Poměrně často slýcháváme otázku, jaký je rozdíl mezi have got a have a zda je možné tato slovesa zaměnit ve větách s významem mít, vlastnit. Občas, obvykle od lidí starší generace, můžeme dokonce slyšet: Have you any brothers or sisters? Asi jste překvapeni, protože hledáte v otázce got. Ano, máte pravdu, ale není to nesprávně. V minulosti se takto otázka běžně tvořila a používala, učilo se tak dříve i v českých školách. V současné angličtině je ale tento způsob považován za zastaralý a mladí lidé vždy použijí otázku s got.
V českých školách učíme většinou britskou angličtinu, přesto naši žáci mohou slyšet: Do you have any pets? A mohou se nás ptát, jak se tato věta liší od Have you got any pets? a kterou z nich mají používat. Mezi otázkami je drobný kulturní rozdíl. Přestože se hranice a bariéry mezi britskou a americkou angličtinou stírají, zde narážíme na tradiční rozdíl mezi tím, co bychom použili v Británii (Have you got any pets?) a tím, co je běžné ve Spojených státech amerických (Do you have any pets?). Děti v Americe se někdy přímo učí, že v těchto otázkách nemají got používat. Významový rozdíl ale mezi nimi není, v každodenní mluvě můžete použít oboje. Pro české děti je otázka s got navíc i snažší, protože tvoří otázku inverzí, podobně jako u slovesa to be.
Je všeobedně známo, že sloveso have se běžně nepoužívá v průběhové formě s -ing. Jsou ale situace, kdy jej tak použít můžeme. Pak je význam slovesa dynamický a mluvíme většinou o nějaké činnosti, například: I’m having a bad day. I’m having a crisis right now. I am having a day off. I’m having my snack. Pro srovnání uvádíme dva příklady: We have (got) coffee. (Máme kávu.) We are having coffee. (Dáváme si kávu.)
Závěrem tedy můžeme říci, že ve významu mít, vlastnit je možné použít have you got i do you have. Have got nelze ale použít v dynamickém významu, zde musí být pouze have.
Nikdy ale nepoužívejme have nebo have got v otázce Can I have a question? Je to Czenglish, správná formulace zní Can I ask a question? If you have (got) a question, write to us.
Přijímací zkoušky na střední školy a příprava na ně jsou tématem, které zaměstnává žáky i učitele nejméně jeden celý školní rok. Určitě jsou tématem nejen diskusí v předmětech, kterých se bezprostředně týkají, ale také rozhovorů v hodinách angličtiny.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)
V tomto příspěvku se budeme věnovat české výslovnosti, ovšem nejenom v daném čísle, neboť půjde o tematickou řadu. Tentokrát pojednáme o výslovnosti samohlásek a v dalším čísle o správné artikulaci souhlásek, a to především v souvislosti s výukou češtiny jako cizího jazyka, neboť děti/cizinci navštěvují české školy.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)