Jako ideové východisko svého textu jsem si zvolila myšlenku Alberta Einsteina (1931, s. 97), podle kterého je fantazie důležitější než vědění. „Vědění je ohraničené, fantazie pojme celý svět. Logika tě dostane z bodu A do bodu B, představivost tě dostane všude.“ Potřeba rozvoje kreativity (pojmy kreativita a tvořivost zde považuji za synonyma) u žáků 1. stupně ZŠ je uvedena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) jako jeden z důležitých cílů, přičemž prolíná všechny vzdělávací oblasti, klíčové kompetence i průřezová témata. O tom, že tvořivosti je v souvislosti s výchovně vzdělávacím procesem věnována pozornost, svědčí také výzkumy, např. mezinárodní výzkum organizovaný European Schoolnet1 (Gras-Velázquez a kol., 2014). Tvořivost představuje důležitou složku výukového procesu zejména proto, že je spojená s konstruktivisticky vedenou výukou a zapojuje divergentní myšlení, což zahrnuje rozvoj představivosti a hledání různých alternativ řešení problému. Za nejdůležitější přitom nepovažuji produkty, které při kreativním procesu vzniknou, jako spíše samotný proces, kterým si žák prochází a který jej průběžně formuje a umožňuje mu kontinuálně rozvíjet svou samostatnost, autodeterminovanou motivaci, sebeřízení, metakognitivní strategie, schopnost kritického myšlení a jiné komponenty důležité pro procesy sebeaktualizace (Maslow, 1976). Zapojení kreativizačních metod do vyučování v primární škole může žákovi zároveň dopřát pravidelné zažívání pocitů kompetence, sounáležitosti, úspěchu a radosti ve vlastním edukačním procesu, jsou-li respektovány prokreativní faktory a podmínky (Hlavsa, 1986), vycházející z potřeb a osobnostních specifik žáka, a eliminovány faktory a podmínky antikreativní, ve školním prostředí, ovlivňované zejména učitelem a materiálně-technickým prostředím.
Níže představím kreativizačně-edukační program Cool Animal School – Learning through joy (CAS), jenž jsem vytvořila původně jako podpůrný didaktický materiál pro výuku angličtiny pro své někdejší žáky 1.–5. ročníku. Jeho účelem bylo seznámení žáků se slovní zásobou z různých tematických okruhů hravým a přirozeným způsobem a jejího propojení s dalšími vzdělávacími oblastmi metodou Content and Language Integrated Learning (CLIL). Jedná se o soubor celkem padesáti veršovaných textů o zvířatech v angličtině, z nichž některé texty byly zhudebněny (jsou hrány např. v Českém rozhlasu ‒ rádio Junior). K nim jsem dále vypracovala kreativizační úkoly, jež byly v rámci mé diplomové práce výzkumně ověřovány z hlediska rozvoje kreativity v oblasti výtvarné, literární, dramatické a hudební s dalšími interdisciplinárními přesahy. Ve výzkumu v mé disertační práci byl dále tento soubor úkolů ověřován jako efektivní prostředek rozvoje svébytnosti žáka v rámci synergického rozvoje klíčových kompetencí, dosahování cílů průřezových témat, především Osobnostní a sociální výchovy, a budování tzv. „měkkých dovedností”.
Cool Animal School – Learning through joy (CAS)
CAS je kreativizačně-edukační program, ve kterém využívám principy problémového vyučování a potenciální paralely situací obsažených v jednotlivých humorných, často i bizarních příbězích, kde jsou zvířata antropomorfizována, a reálného života a aktuálního prožívání žáků, kteří úkoly řeší prostřednictvím (nejen estetické) tvorby. Zároveň takto koncipované úkoly odbourávají obavu ze špatného řešení, jelikož všechna řešení, jsou-li respektována předem stanovená pravidla (např. být slušný nebo nezasahovat do integrity jiného žáka), mohou být považována za správná. Účelem je systematický rozvoj malé, každodenní kreativity, v literatuře označovanou jako „little c”, kterou je možné pozorovat ve strategiích jednání jedince, při řešení překážek v běžných životních situacích vyžadujících improvizaci a tvořivý přístup k problému. Tento druh tvořivosti je zdrojem osobnostního růstu jedince, prostředkem seberealizace a sebeaktualizace (Maslow, 1976).
Program CAS je rozdělen na dvě části z hlediska adekvátnosti textů a z nich vyplývajících úkolů – první je vhodná pro věkovou skupinu 6–8 let a druhá pro 8–11leté. Jednotlivé úkoly a navržené činnosti vycházejí z mých 15letých pedagogických zkušeností a jsou zčásti inspirovány konvenčními kreativizačními metodami, technikami a strategiemi (např. R. Portmann, 2011; E. Szobiová, 2004; R. Fisher, 2011) a průběžně upravovány na základě aktuálních výzkumných zjištění.
Design úkolů v programu CAS
Kreativizačně-edukační úkoly ze strategie CAS se dynamicky prolínají s cíli z dalších vzdělávacích oblastí definovanými v RVP ZV (zejména Člověk a jeho svět), rozvojem klíčových kompetencí a tzv. „jemných dovedností“, průřezovými tématy s důrazem na cíle OSV v kontextu metody CLIL. Využívají principů problémového vyučování, kooperativního vyučování, multisensoriálního přístupu, zážitkového učení, reflektují poznatky teorie mnohočetné inteligence H. Gardnera, teorie smysluplného učení D. Ausubela a dalších přístupů podporujících individualizaci a diferenciaci v edukačním procesu. V programu CAS rozlišují čtyři kategorie navržených úkolů zaměřených na výtvarnou (vizuálně obraznou), jazykově-literární, dramatickou a zvukově-hudební imaginaci, tvorbu a komunikaci:
1) Úkoly v rámci práce s piktogramy a ideogramy vycházejícími ze slovní zásoby obsažené ve zhudebněných básničkách/veršovaných příbězích (tzv. Cool Cards)
2) Úkoly s obsahem tematicky vycházejícím z děje básničky/příběhu v propojení s vybranými českými i světovými uměleckými díly)
3) Úkoly na rozvoj klíčových kompetencí a cílů průřezových témat definovaných v RVP ZV s důrazem na OSV a rozvoj tzv. „měkkých dovedností"
4) Úkoly s dílčími očekávanými výstupy ze vzdělávacích oblastí definovaných v RVP ZV pro 1. stupeň ZŠ a důrazem na multisensoriální přístup, rozvoj kritického myšlení, badatelskou a experimentální výuku.
V navrženém postupu doporučuji pracovat s každým textem přibližně měsíc, v různých předmětech i doma. Úkoly vybírat s ohledem na osobnostně-typologická specifika dětí, např. podle typologie Myers-Briggs Type Indicator – (MBTI), učebního stylu a dalších potřeb a preferencí žáků. Jednotlivé úkoly vždy vycházejí ze stěžejního tématu/témat obsažených v daném textu. V textu písničky Speaky, ke které níže uvedu vybrané aktivity, jsou tato témata: já (jaký/á jsem, co umím, co neumím, čím jsem jedinečný/á), různé schopnosti a dovednosti, jinakost (její přijímání a respektování), podivuhodná přátelství, různé řeči/dorozumívací prostředky, síla představivosti, fantastická místa, fantastické zážitky. Pokud má úkol více částí, první je zpravidla věnována rozvoji imaginace a fantazie, ve druhé je cílem propojení s reálným světem žáků, jejich aktuálním prožíváním, individuálními zážitky, zkušenostmi a prekoncepty. Většina úkolů slouží k výtvarně-vizuální, dramatické, jazykové-literární i a/nebo zvukově-hudební tvorbě, vnímání i komunikaci, ale jejich užití je flexibilní a variabilní a záleží na učiteli, jak danou metodu pojme a zohlední při tom atmosféru ve třídě, časově-tematický plán, znalost jednotlivých žáků i další faktory. Stejně tak míra integrace metody CLIL závisí na aktuálních možnostech učitele a dalších sledovaných výchovně-vzdělávacích cílů. Poskytuje tedy příležitost také pro rozvoj kreativity pedagoga. Jednotlivé úkoly je vhodné rozstříhat na kartičky, které si žáci postupně – tak, jak je vypracovávají, vlepují do svých kreativních sešitů (s podtitulem: Creating my special ME through „little c“), což může být jakýkoliv sešit formátu A4 (orientovaný na šířku). Do dalšího sešitu (ideálně kapesní velikosti) si žáci průběžně zaznamenávají všechny nápady, myšlenky a otázky, které je k tématům vycházejícím z básničky/příběhu pro daný měsíc napadají.
Text písničky Speaky
I can hop, I can fly, / Umím poskakovat, umím létat,
I can learn to speak, / umím se učit mluvit,
I fly high up in the sky / létám vysoko v oblacích
With a nice song in my beak! / s hezkou písničkou v zobáčku!
I can hop, I can fly, / Umím poskakovat, umím létat,
I can learn to speak, / umím se učit mluvit,
They say I am a funny guy / Říkají, že jsem legrační chlapík
Always laughing like a freak! / pořád se smějící jako blázen!
I can hop, I can fly, / Umím poskakovat, umím létat,
I can learn to speak, / umím se učit mluvit,
I´m a sly and nosy super spy, / jsem zvědavý a mazaný superšpión,
Out of everywhere I peek! / Odevšad vykukuju!
There are so many things to try, / Je tolik věcí k vyzkoušení,
Don´t ever let life pass you by… / nikdy nedovol, aby ti život utekl mezi prsty...
So come and jump in my / Tak pojď a naskoč si do mé
Little pocket and fly / kapsičky a poleť
Among the clouds running high / mezi mraky běžícími vysoko
To play hide and seek / hrát na schovávanou
And then we´ll go sledging / a poté půjdeme sáňkovat
Down the highest mountain peak! / z vrcholku nejvyšší hory!
And when it´s time to say Goodbye, / A když je čas říct sbohem,
I´ll take you home to your bed and lie / vezmu tě domů do tvé postele a lehnu
Down next to you / vedle tebe,
To sing you a lullaby… / abych ti zazpíval ukolébavku...
Then I will kiss you on your cheek / Potom tě políbím na tvář
And guide you to Sleepy Creek... / a doprovodím do Ospalé zátoky…
Ukázka zhudebněné verze: https://youtu.be/h9gFVw7N0Us
Možnosti práce s písničkou Speaky ve výuce
Podoba didaktických textů pro výuku angličtiny krystalizovala během osmi let průběžné aplikace kreativizačních úkolů do vyučování na 1. st. ZŠ. Všechny úkoly jsou určeny k práci ve dvojici nebo ve skupině a nabízejí jakýsi „problém”, jenž mají žáci vyřešit formou diskuse, či výtvarnou (V), literární (L), dramatickou (D) či hudební (H) tvorbou/komunikací dle uvážení učitele v závislosti na dalších edukačních cílech pro dané období. U aktivit z 2.–4. kategorie (viz výše), jež nejsou primárně zaměřeny na budování znalostí a dovedností ze vzdělávacího oboru Angličtina, si učitel ke každé aktivitě může předem připravit cca 5–10 klíčových výrazů v tomto jazyce, se kterými při ní bude se žáky pracovat. Žáci by zároveň měli být při řešení jednotlivých „problémů“ podněcování k pravidelné práci s překladači typu Google Translate nebo podobnými nástroji, jež umožňují zároveň poslech výslovnosti.
BBB (bed, bath, bus) aneb Měsíc plný otázek/myšlenek/nápadů: V průběhu celého měsíce si zaznamenávej do svého „nápadníku“ všechny otázky, myšlenky a nápady, které tě napadnou k tématům z této básničky (slovy nebo obrázky). Na konci měsíce je můžeme navzájem sdílet a diskutovat o nich. (L, V)
Být na jeden den…: Jaké by to bylo, kdybys mohl být na jeden den ptákem? Jak bys vypadal/a? a) Napiš o tom, co jsi všechno zažil/a (doplň ilustrací), b) jak bys vypadal/a jako pták? ～Chtěl/a jsi někdy být někým jiným? Proč? (L, V)
Co se stane, když dáš dohromady…?: Představ si, že máš za kamaráda někoho, jako je Speaky. Co je to za zvíře? Co všechno byste spolu mohli zažít? (L, D, V)
Co kdyby…: Co kdybys mohl dělat/mít/umět cokoliv, co si přeješ? Co by ti to přineslo a co třeba naopak „odneslo“? (L, D, V)
Cool Stories: Použij Cool Cards a Rainbow Cards (piktogramy a ideogramy vizuálně vyjadřující slovní zásobu z dané básničky/veršovaného příběhu) a vytvářej neuvěřitelné věty/příběhy a hraj s nimi další hry podle přiložených instrukcí. (L, D, V) Obrázek 3
Diskutuj/argumentuj: Vylosuj si lísteček s jedním z těchto tvrzení: Létat je lepší než vydržet půl hodiny pod vodou. Vydržet půl hodiny pod vodou je lepší než umět létat. Být zvědavý/á je dobrá vlastnost. Být zvědavý/á je špatná vlastnost. Stačí, když umíš mluvit jednou řečí. Je dobré umět více řečí. Nejlepší je trávit volný čas sezením u počítače/televize. Ve volném čase je nejlepší si hrát venku. Zkoušet nové věci je důležité. Když někdo něco neumí, je dobré se mu smát. Když má kamarád/ka špatný nebo nebezpečný nápad, půjdu do toho s ním/ní, abych nevypadal/a jako „baba“… a po dobu 2 minut se ho snaž obhájit. Následně o těchto tvrzeních diskutujte se zbytkem třídy. (příp. varianta – učitel říká tato tvrzení, děti zvedají (nebo nakreslí na omyvatelnou tabulku) smajlíka nebo mračouna, po každém „kole“ následuje diskuze o názorech dětí. (D)
Graphic-Narrative-Embodied Play (s otázkami): Při výtvarné realizaci úkolu č. 2 spolupracuj se svým spolužákem/spolužačkou. Navzájem se průběžně dívejte na svá vznikající díla a pokládejte otázky (můžou začínat např. Jaký? Kdo? Co? Kdy? Kde, ale můžou být jakékoliv, které tě k jeho/jejímu dílu napadnou). Alespoň 5 informací (odpovědí na tvé otázky) si poznamenej a poté s jejich pomocí spolužákovo/spolužaččino dílo představ třídě. (D, V)
Hra: Žáci stojí v kruhu a jeden z žáků začne: „I can hop, I can fly (u toho daný pohyb předvádí)… and I can… a předvede nějaký další (třeba legrační) pohyb. Spolužák vedle něj zopakuje: „I can hop, I can fly, I can (zopakuje pohyb předchozího spolužáka a přidá svůj). Žáci mohou, ale nemusí své vymyšlené pohyby pojmenovat (anglicky). (D)
Chyby nás učí: Proč myslíš, že je chyba důležitá? Představ si ji jako nějakou hrozně pozitivní/milou/legrační bytost, nakresli ji a připiš k ní dokončenou větu: „Přišla jsem za Tebou, abych...“ (L, V)
Interview s důležitou osobou, odborníkem, autorem vztahujícím se k tématu/tématům z textu o Speakym: Udělej rozhovor s nejobdivuhodnější osobou, kterou znáš, a zeptej se jí také na její nejzajímavější životní zážitky! Stačí jej napsat, ale můžeš ho i natočit, pokud s tím dotyčný/á bude souhlasit. / Znáš někoho z cestovní kanceláře? Zeptej se ho, co všechno je potřeba zařídit při plánování nějaké dobrodružné cesty. Poté sám/sama jednu naplánuj (nezapomeň na reklamní plakát detailní rozpis cesty, ubytování atd. ...). (L, D, V)
Interview s hlavní postavou (vedlejší postavou) z textu: Vymysli, jak by mohl vypadat rozhovor s hlavní (nebo vedlejší) postavou z básničky (tedy se Speakym nebo Jimmym). (L, D)
Jak zůstat zdravý a v bezpečí: Speaky s Jimmym zažívají v této básničce spousty dobrodružství. Co všechno by se jim ale také mohlo přihodit? ～Stalo se ti někdy, že ses dostal/a na místo, odkud jsi se nedokázal/a dostat? Jak jsi to vyřešil/a? ～ Speaky a Jimmy se dobře znají, ale co když tě osloví někdo, koho neznáš? a) zkus si se spolužákem zahrát nějakou nebezpečnou situaci a vymyslet dvě různá řešení (konce) – dobré a špatné. (L, D, V)
Jaká/jaké si myslíš, že: …má Speaky ještě další schopnosti?/…Speaky ještě umí jazyky?/…má nejraději písničky/ukolébavky?/…má speciální převleky na různé činnosti?/…jsou Speakyho nejoblíbenější místa, kam Jimmyho bere?/…má Speaky kromě Jimmyho ještě kamarády? (L, V)
Když to není, musí to být…: Ve dvojici nebo ve skupince vymyslete všechny (!) možnosti, na co (jako co) by se daly použít sáně (a sleigh), postel (a bed), kapsa (a pocket). Stalo se ti někdy, že jsi využil/a věc jinak, než na co je určená? (L, V)
Kouzelné obrázky/příběhy: Spolužák ti dá nedokončený obrázek nebo příběh na téma: „Jak jsem jednou usnul a probudil se na (v/u/pod)...“ a tvým úkolem je ho dokončit. (L, V)
Krasohled: V průběhu celého měsíce si slovy nebo obrázky zaznamenávej všechno, co ti připadalo milé, hezké nebo se ti povedlo. (L, V)
Mám to jinak: Každý/á jsme jiný/jiná, a to je právě to, co dělá svět tak báječným místem. Každý nějak jinak vypadá, má jiné vlastnosti, něco jiného umí a něco jiného zase neumí, něco mu dělá radost, ale zároveň mu něco dělá i starosti, které si třeba neumíme ani představit. Vymyslete ve skupinkách, jaký/á je a jaké radosti/starosti má chlapec nebo dívka, který/á: a) žije v Himalájích, b) žije v dětském domově, c) je na vozíčku, d) je výjimečně „chytrý/á. (L, V)
Místo v mém světě: Kdybys mohl/a navštívit jakékoliv místo (v reálném či fantazijním světě), jaké by to bylo? S kým bys tam chtěl/a být? Co bys tam chtěl/a zažít? Kdybys to místo měl/a vystihnout melodií, jak by zněla? ～Jaké bylo nejúžasnější místo, které jsi zatím navštívil/a? (L, D, V, H)
Najdi způsob, jak…: Nauč kamaráda/ku tvou oblíbenou písničku, hru, trik… zkrátka cokoliv, co si myslíš, že ještě neumí a ty mu/jí to můžeš ukázat. (D)
Napiš všechno, co víš o: a) sobě; b) spolužákovi/spolužačce, kterého/kterou máš právě – po své pravé straně; c) nějaké cizí řeči; d) tvém nejoblíbenějším místu (L, V)
Nápady sem! (asociace/brainstorming): Házejte si se spolužáky míčkem. Začne učitel – řekne jméno jednoho žáka a ten, komu míček hodí, řekne první pěkné nebo alespoň neutrální slovo, které ho k tomuto jménu napadne, řekne jméno dalšího spolužáka a hodí míček dál… (L)
Naslouchání tajné řeči (stromů, zvířat, rostlin, mraků…): Lehni si na nějaké pohodlné místo, zavři oči a představ si, že: létáš mezi mraky/ jsi na vrcholku nejvyšší hory/doma v posteli. Co slyšíš? Co cítíš? Co můžeš nahmatat kolem sebe? Poté toto místo a) popiš, b) nakresli/namaluj. (L, D, V, H)
Navrhni vynález: V Cool Animal School se prolíná svět lidí a zvířat. Jak se dorozumívají? Dokázal/a bys vymyslet vynález, který by jim při dorozumívání pomohl? ～Stalo se ti někdy, že ti někdo nerozuměl, nebo že tys někomu nerozuměl? Jak jste to vyřešili? (L, D, V)
Natoč reportáž/videomedailonek: O sobě: Jak vypadáš? Jaký/á si myslíš, že jsi? Co o tobě říkají ostatní? Co rád/a děláš? Umíš něco neobvyklého? (Může to být opravdu cokoliv!) (L, D)
Otázky (nahlížení „za oponu” textu: Podívej se na ilustraci k písničce Speaky a zapiš si 3 otázky, které tě napadnou. Poté si písničku poslechni a (s pomocí paní učitelky/pana učitele) si její text přečti a přelož. Zapiš si dalších 5 otázek na „tajné detaily” v tomto příběhu. Ve dvojici se spolužákem/spolužačkou si vzájemně své otázky pokuste zodpovědět. (L, V)
Pocity/emoce: Jak bys vyjádřil/a svou dnešní náladu? Zkus to a) pohybem, postojem, tanečkem, b) výtvarně – použij k tomu různé netradiční „štětce“ (Obrázek 1 a Obrázek 2), c) popěvkem, melodií, písničkou nebo zvukem. (D, V, H)
Podívej se na to jinak (jinýma očima): Zavři oči a za poslechu této hudební skladby: https://www.youtube.com/watch?v=dFaCxpXsWkU si představuj, že jsi Speaky a volně si létáš nad krajinou. Kde všude jsi byl/a? Co všechno jsi viděl/a? Byl to příjemný pocit, nebo ses spíš bál/a? (L, V, H)
Pohybově-dramaticko-taneční prvky: Vymyslete ve skupině (po 3–4): a) „pohybově-dramatické znázornění první část písničky Speaky (až po „… out of everywhere I peek!). (D)
Pokus: Chovej se po dobu 1 minuty jako tvůj kamarád/kamarádka/spolužák/spolužačka a ostatní hádají, kdo jsi. (D)
Pomoz…: Speaky rád tráví čas se svým kamarádem ze světa lidí – klukem Jimmym. V některých situacích má ale trochu problém, například: Když jde do knihovny, chtějí po něm kartičku čtenáře. / Když jede autem, musí být připoutaný bezpečnostním pásem. / Když chce vejít do obchodního centra, dveře na fotobuňku se nechtějí otevřít, protože ho fotobuňka „nevidí“. / Rád by si někdy dal zmrzlinu, ale zobákem mu nejde jíst. Vymyslete ve dvojici/skupince, jaké další potíže ve světě lidí může Speaky mít a jak bys mu je pomohl/a vyřešit? Problém a jeho řešení a) nakresli/namaluj, b) předveď jako dramatickou scénku ve dvojici/skupině, c) napiš o tom krátký příběh. ～Stalo se ti někdy, že jsi byl na místě, kde jsi byl znevýhodněný? Co byly největší překážky? Povedlo se ti je překonat? (L, D, V)
Předveď a hádej: Předváděj postupně výrazy z jednotlivých Cool Cards a poté i jednoduché věty v pořadí jaký/kdo/dělá co/kde (viz Instrukce pro hraní s Cool Cards – úkol 44). ～Předveď nějakou schopnost/dovednost a ostatní hádají, co to je. (D)
Přirovnání „s duší” (metafory/aforismy): Vymysli co „nejbarvitější“ přirovnání pro nějaký specifický rys tvého spolužáka/spolužačky: např. „Tvé oči jsou jako...“; „Když se směješ, zní to jako...“ apod. Poté jedno z nich vyjádři výtvarně. (L, V)
Rozhovor na prapodivném místě: Zahraj rozhovor Speakyho a Jimmyho: mezi mraky/na vrcholku nejvyšší hory/v Jimmyho posteli/v Ospalé zátoce. (D)
Rým/básnička: Napiš básničku na téma „Tohle jsem já!/This is me!“. Použij stránky www.rymovac.cz, příp. www.rhymezone.com. Poté text ilustruj. (L, V)
Superschopnost/kouzelná moc: Představ si, že bys měl/a kouzelnou hůlku a mohl/a si přičarovat jakoukoliv schopnost/kouzelnou moc. Co by to bylo? Co bys díky ní mohl/a zažít? ～ Jaká je tvoje skutečná „superschopnost“? Může to být opravdu cokoliv – umíš upéct skvělou bábovku? Stavět neobyčejné věci z lega...? ～ Už jsi někdy někomu pomohl? A někdo pomohl tobě? Proč je důležité si navzájem pomáhat? Znáš někoho, kdo nemůže dělat to, co by chtěl, a proč to tak je? Napadá tě, jak bys mu mohl/a pomoct? Můžeš použít svou skutečnou nebo imaginární superschopnost. (L, D, V)
Stalo se mi: Představ si, že jsi ve „Sleepy Creek“ neboli „Ospalé zátoce“. Jak to tam vypadá? Koho jsi tam potkal/a? Čím je to tam speciální? Jak se tam cítíš? Jaké jsou tam bytosti? Jak to tam voní/zapáchá? Jak to tam „zní“?～Jaká zátoka by to ještě mohlo být a čím by byla speciální? Ocitl/a ses někdy skutečně na místě, které ti připomínalo nějaké místo, o kterém se ti předtím zdálo? (L, D, V, H)
Vnímej všemi smysly: 1) Zavři oči a zkus poznat spolužáka/kamaráda a) po hlasu, b) po hmatu (obličej), 2) Představ si, že jsi ve „Sleepy Creek“ a popiš (výtvarně ztvárni), co vidíš, slyšíš, cítíš (čichem i hmatem), popiš, jak to tam asi chutná a (samozřejmě po poradě s nějakou věrohodnou místní bytostí) ochutnej něco, co uvidíš kolem sebe. ～Pojďme se vrátit zpátky na zem… jak zjistíš, že něco můžeš/nemůžeš jíst? Co uděláš, když sníš ty nebo někdo jiný nějakou nebezpečnou (třeba jedovatou) věc? (L, D, V, H)
Vyhledej informace, zjisti, zeptej se, pátrej: Zjisti od rodičů/prarodičů co nejvíc detailů z tvého života (Kdy jsi udělal/a první krok? Jaké bylo tvé první slovo? Jaké slovo jsi říkal legračně? Jaká byla tvá nejoblíbenější hračka v prvním roce života? Alespoň 10 otázek – cokoliv, co tě napadne. ～Znáš Guinessovu knihu rekordů? Zjisti v ní informace o člověku s nějakou opravdu speciální vlastností/dovedností a poté své poznatky představ třídě – ideálně i s fotkou nebo ilustrací. (L, V)
Vyřeš problém: Kamarád/ka ti vyprávěl/a, že jednou její dobrý kamarád/ka navrhl/a, aby šli dělat něco a) nebezpečného, b) zakázaného a že on/ona nechtěl/a. Odpověz na tyto otázky: Co myslíš, že to bylo? Šel to ten kamarád/ka dělat, i když nechtěl/a? Jak to dopadlo? (D)
Vytvoř analogram: ke svému jménu (např. H-ezký/O-patrný/N-ejrychlejší/Z-ze Znojma/A-má rád auta). Znázorni ho také výtvarně (každé písmenko podle dané asociace). (L, V)
Vytvoř myšlenkovou mapu/lapbook na téma: „Já“ (L, V)
Výhody/nevýhody: Přátelství kluka Jimmyho a ptáčka Speakyho má své báječné stránky, ale také různá úskalí. Dokázal/a bys vyjmenovat některé z nich? Ve skupinách po 3 jich zkuste napsat co nejvíce a poté si zahrajte scénku, ve které ztvárníte právě a) výhody, b) nevýhody jejich přátelství. (L, D, V)
Zažij to na vlastní kůži: Pomocí nafouknutých igelitových pytlů, vaty a páry si vytvořte „nebe“ a zahrajte si tam na schovávanou. Jedna skupinka žáků pomocí hry na Orffovy nástroje a další zvukové předměty dotváří nebeskou atmosféru. (V, D, H)
Zeptej se někoho, koho máš rád/a: Co je ta nejvíc speciální věc, kterou umíš? Můžeš s ní i někomu nějak pomáhat? ～Jaká byla tvá nejoblíbenější ukolébavka/písnička, když jsi byl/a malý/á? Odpovědi si zapiš nebo zakresli do svého CAS sešitu. (L, V)
Závěr
Jiří Suchý zpívá: „Dítě školou povinné dovede to, co my ne. My jsme sice světaznalí, my jsme lidé s rozhledem, ale hrát si jako malí, to bohužel nesvedem.“ Rozvoj kreativity žáků považuji a příležitost ke znovuobjevení vlastního tvůrčího potenciálu a životní radosti učitele. Snad mi také dáte za pravdu, že každé dítě v sobě skrývá nějakou výjimečnou dispozici, která, je-li systematicky kultivována, může předurčit jeho úspěšnou profesní i osobní dráhu. Mnohdy se ale stane, že se tato dovednost nebo schopnost, není-li v průběhu prvních let školní docházky kultivována, jaksi vytratí. Žák je často přetížen požadavky na zvládání jiných dovedností, často vyžadujících především konvergentní myšlení, které ve výchovně-vzdělávacím procesu převládají. Je zahlcen velkým množstvím informací, které musí zpracovávat, často právě na úkor rozvíjení svých potencionalit (dle Heluse, 2010). Jak ale může učitel vědět, jestli právě tato jeho specifická dovednost nepředurčí dítěti vysoký společenský úspěch či nevyústí do vytvoření celosvětově uznávaného produktu? Návrat k činnostem, které nám v dětství dělaly radost a zajišťovaly pozitivní mysl, je podle Szobiové důležitý pro nalezení cesty k vlastní tvořivosti i v dospělém věku. Pro učitele, rodiče i další dospělé, kteří doprovázejí dítě na cestě k tvořivosti, mohou pro ně být uvedené kreativizační metody rovněž prevencí proti vyhoření.
Literatura
Fisher, R. (2011). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál.
Gras-Velasquéz, À., Price, J. K., Dzogma, M. & Pastuszynska, I. The European Science Fairs Evaluation Framework – 2014 study. INTEL Education, Euroepan Schoolnet, 2014. Dostupné na: www.eun.org.
Helus Z. (2004). Dítě v osobnostním pojetí: Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Portál, Praha.
Hlavsa, J. a kol (1986). Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: SPN.
Hrkalová, M. Souběžný rozvoj výtvarné a jazykové představivosti. [Diplomová práce]. Univerzita Karlova.
Maslow, A. H. (1976). Creativity in self-actualizing people. In Rothenberg, A., Hausman, C. R. (ed.). The creativity question. Durham, N.C.: Duke University Press.
Portmann, N. (2011). Hry pro tvořivé myšlení. Vyd. 1. Překlad Dana Lisá. Praha: Portál.
Szobiová, E. (2004). Tvorivosť, od záhady k poznaniu. Bratislava: Stimul.
Vančát, J. (2007). Výchova k tvořivosti ve školním vzdělávacím programu. Praha: EduArt.
https://www.coolanimalschool.com/wp-content/uploads/2020/09/SPEAKY.pdf https://www.coolanimalschool.com/wp-content/uploads/2020/09/ACTIVITIES-FOR-USING-COOL-CARDS-AND-RAINBOW-CARDS.pdf a https://www.coolanimalschool.com/stories/
O autorce
Mgr. Martina Hrkalová vystudovala obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK a v současné době se na Katedře preprimární a primární pedagogiky věnuje doktorskému studiu. Ve své disertační práci se zabývá rozvojem kreativity a svébytnosti v procesech učení u žáka 1. stupně ZŠ. Od roku 2003 působí s přestávkami na základní škole jako učitelka angličtiny na 1. a 2. stupni ZŠ a jako třídní učitelka na 1. stupni ZŠ.
Kontakt: martina.hrkalova @pedf.cuni.cz