režim, který budou schopny dodržovat a současně povede k dosažení jejich cílů. Jako vedení školy vnímáme prostor pro zlepšení práce s učebními styly žáků a aktivnější podporu žáků v dovednosti učit se učit, což by mělo vést k jejich snazší adaptabilitě na nové situace.

 

Zajímal nás rovněž názor na hodnocení během DV. Mělo by se podle vás hodnotit během distančního vzdělávání? Celkem 68,4 % rodičů a 61,2 % žáků se vyjádřilo pro hodnocení, 14,5 % rodičů a 24,1 % žáků se vyjádřilo proti hodnocení. U obou skupin se rovněž objevila odpověď „Hodnotit ano, ale...,” kde tři tečky zastupovaly další faktory, kterými rodiče hodnocení podmiňují (např. nehodnotit jen výchovy, zkoušení jen na kameru, nepoužívat některé známky apod.). Tuto variantu zvolilo 17,1 % rodičů a 14,7 % žáků.

 

Druhá položka zaměřená na hodnocení zněla: Vyhovovala vám změna hodnocení výsledků distančního vzdělávání oproti běžnému hodnocení ve škole? Zde 72,6 % rodičů a 77 % žáků nově nastavené hodnocení vnímalo jako vhodné, 17,6 % rodičů a 16 % žáků jako nevhodné s převažujícím požadavkem na formativní hodnocení. Další požadavky uvedlo 9,8 % rodičů^[9] a 7 % žáků. Výsledky korespondují s debatou týkající se formativního hodnocení ve školách, která odbornou i laickou veřejností rezonuje již delší dobu.

 

Závěr

Cílem dotazníkového šetření na naší škole bylo získat zpětnou vazbu k probíhajícímu DV jak od rodičů, tak žáků, a to v souvislosti s revizí nastavených pravidel oproti jarnímu uzavření školy. Díky tomu jsme mohli zhodnotit vnitřní podmínky školy a jejich vliv na zvládnutí DV.

 

Z odpovědí vyplynul požadavek na jasnější a jednotnější komunikaci a posílení formativního hodnocení na obou stupních školy. Uvědomujeme si, že nastavení vnitřních podmínek školy, jako nejdůležitější východisko pro úspěšné zvládnutí nejen DV, ale jakékoliv nenadálé situace, je jasná komunikace vedení na všech úrovních – jak s rodiči, tak žáky a rovněž pedagogy a dalšími zaměstnanci školy. Dle odpovědí žáků i rodičů v dotazníkovém šetření se ukázalo, že pravidla jsou v naší škole systémově nastavena pro většinu dotazovaných vhodným způsobem. Jedná se především o volbu jednotné komunikační platformy a rovněž platformy pro zadávání práce žákům a průběžné a dostatečné informování rodičů prostřednictvím všech dostupných komunikačních kanálů. Spatřujeme však rezervu v práci dětí i rodičů se zvolenými platformami; žáci i rodiče si s nimi v některých případech nevěděli rady i přesto, že jsme nabízeli kurzy k využívání těchto kanálů, o něž však nebyl velký zájem.

 

V rámci posílení komunikace vidíme prostor i v nastavení vnějších podmínek. Ačkoliv každá škola volí různé komunikační cesty, možná by stálo za zvážení centrální pořízení některých nástrojů, které by mohly využívat všechny školy. V důsledku by byl jednodušší přestup dětí mezi školami a současně by stát na multilicencích ušetřil. Způsob hodnocení je ve školách již tradičním tématem a ani sami odborníci se neshodnou na prospěšnosti jeho různých druhů. Z toho pohledu se nám jeví jako nešťastné, když MŠMT jeden ze způsobů doporučuje v době, která je obtížná již sama o sobě. Současně je pro vedení škol důležité, aby veškeré metodické pokyny směřující od MŠMT i dalších ministerstev přicházely s dostatečným předstihem, byly konzistentní, jasně dané a současně systematické a předvídatelné.^[10]

 

Porovnáme-li vybrané výsledky se zjištěními Štecha a Smetáčkové (2020), kteří své šetření provedli na přelomu května a června roku 2020 (tedy v době, kdy se společnost vzpamatovávala z první vlny pandemie), dojdeme k závěru, že rodiče žáků naší školy hodnotí DV značně pozitivněji, než dokládá výše zmíněný výzkum. Důvodem mohou být dobré vnitřní podmínky a v důsledku toho lepší připravenost na DV během podzimního uzavření, neboť v době mezi první a druhou vlnou pandemie proběhlo několik interních školení, např. k práci v platformě MS Teams, dále to byla debata k formativnímu hodnocení (můžeme se jen dohadovat, jak by hodnocení pro naši školu dopadlo ve stejném období, kdy data výše zmínění autoři sbírali) a učitelé i vedení školy a další zaměstnanci tak byli na podzimní vlnu pandemie mnohem lépe připraveni, než tomu bylo při překotném uzavření škol během jarní vlny. Rovněž byly nastaveny jasné komunikační kanály, které je však zapotřebí neustále zdokonalovat.

 

Dotazníkové šetření nám umožnilo evaluovat proces DV a podchytit mezní případy, se kterými bylo třeba nadále pracovat. Ve většině případů se ale ukázalo, že odpovědi rodičů i žáků značně kopírují Gaussovu křivku – např. v otázce na vhodný počet online hodin se většina (83 %) žáků shodla na tom, že jsou vhodné 2–3 hodiny, a více (nebo naopak méně) hodin chtěla jen poměrně malá část žáků. Z dlouhodobého hlediska si ale uvědomujeme, že monitorování procesů na úrovni školy je při našem počtu žáků, potažmo rodičů, časově i personálně velmi náročné a je vhodné tyto nástroje využívat spíše na menších skupinách nebo je modifikovat tak, aby byly pro naše potřeby efektivnější.

 

Literatura

Hronová, Z. (2020). Školy byly mnoho let skanzeny. Koronavirus je může zreformovat za jediný rok. Dostupné z

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/reforma-skolstvi-ceska-skolni-inspekce-strategie-2030/r~6485e876f40311ea95caac1f6b220ee8/

 

Majerčíková, J., Horníčková, B., & Lorencová, S. (2020). Mateřská škola jako „zabalená krabička“: Sonda do předškolního vzdělávání v čase první vlny pandemie covid-19. Pedagogická orientace, 30(2), 231–241.

 

MŠMT. (2020). Harmonogram uvolňování v oblasti školství. Dostupné z

https://www.msmt.cz/harmonogram-uvolnovani-opatreni-v-oblasti-skolstvi

 

MŠMT. (2020). Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Dostupné z

https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2020/09/metodika_DZV__23_09_final.pdf

 

Pavlas, T., Pražáková, D., Zatloukal, T., Andrys, O., Novosák, J., Folwarczný, R., … Chovancová, K. (2020). Vzdělávání na dálku v základních a středních školách: tematická zpráva. Dostupné z

https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Tematick%c3%a9%20zpr%c3%a1vy/Vzdelavani-na-dalku-v-ZS-a-SS-Tematicka-zprava.pdf

 

Šabata, P. (2020). Koronavirus se projevil jako výborný reformátor vzdělávání. Dostupné z

https://www.irozhlas.cz/komentare/reforma-skolstvi-komentar-povinna-skolni-dochazka-sabata_2008311727_ban

 

Štech, S., & Smetáčková, I. (2020). Jak vnímali rodiče žáků domácí výuku na konci období uzavření škol na jaře 2020? Vybrané výsledky dotazníkového šetření pro rodiče žáků v základních a středních školách z května-června 2020. Dostupné z

http://kpsold.pedf.cuni.cz/upload/V%C3%BDsledky_Covid_web_final.pdf

 

Autoři

Mgr. Michal Lupač, Ph.D.,

vystudoval obor Učitelství pro 1. stupeň na PdF MU, kde následně obhájil disertační práci v doktorském studijním programu Pedagogika. V rámci svého výzkumu se zabýval českými i zahraničními kurikulárními dokumenty zaměřenými na tělesnou výchovu. V současnosti působí jako zástupce ředitele pro 1. stupeň na základní škole ve Šlapanicích.

Kontakt: michal.lupac@zsslapanice.cz

 

 

PhDr. Pavel Vyhňák

vystudoval učitelství, obor dějepis a fyzika na PdF MU v Brně a svou rigorózní práci obhájil na Katedře historie PdF MU. Působí jako ředitel na základní škole ve Šlapanicích, okres Brno-venkov, kde se snaží na plný úvazek věnovat vedení jedné z největších základních škol v republice a v mimořádných okamžicích volna být otcem a manželem.

Kontakt: pavel.vyhnak@zsslapanice.cz

 

 

Mgr. Mirka Rollinková

vystudovala speciální pedagogiku na PdF UP v Olomouci. Na základní škole ve Šlapanicích působí jako speciální pedagog a zástupce ředitele pro inkluzi. Je spoluautorkou učebnice Mediace a rodinná mediace.

Kontakt: mirka.rollinkova@zsslapanice.cz

 

 

 

 

^[1] Vztah mezi odpověďmi a socioekonomickým statusem rodičů popisuje např. Štech a Smetánková (2020). Lze předpokládat, že stejným způsobem socioekonomický status ovlivňuje rovněž odpovědi rodičů žáků naší školy.

^[2] Rodičů bylo celkově méně, protože někteří mají na ZŠ více dětí. Své odpovědi však vždy vztahovali k danému dítěti.

^[3] Důvodem byla snaha o nepřetěžování rodičů, neboť žáci přípravné třídy, 1. a 2. ročníků by nebyli schopni dotazník samostatně zvládnout.

^[4] Třídní učitelé disponují služebními mobilními telefony.

^[5] Dalšími komunikačními kanály byly např. tyto aplikace: WhatsApp, Viber, Messenger, Skype, Discord, Jitsi Meet, Meet.vpsFree, Zoom.us. I přes podzimní sjednocení se v některých případech vyučující rozhodli zachovat z jara zaběhnutou komunikaci na jiné platformě, než byl školou zvolený Edookit (resp. MS Teams pro vysílání). Někteří rodiče následně zmiňovali roztříštěnost informací, které nenacházeli vždy na jednom místě.

^[6] Jsou jimi např.: Kahoot, Quizziz, Edpuzzle, Quizlet, ClassDojo, Tools for Educators, National Geographic Kids, TeachingEnglish, Starfall, LearnEnglish Kids, Lyrics Training, Puzzlemarker, Busy Teacher, Socrative nebo PhET. Dále škola využívá komerční software pro výuku ČJ, M a AJ – UmimeTo.cz

^[7] Vedení školy pro učitele naplánovalo několik školení o formativním hodnocení vedených externími lektory, nicméně z důvodu protiepidemických opatření k většině z nich nedošlo.

^[8] Pro další výsledky se můžete obrátit na e-mailové adresy autorů uvedených za textem.

^[9] Někteří rodiče uvedli, že nemohou odpovědět; týkalo se to těch, jejichž děti nastoupily do 1. třídy nebo během letních prázdnin přestoupily z jiné školy.

^[10] Připomeňme např. protiepidemický systém (PES), který nebyl politiky dodržován a pro vedení školy byl proto v plánování dalších kroků nepoužitelný.