Je září, jsme zpátky ve škole a mezi hlavní témata našich hovorů nepochybně patří vyprávění o tom, co jsme dělali o prázdninách. A vzhledem k tomu, jak Češi milují přírodu a pobyt v ní, určitě na ni dojde řeč i v hodinách angličtiny. Takže vzhůru do přírody!
Ale pozor, to známé slovíčko nature použijeme mnohem méně než v češtině – vlastně skoro vůbec. Angličtina volí konkrétní označení pro dané místo, tedy například řekneme: In the summer I love spending time outdoors/in the countryside/in the forest, nebo když líčíme krásnou přírodu, užijeme obraty, jako jsou beautiful landscape/scenery/countryside (We spent a week in the mountains and the scenery/landscape was amazing!).
Když vaši žáci budou popisovat, jak chodili do přírody nebo spali pod širákem, bude jim stačit jednoduché We usually went for a walk in the countryside and once my friends and I slept in the open air/under the stars. A podobně tomu bude, i pokud se chodili koupat třeba na přírodní koupaliště: By my grandparents’ house there is a lake where we went swimming, nebo když chodili na filmy do letního kina, kde seděli na lehátku a popíjeli něco studeného: In the summer I love going to the outdoor cinema/open air cinema, sitting on a deckchair and having a nice cool drink.
Kdy tedy použijeme slovo nature? Například v kontextu televizních pořadů o přírodě: I enjoy watching nature programmes on TV nebo když mluvíme o matce přírodě (Mother Nature) nebo něčí lásce k přírodě (his love for nature) a také v řadě idiomů. Ale nature není místo, kam bychom mohli jít.
A na závěr ještě malá výslovnostní odbočka: myslíte, že písmeno „a“ se v první slabice slov nature a natural vyslovuje stejně, nebo rozdílně? Za bé je správně, protože podstatné jméno nature se vyslovuje s dvojhláskou /eɪ/, zatímco přídavné jméno natural s otevřenou samohláskou /æ/ (jako například ve slově cat).
Ailsa Marion Randall, M.A. a Mgr. Irena Headlandova Kalischova, Ph.D.
Katedra anglického jazyka a literatury
Pedagogická fakulta MU
Přijímací zkoušky na střední školy a příprava na ně jsou tématem, které zaměstnává žáky i učitele nejméně jeden celý školní rok. Určitě jsou tématem nejen diskusí v předmětech, kterých se bezprostředně týkají, ale také rozhovorů v hodinách angličtiny.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)
V tomto příspěvku se budeme věnovat české výslovnosti, ovšem nejenom v daném čísle, neboť půjde o tematickou řadu. Tentokrát pojednáme o výslovnosti samohlásek a v dalším čísle o správné artikulaci souhlásek, a to především v souvislosti s výukou češtiny jako cizího jazyka, neboť děti/cizinci navštěvují české školy.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)