Potřebujeme-li vyjádřit ve větě významem slovo příležitost, tedy že něco je proveditelné a možné, použijeme opportunity s infinitivem, případně s předložkou of + ing tvarem: Our school provides some great opportunities to meet people from different countries. I had the opportunity to go on a language exchange last year. Learning English gives you so many opportunities to get a good job.
Použití slova possibility je méně časté, což vás možná překvapí. Roli zde hraje míra pravděpodobnosti a slova possibility a change od sebe odlišuje skutečnost, jak něco je či není možné nebo reálné: Our school has a good chance of winning the sports competition this year. Za zmínku také stojí, že oba výrazy se pojí s předložkou of + ing, případně s infinitivem: It's the possibility of getting into a good school that makes me want to study hard.
Chance a possiblity se běžně pojí s vazbou there is nebo vedlejší větou s that: There's a possibility/chance that I will have to take the exam again – I really messed up. V přítomném čase je tato vazba naprosto neutrální a nevyjadřuje, zda k události došlo, či ne. Použijeme-li ji ale v čase minulém, rozhodně implikujeme, že se událost neuskutečnila: There was a possibility of his going to America, but in the end he did not get the visa.
Slovo chance má také několik specifických použití, např. second chance (druhá šance) a take a chance, což znamená riskovat. I decided to give the pupils a second chance as they had done so badly in the first test.
I think my pupils are good enough already to pass the exam but I'm not taking any chances so we are going to do some mock tests.
Využijete-li příležitost, abyste užili slovo opportunity, possibility nebo chance ve větě, a přesto uděláte chybu, vždycky máte šanci ji opravit. Ale zbytečně neriskujte!
Ailsa Marion Randall, M.A. a Mgr. Ivana Hrozková, Ph.D.
katedra anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU
Přijímací zkoušky na střední školy a příprava na ně jsou tématem, které zaměstnává žáky i učitele nejméně jeden celý školní rok. Určitě jsou tématem nejen diskusí v předmětech, kterých se bezprostředně týkají, ale také rozhovorů v hodinách angličtiny.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)
V tomto příspěvku se budeme věnovat české výslovnosti, ovšem nejenom v daném čísle, neboť půjde o tematickou řadu. Tentokrát pojednáme o výslovnosti samohlásek a v dalším čísle o správné artikulaci souhlásek, a to především v souvislosti s výukou češtiny jako cizího jazyka, neboť děti/cizinci navštěvují české školy.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)