S pozdravem zůstávám aneb Rozloučení v e-mailové korespondenci

1. 8. 2019 Marek Lollok

V minulém dílu Jazykové poradny jsme se zabývali oslovováním ve formální e-mailové komunikaci; dnes tento text doplníme příspěvkem o závěrečných pozdravech tamtéž.

Jak již bylo řečeno, v tomto typu psaného dorozumívání se uplatňuje množství jazykových i mimojazykových (etických, kulturních aj.) zvyklostí a norem. Při stylizaci příslušného textu je proto třeba mít na zřeteli nejen jazykovou správnost, ale i přiměřenost projevu dané komunikační situaci, ev. jeho cíli (lingvisté v této souvislosti někdy pracují s pojmem zdvořilost). Přestože rozhodujícím faktorem vždy zůstává povaha konkrétního společenského vztahu, existují určité obecnější principy, jichž se v psané oficiální komunikaci můžeme přidržet.

Podobně jako u oslovování se rozhodně nezmýlíme, budeme-li alespoň v prvním kontaktu s druhou stranou v závěru svého dopisu upřednostňovat formuli s pozdravem následovanou naším jménem a příjmením. Její výhodou je maximální neutralita a bezpříznakovost, která je dostatečně patrná i vzhledem ke konkurenčnímu, v e-mailové korespondenci rychle se rozšiřujícímu spojení s přáním pěkného dne. Pokud v určité fázi našeho styku s adresátem naznáme, že je toto obligátní sousloví příliš neosobní a strohé, je možné jej porůznu variovat a učinit tak vstřícnějším: s přátelským pozdravem, se srdečnými pozdravyapod. (Vzhledem k výrazně knižnímu zabarvení však nedoporučujeme užívání variant: s pozdravem zůstávám, jsem s pozdravem, znamenám se s pozdravem apod. Jak ukazují např. mnohé internetové diskuze, tento typ využívající sponového slovesa není mezi uživateli zcela konvencionalizován; u mnohých dokonce vzbuzuje rozpaky.)

Snaha učinit komunikaci vřelejší, případně snaha demonstrovat vlastní individualitu vede k různým způsobům ozvláštňování stylizace; ty je však nutno vždy vážit velmi citlivě. Zatímco obraty jako (přeji Vám) příjemný zbytek dne, přejeme úspěšný začátek pracovního týdne či pěkný víkend apod. vesměs zachovávají určitou míru oficiálnosti a v relativně bližším formálním vztahu se zhusta uplatňují, stále častěji se objevují návrhy nevhodné, tj. takové, které mohou být kontraproduktivní vůči záměru autora. Hlavním nedostatkem bývá nadměrné slohové zabarvení použitých jazykových prostředků: v daném kontextu pak pozdravy působí ironicky, komicky, ba kuriózně. Pro ilustraci uveďme příklady, které jsme v posledních měsících zaznamenali v e-mailech od studentů: mějte hezký den; s přáním hezkého, i když zamračeného dne; dobrou noc.

Konečně ještě připomeňme pravidla užívání interpunkce u rozloučení. V tomto bodě je nutno rozlišovat tři typy: 1) pozdravy nevětné (např. S pozdravem Karel Novák), 2) pozdravy větné s pokračováním na dalším řádku (Zdraví I Karel Novák) a 3) pozdravy větné (Mnohokrát Vám děkuji a těším se na setkání v Praze.). Zatímco v prvních dvou případech se za formulací nepíše žádné interpunkční znaménko, za poslední patří tečka (jen výjimečně vykřičník nebo tři tečky).

Mgr. Marek Lollok

katedra českého jazyka a literatury PdF MU